NSZ na svých stránkách publikovalo 3. 3. 2021 tiskovou zprávu, v níž stručně bilancuje rok 2020[1]. Titulek je optimistický: „Navzdory pandemii justice obstála“.

A v textu je také odstavec s tímto textem: „Máme za sebou mimořádně těžký rok. Pandemie zasáhla do životů nás všech, ovlivnila chod celé společnosti, dotkla se výrazně většiny profesí, justici nevyjímaje. Navzdory ztíženým podmínkám se „kola justice“ nezastavila. To je zásluha nejen státních zástupců, ale také našich významných partnerů v trestním procesu – policistů, kteří vedle náročných úkolů k zajištění pořádku dále pracovali na vyšetřovaných trestních případech, a samozřejmě soudců, bez jejichž práce by nebylo možné dotáhnout tisíce jednotlivých trestních řízení do konce.“

Nic proti chvále těch, kteří se podle NSZ zasloužili o to, že se justiční kola nezastavila. A nechceme ani vést debatu o tom, zda to snad nešlo ještě o něco lépe, protože k tomu necítíme žádnou potřebu a je na to dost času. Cosi či kdosi nám ale mezi pochválenými chybí. Především advokáti. A asi se zapomnělo i na Vězeňskou službu a její příslušníky.

Celý rok řešíme potíže advokátů, kteří se obávají nákazy v důsledku osobního kontaktu s klientem. A ten je pro ona kola justice naprosto nezbytný. Jsou to advokáti-obhájci, kteří museli a musejí navštěvovat své klienty ve věznici bez ohledu na to, že zrovna tam se může koronaviru zvlášť dobře dařit. Ve spojení s Generálním ředitelstvím vězeňské služby se ČAK podařilo prakticky od března 2020 aktivovat systém videokonferencí s obviněnými, případně odsouzenými, kteří jsou ve vazbě, případně ve výkonu trestu. Ale ne vše se dá projednávat distančně a tak prostě, v řadě případů musí advokáti do věznice a „na těsno“ si s klientem popovídat. Podobně „na těsno“ byli (a jsou) advokáti s klienty v jednací síni, ať jde o řízení trestní nebo civilní. Podobně se musejí advokáti jako obhájci účastnit úkonů v přípravném řízení.  Přitom je jasné, že kdyby svým klientům řekli, že se obávají za nimi chodit nebo se s nimi účastnit všech procesních úkonů, větší procesy v menších jednacích místnostech nevyjímaje, nikdo by jim nemohl nic vyčítat, ale otáčky kola justice by se asi dost významně zpomalily. A pokud advokát s chronickými zdravotními obtížemi, které jsou samy o sobě zvýšeným rizikem v případě nákazy, zůstane doma, stěží mu to lze vyčítat. Zvláště pro kolegyně a kolegy, kterým „už není dvacet“. Ostatně, ani nižší věk v případě covid-19 asi není takové terno, jak to dříve vypadalo.

Říká se, že když mě nepochválí někdo jiný, musím se pochválit sám. Představenstvo ČAK pochopitelně nehodlá chválit sebe, ale v návaznosti na zmíněnou tiskovou zprávu NSZ prostě připomíná, že na tom, jak fungovala justice v roce 2020 a že se „nezastavila její kola“, mají stejný podíl advokáti, jako ti, které zmíněná zpráva chválí. Takže těm všem advokátkám a advokátům, ale i advokátním koncipientkám a advokátním koncipientům děkujeme.

Představenstvo ČAK

[1] Viz https://verejnazaloba.cz/nsz/nejvyssi-statni-zastupce-bilancuje-rok-2020-navzdory-pandemii-justice-obstala/