Andrea Pokorná, Helena Dvořáková: Ochrana osobních údajů v kontextu judikatury Soudního dvora EU, výkladových pokynů a stanovisek

Wolters Kluwer ČR, Praha 2020, 352 stran, 899 Kč.

Publikace Ochrana osobních údajů v kontextu judikatury Soudního dvora EU, výkladových pokynů a stanovisek přináší strukturovaný souhrn důležitých soft law nástrojů a dalších dokumentů k výkladu pravidel pro zpracování osobních údajů. Jak název napovídá, autorky shrnují zejména rozsudky Soudního dvora Evropské unie, stanoviska dozorových orgánů a Evropského sboru pro ochranu osobních údajů a závěry odborné literatury k jednotlivým pojmům a právním institutům, upraveným především obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR).

Oblast práva zpracování osobních údajů není ani v České republice úplnou novinkou, obecné nařízení rovněž oproti předchozí právní úpravě, představované směrnicí 95/46 a zákonem č. 101/2000 Sb., příliš mnoho změn nepřináší. Na druhé straně však můžeme konstatovat, že dotčená právní úprava, především v nařízení, je zároveň poměrně detailní, nicméně do velké míry obecná, obsahuje řadu neurčitých právních pojmů. Právě z tohoto důvodu je pro komplexní výklad nutné znát nejen text právních předpisů jako takových, ale i související judikaturu, doktrínu a přístupy dozorových úřadů.

Publikace do velké míry kopíruje strukturu obecného nařízení o ochraně osobních údajů a k jednotlivým tématům či částem přináší přehled souvisejících dokumentů. Autorky se tak zabývají vymezením působnosti obecného nařízení, jeho základními pojmy, jako je osobní údaj či zpracování údajů, hlavními principy zpracování dat, právy dotčených osob atd. Některé části související právní úpravy na druhé straně nejsou komentovány vůbec. Je to pochopitelné u těch, které jsou zcela nové a ke kterým neexistují judikatura ani žádná výkladová stanoviska. Jako typický příklad můžeme uvést procesní pravidla pro postupy Evropského sboru pro ochranu osobních údajů. Naproti tomu v publikaci postrádám důležité a stále živé téma předávání osobních údajů mimo Evropskou unii, resp. Evropský hospodářský prostor. K tomuto tématu opakovaně judikoval Soudní dvůr Evropské unie, stejně tak jsou k dispozici zajímavá stanoviska Evropského sboru pro ochranu osobních údajů či jeho předchůdce, tzv. Pracovní skupiny dle čl. 29. Proto je škoda, že otázka předávání dat do třetích zemí v publikaci není pojednána vůbec.

Autorky celkově vycházejí zejména z judikatury Soudního dvora Evropské unie, ovšem nejen z té, v kruzích ochránců údajů notoricky známé (kauzy Lind­quist, Google, Ryneš, Breyer a další), ale i z rozhodnutí méně často citovaných, včetně těch, která se oblasti ochrany osobních údajů dotýkají jen v některém dílčím, nicméně důležitém bodě. V menší míře je citována judikatura Evropského soudu pro lidská práva, částečně i některé důležité nálezy českého Ústavního soudu a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Zde bych si dovolil druhý poněkud kritičtější komentář: Judikatura českých správních soudů k pravidlům pro zpracování osobních údajů je již poměrně bohatá a upřesňuje řadu důležitých pojmů či pravidel. Pro ilustraci můžeme uvést judikaturu k pojmu osobní údaj či ke vztahu práva na ochranu osobních údajů a práva na přístup k informacím. Přesto z ní autorky citují podle mého názoru jen málo a řada zásadních nebo i diskutabilních rozhodnutí není zmíněna vůbec.

Dalším důležitým pramenem pro výklad této oblasti práva jsou stanoviska Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, což je unijní instituce skládající se ze zástupců jednotlivých národních dozorových úřadů, a jeho předchůdce, kterým byla Pracovní skupina podle čl. 29. S jejich stanovisky, podle mého soudu, autorky pracují naopak velmi důkladně, a to ve všech částech publikace. Autorky rovněž hojně citují výkladová stanoviska některých dozorových úřadů, především českého a britského, a stejně tak českou i zahraniční odbornou literaturu.

Recenzovaná publikace může sloužit jako kvalitní přehled judikatury, výkladových stanovisek a doktríny k základním součástem práva ochrany osobních údajů. Proto ji lze doporučit zejména těm, kteří se daným tématem častěji a blíže zabývají, ale i širší odborné veřejnosti, které může posloužit pro základní orientaci při výkladu obecného nařízení o ochraně osobních údajů a souvisejících právních předpisů.

 

Mgr. FRANTIŠEK NONNEMANN, odborník v oblasti ochrany osobních údajů

Go to TOP