Právní věty rozhodnutí schválené na jednání trestního kolegia Nejvyššího soudu ve středu 24. února 2021:

 

Časová působnost, Zákaz retroaktivity, Právnická osoba, Podvod, § 1, § 2 odst. 1, 4, § 209 tr. zákoníku, § 1 odst. 2 t. o. p. o.

Není porušením zákazu retroaktivity v neprospěch pachatele (čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, § 1 tr. zákoníku), který se uplatní i ve vztahu k právnické osobě jako pachateli trestného činu (§ 1 odst. 2 t. o. p. o.), pokud byla právnická osoba odsouzena za trestný čin podvodu podle § 209 tr. zákoníku, jehož se dopustila tím, že jednáním uskutečněným až po nabytí účinnosti zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, sebe nebo jiného obohatila ke škodě cizího majetku, jestliže k tomu záměrně fyzická osoba jednající za právnickou osobu využila omylu, který vyvolala jiná nebo tatáž fyzická osoba již přede dnem 1. 1. 2012.

To platí např. tehdy, jestliže fyzická osoba (třeba v postavení člena statutárního orgánu určité obchodní společnosti) vyvoláním nebo využitím omylu příslušného orgánu státu nebo zamlčením podstatných skutečností v době do 31. 12. 2011 dosáhla vydání rozhodnutí o schválení provozu fotovoltaické elektrárny provozované obchodní společností a následného vyplácení vyšší podpory obnovitelných zdrojů energie, pokud obchodní společnost od 1. 1. 2012 prostřednictvím téže fyzické osoby nebo prostřednictvím dalších osob na základě pokynů této fyzické osoby prováděla fakturaci a nechala si vyplácet takovou podporu, ačkoliv na ni neměla nárok.

A) (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2020, sp. zn. 7 Tdo 327/2020)

B) (Unesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 3 Tdo 432/2019)

 

Řízení o dovolání, § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu

Nejvyšší soud nemůže v řízení o dovolání přezkoumávat již neexistující rozhodnutí nebo výrok. Došlo-li proto před rozhodnutím o dovolání ke zrušení pravomocného rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, popřípadě ke zrušení dovoláním napadeného výroku (např. v souvislosti s uložením souhrnného trestu či společného trestu za pokračování v trestném činu), je v takovém případě dovolání v daném rozsahu nepřípustné a, nesměřuje-li současně i proti jinému výroku téhož rozhodnutí, který zrušen nebyl, je nutno je podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu odmítnout.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 6 Tdo 854/2020)

 

Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, Poškození věřitele, § 222 odst. 1 písm. a), § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku

Ke spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku je třeba, aby došlo ke zmaření nebo podstatnému ztížení výkonu rozhodnutí, a to určitým nakládáním s věcí, které se týká takové rozhodnutí (např. exekuční příkaz).

V případě, že obviněný nakládal s věcí, které se netýká vydaný exekuční příkaz, nemohl naplnit skutkovou podstatu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. V úvahu však připadá jeho odpovědnost např. za trestný čin poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jestliže v postavení dlužníka zcizil věc použitelnou k uspokojení pohledávky věřitele, které tím alespoň zčásti zmařil.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2020, sp. zn. 7 Tz 38/2020)

 

Dovolání, Obhájce, § 41 odst. 5, § 130 odst. 2, § 251 odst. 2, § 265e odst. 2 tr. řádu

Advokáta, který byl obviněnému soudem ustanoven jako obhájce pouze za účelem odstranění vad jím podaného odvolání (§ 251 odst. 2 tr. řádu), nelze považovat za obhájce disponujícího oprávněními v rozsahu uvedeném v § 41 odst. 5 tr. řádu, tj. též právem podat za obviněného dovolání, a není tak obhájcem obviněného, jemuž je třeba doručit opis rozsudku odvolacího soudu (§ 130 odst. 2 tr. řádu). Na běh lhůty k podání dovolání podle § 265e odst. 2 tr. řádu nemůže mít žádný vliv skutečnost, že mu soud prvního stupně doručil opis takového rozsudku.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2020, sp. zn. 6 Tdo 1042/2020)

 

Dotační podvod, Poškození finančních zájmů Evropské unie, Pokračování v trestném činu, § 116, § 212 odst. 1, § 260 odst. 1 tr. zákoníku

Pachatel může za splnění dalších podmínek spáchat pokračující trestné činy dotačního podvodu podle § 212 odst. 1 tr. zákoníku a poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 tr. zákoníku, jestliže na podkladě předem uzavřené dohody s Úřadem práce České republiky jako poskytovatelem příspěvku na mzdové náklady na společensky účelné pracovní místo, vypláceného ze státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Evropské unie, opakovaně v pravidelně stanovených intervalech (např. jednou měsíčně) a za stejných podmínek, které byly v dohodě specifikovány, uváděl ve výkazech vyúčtování mzdových nákladů nepravdivé údaje o tom, že za zaměstnance, na jehož pracovní místo žádal příspěvek, odvedl pojistné na veřejné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení, přestože tak ani zčásti neučinil, ačkoli to bylo podmínkou pro vyplacení příspěvku. Každý takový výkaz vyúčtování mzdových nákladů je třeba považovat za novou žádost o příspěvek, bez níž by poskytovatel nevyplatil požadovaný příspěvek. Není významné, že v samotné dohodě uzavřené na základě žádosti o příspěvek pachatel neuváděl žádné nepravdivé údaje.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. 5 To 10/2020)

 

Řízení o dovolání, § 265a odst. 1 tr. řádu

Podané dovolání se posuzuje jako celek a takto se posuzuje i jeho přípustnost. Proto je lze odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu jen v případě, že není přípustné v celém rozsahu.

(Usnesení Nejvyššího soudu, soudu pro mládež, ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 8 Tdo 1121/2020)

 

Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, Trvající trestný čin, Krádež, Souběh (konkurence) trestných činů, § 337 odst. 1 písm. b), § 205 tr. zákoníku

Přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku je trvající trestný čin. Jestliže se v průběhu páchání tohoto přečinu pachatel dopustí trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku, nejsou tyto trestné činy spáchány v jednočinném, nýbrž ve vícečinném souběhu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2020, sp. zn. 8 Tdo 838/2020)

 

Pytláctví, § 304 tr. zákoníku, § 45, § 46, § 48a zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů

Neoprávněným lovem ve smyslu skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle § 304 tr. zákoníku jsou jednání, která se vymykají zákonným podmínkám lovu podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o myslivosti). Znak „neoprávněně“ je proto nutno vykládat v celém kontextu zákona o myslivosti, tedy nejen s přihlédnutím k ustanovení § 46 a § 48a zákona o myslivosti, ale také k ustanovení § 45 odst. 1 zákona o myslivosti a objektu trestného činu, kterým je ochrana přírody, resp. volně žijící zvěře a ryb, jakož i ochrana práva myslivosti a výkonu rybářského práva. Platí tedy, že i osoba, která dodržela formální náležitosti § 46 odst. 1 zákona o myslivosti (má povolenku k lovu, lovecký lístek, zbrojní průkaz atd.) a loví zvěř v rozporu s výslovným zákazem podle § 45 zákona o myslivosti, jedná nad rámec vydaného povolení, a tedy neoprávněně ve smyslu skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle § 304 tr. zákoníku.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 Tdo 340/2020)

 

Provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence, Nedovolené ozbrojování, Jednočinný souběh, § 265 odst. 1, § 279 tr. zákoníku

Jednočinný souběh trestných činů provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence podle § 265 tr. zákoníku a nedovoleného ozbrojování podle § 279 tr. zákoníku není vyloučen.

(Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 5. 2020, sp. zn. 4 To 24/2020)

 

Odměna advokáta, Advokátní tarif, § 51a odst. 7 tr. řádu, § 151 odst. 3, 6 tr. řádu, § 12a odst. 1, 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů

Snížení mimosmluvní odměny advokáta podle § 12a odst. 1, 2 advokátního tarifu se uplatní i v těch případech, kdy je advokát (ať již zmocněnec nebo obhájce) sice zvolen, ale jeho náklady hradí stát na základě rozhodnutí podle § 151 odst. 3, 6 tr. řádu.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze jako soudu pro mládež ze dne 15. 10. 2020, sp. zn. 1 Tmo 22/2020)

 

Obviněný, Zabrání věci, Dovolání, § 32, § 265d odst. 1 písm. c) tr. řádu

I. Obviněným ve smyslu § 265d odst. 1 písm. c) tr. řádu, který je oprávněn podat dovolání, se rozumí i osoba, jíž byla zabrána věc k návrhu státního zástupce podanému poté, co tato osoba byla pravomocně zproštěna obžaloby nebo bylo její trestní stíhání pravomocně zastaveno.

Zabrání věci, § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku

II. Podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku nelze uložit ochranné opatření zabrání věci zásadně takové osobě, která nabyla věc, jež by jinak mohla být zabrána, v dobré víře.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 5 Tdo 1069/2019)

 

Zpronevěra, Zvlášť uložená povinnost hájit zájmy poškozeného, § 206 odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku

I. Za osobu, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného podle § 206 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, lze považovat i pachatele, který zastupoval poškozeného na základě smlouvy, z níž vyplývala zvýšená míra jeho odpovědnosti při ochraně zájmů poškozeného. To platí i v případě, že poškozený nebyl dostatečně informován o skutečném postavení pachatele (např. o tom, zda je advokátem), kterého zmocnil k zastupování.

Důvod dovolání, že výrok chybí nebo je neúplný, Rozsudek, § 265b odst. 1 písm. k), § 120 odst. 1 písm. c) tr. řádu

II. Námitka, že v úvodní části rozsudku nejsou uvedena jména soudců, nemůže naplnit dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, neboť nejde o součást výroku rozsudku ve smyslu § 120 odst. 1 písm. c) tr. řádu, který není jen z tohoto důvodu neúplný.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2020, sp. zn. 7 Tdo 469/2020)

 

Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: archiv NS/Aleš Ležatka