Soudní dvůr EU zveřejnil dne 25. února 2021 tiskovou zprávu se stanoviskem generálního advokáta Athanasia Rantose ve věci C-821/19 Komise vs. Maďarsko (Kvalifikace pomoci žadatelům o azyl jako trestného činu). Jak zpráva uvádí, porušilo Maďarsko (na ilustrační fotografii sídlo maďarského Parlamentu) právo Evropské unie, když zavedlo tresty pro lidi a organizace pomáhající migrantům zažádat v zemi o azyl nebo o povolení k pobytu. Podle generálního advokáta SD EU Athanasia Rantose maďarské úřady neplnily své povinnosti spojené s mezinárodní ochranou lidí v nouzi. Jeho doporučení nyní posoudí Soudní dvůr EU.

V roce 2018 schválil maďarský Parlament soubor protiimigračních zákonů, které mimo jiné zavedly tresty za podporu nelegální migrace. Právní úprava umožnila úřadům například postihovat nevládní organizace, které různým způsobem pomáhají migrantům neoprávněně žádajícím v zemi o azyl nebo o povolení k pobytu.

Evropská komise, která vede s Maďarskem řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot, zmíněná pravidla kritizovala a obrátila se na Soudní dvůr EU. Její žalobu nyní posoudil generální advokát Athanasios Rantos. Podle jeho závěru Maďarsko porušilo dvě směrnice týkající se mezinárodní ochrany žadatelů o azyl.

Maďarská norma podle Athanasia Rantose vychází z předpokladu, že nevládní organizace pomáhající migrantům jsou schopny už dopředu závazně posoudit, zda mají jejich klienti v Maďarsku nárok na azyl. To však mají za úkol vyhodnocovat pouze úřady, dodal advokát.

Athanasios Rantos má za to, že „kvalifikace pomoci žadatelům o mezinárodní ochranu jako trestného činu by mohla mít zvlášť významný odrazující účinek pro všechny osoby nebo organizace, které se vědomě snaží podporovat změnu vnitrostátních právních předpisů v oblasti mezinárodní ochrany nebo usnadnit přístup žadatelů k řízení o přiznání této pomoci nebo k humanitární pomoci. Za těchto podmínek dospěl k názoru, že „kriminalizace předmětné organizační činnosti je neodůvodněnou překážkou výkonu práv zaručených unijními právními předpisy v oblasti pomoci žadatelům o mezinárodní ochranu, a představuje tudíž nesplnění povinností vyplývajících z těchto právních předpisů“.

Pokud jde o právní úpravu, podle níž je osobám trestně stíhaným pro napomáhání nedovolenému přistěhovalectví zakázán vstup do prostoru ve vzdálenosti do osmi kilometrů od vnější hranice maďarského území, dospěl generální advokát k názoru, že tato právní úprava nepopiratelně zesiluje negativní účinky kriminalizace shora uvedené organizační činnosti. Má však za to, že tato právní úprava sama o sobě neodporuje unijnímu právu, neboť pouze umožňuje policejním orgánům zakázat osobám podezřelým ze spáchání trestných činů přístup do míst, s nimiž jsou tyto trestné činy spjaty. Athanasios Rantos dále konstatoval, že Evropská komise nepředložila argumenty prokazující, že by dotyčná právní úprava byla sama o sobě omezující, ale pouze zdůraznila, že tato právní úprava zesiluje omezující účinek kriminalizace předmětné organizační činnosti. Generální advokát tedy Soudnímu dvoru EU navrhl projednávanou žalobu zamítnout v části, v níž se Komise domáhá, aby bylo konstatováno nesplnění povinnosti z titulu této samotné právní úpravy.

Stanovisko generálního advokáta není pro SD EU závazné, ve většině případů k němu však přihlíží. Soudci obvykle vynesou svůj verdikt do několika měsíců.

Unijní justice již v posledních letech o několika žalobách spojených s maďarským přístupem k běžencům rozhodovala. Naposledy v prosinci 2020, kdy soudci rozhodli, že Budapešť porušila právo EU tím, že zadržovala žadatele o azyl v tranzitních zónách u hranic se Srbskem.

Celou tiskovou zprávu SD EU naleznete ZDE.

Celé znění stanoviska generálního advokáta SD EU Athanasia Rantose naleznete ZDE.

Zdroj: SD EU, ČTK
Ilustrační foto: Pixabay