Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň 2020, 208 stran, 260 Kč.

O vztahu umělé inteligence k právu v roce 2020 vyšly dvě zajímavé publikace: tato a dále Umělá inteligence & právo (Wolters Kluwer ČR, Praha 2020), recenzovaná v Bulletinu advokacie č. 9/2020.

Umělá inteligence, ať si pod ní představuje kdokoliv cokoliv, je nepochybně narůstajícím fenoménem, zasahujícím aktuálně jak odbornou veřejnost a jednotlivé vědní obory, tak přitahující zájem veřejnosti (pro mne je tu nejbližší přístup prof. Ing. Vladimíra Maříka, DrSc., vědeckého ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT: „Mnozí lidé … mají často hodně nereálné představy o tom, co ta umělá inteligence vlastně je. Podporováni rozsáhlou fantastickou literaturou předpokládají, že z nebe sestoupí jakási mystická entita či soubor božských myšlenek, které osvítí nás i naše stroje. Bojí se, že díky tomu stroje co nevidět převezmou moc nad lidmi. Na druhé straně si myslím, že umělá inteligence v současném pojetí a při současných výsledcích může a měla by společnost varovat před tím, jak současné technologie mohou negativně ovlivňovat to, co se ve společnosti děje, varovat před vyčerpáním zdrojů, odcizením a narušením mezilidských vztahů.“

Publikace Právo a umělá inteligence je výsledkem práce šestičlenného kolektivu pod vedením doc. RNDr. Bohumíra Štědroně, která přístupným a zajímavým způsobem shrnuje současnou problematiku vztahu mezi právem a umělou inteligencí z pohledu českého čtenáře, zájemce o dané téma. Publikace zpracovává výkladovou a teoreticky přínosnou metodou rozhodující obecné stránky vztahu práva a umělé inteligence a pojmy, které se k nim váží: vysvětluje obsah a vývoj práva a velkých světových právních systémů, jejich souvislostí a podrobně jak jejich historii, tak pojetí obsahu a významu umělé inteligence (mimo jiné postoj Evropské unie) v souvislostech problematiky umělé inteligence a jejího rozvoje v současném světě.

Práce dále otevírá inspirativní otázky vztahu umělé inteligence a jejího využití v právní teorii a praxi a problémy a rizika jejího dalšího očekávaného masivního a v podstatě skokového rozvoje v konfrontaci s možnostmi jejího uplatnění v právu a její regulace právem, resp. možností zásahů práva a využití umělé inteligence v jednotlivých oborech práva a právem definované odpovědnosti za užití instrumentů umělé inteligence i v konkrétních oblastech společenské praxe: vědy, průmyslu a výroby, techniky (autonomní stroje a systémy) a odpovědnosti jejich tvůrců, výrobců, uživatelů, provozovatelů a vlastníků, které jsou stále nevyjasněné, zvláště tam, kde systémy umělé inteligence s určitou mírou nezávislosti mohou fungovat bez člověka, resp. lidského dohledu.

Nejedná se pouze o shrnutí dosavadního stavu definic, stanovisek a právních norem, které se umělé inteligence dotýkají nebo s ní pracují, ale podstatou je vlastní, literaturou, čísly, příklady, poznatky a zkušenostmi podložený text, který vzhledem k povaze věci samé si klade otázky zejména k současnosti a k rozsahu důvěry ve funkčnost a validitu přístupů k umělé inteligenci a umělé inteligence samé. Někdy se ocitáme na poli fantazie, s níž nemusí čtenář souhlasit („… v další budoucnosti budou moci počítače nahradit právníky…“), jindy zas v závěrech překvapivě odmítajících přirozenou skepsi lidské inteligence, i když se domnívám, že umělá inteligence bude trvale součástí lidského světa jako světa lidí, bez něhož nebude existovat – ale ani tyto úvahy nelze autorům vytýkat – nezakrývají sami totiž jejich otevřenost a spornost.

Publikace také vstupuje s otázkami umělé inteligence do kritických oblastí propojení politiky, ideologie a práva a jejich vzájemných vztahů a zejména možných důsledků a limitů uplatnění umělé inteligence v dalším vývoji společnosti i s předvídanými změnami, reformami, a seznamuje s nimi. Volí cestu úvah i na příkladech a s odkazy na konkrétní historické jevy a společenskou rea­litu (náboženství, ideologii); přínosem jsou nesporně připojený seznam literatury, jmenný a věcný rejstřík.

Jedná se o dílo kolektivu (vedle doc. Štědroně doc. PhDr. Vladimíra Proroka, JUDr. Mgr. Evy Fialové, Ph.D., LL.M., JUDr. Jána Matejky, Ph.D., JUDr. Jiřího Navrátila a Mgr. Alžběty Krausové, LL.M.), o publikaci, která je úspěšným pokusem otevřít s nadhledem rozhodující právní, věcné a společenské aspekty umělé inteligence pro dané oblasti vysvětlujícím a komentovaným způsobem, a to nejen základními pojmy, historií, daty, výčtem současných problémů teorie a praxe s nimi spojených, ale také snahou hledat a vyjasňovat cesty k jejich řešení. Pro právo v praxi a právní vědu jsou podstatné zejména inspirativní úvahy o odpovědnosti za důsledky fungování technologií umělé inteligence, ochrana duševního vlastnictví a soukromí – je zřejmé, že legislativu i právní praxi bude třeba průběžně doplňovat, měnit a interpretovat v souladu s konkrétním vývojem umělé inteligence a jejími zásahy do světa lidí.

Např. na sklonku roku 2020 přijal Evropský parlament Rámec pro etické aspekty umělé inteligence, robotiky a souvisejících technologií s přepokládanou povinností informovat spotřebitele o použití umělé inteligence v těch případech, kdy umělá inteligence bude vysoce riziková, složitá, nebo bude mít významný dopad na spotřebitele dané produkce – jde o již konkrétní reakci práva na možné uplatnění umělé inteligence, resp. jejích výsledků, v praxi; ochrana spotřebitele neznamená ovšem ochranu celé společnosti, pro kterou mohou být následky i nevratné – s citovaným Rámcem se otevírá další okruh problémů, se kterými se s umělou inteligencí budeme potýkat a řešit je.

Dosavadní výstupy a výsledky technologie umělé inteligence, ať již teoretické, nebo praktické, nepřinášejí jen souhrn dosavadních poznatků, ale zároveň jsou kvalitativním posunem našich pohledů na nové možnosti uplatnění umělé inteligence ve všech vědních oborech i v oblastech společenské praxe a politiky, zatím s předpoklady nastupující a život měnící „smršti“, kterou publikace naznačuje, předvídá a uvádí – tak překračuje a posunuje poznání výpočetní techniky skutečně do oblasti umělé inteligence.

Publikace je obsahově otevřená: najdeme v ní v podstatě zevrubný výklad dnes známých problémů a popis problematiky v úrovni poznání potřebné pro právníky, a to s úvahami o výhledech, které máme; potěšitelné je také právě to, že svým obsahem stejně dobře a odborně upoutá každého, kdo se o aktuální problémy umělé inteligence zajímá.

JUDr. MARTIN VLČEK, CSc., advokát v Praze