Zákon roku 2020! Už podvanácté vybírá odborná veřejnost v anketě Zákon roku, které poskytuje tradičně záštitu i ČAK, legislativní počin minulého roku, který má pozitivní dopad na podnikání v České republice. V letošním ročníku je pět nominovaných a Advokátní deník postupně představuje všech pět kandidátů. Již jsme představili tzv. zákon o bankovní identitě, bezplatný přístup k technickým normám a dnes patří prostor dalšímu z kandidátů, a to možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty loss carryback, tedy zákonu č. 299/2020 Sb., kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 a zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů.

Představíme jej s Ing. Jiřím Nesrovnalem, členem prezidia Komory daňových poradců ČR.

Podnikatelé mohou nově získat potřebné finanční prostředky vrácením daně zaplacené v minulosti, pokud před nástupem pandemie dosahovali zisku, a nyní jsou ve ztrátě. Je to významná a rychlá pomoc nejen v době pandemie, ale systémový nástroj pro řešení i budoucích možných výkyvů v hospodaření malých i velkých firem, navíc dlouhodobě rozpočtově neutrální. Vznik nástroje byl příkladně konzultován s odbornou veřejností (zejména Komorou daňových poradců, Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy, Svazem obchodu a cestovního ruchu a Asociací malých a středních podniků a živnostníků) a finanční správa souběžně s ním přejala související poslední judikaturu Nejvyššího správního soudu.

Pane inženýre, můžete představit, co je podstatou tohoto pozitivního legislativního počinu?

Jde o moderní, podnikatelsky orientované a ekonomicky logické a v neposlední řadě také systémové řešení, které i v minulosti KDP ČR prosazovala. Navazuje na již léta existující možnost uplatnit docílenou daňovou ztrátu do budoucna.  Podstatou je zmírnit výkyvy ve výši zdanění, k nimž by bez této úpravy docházelo v důsledku výkyvů ve výsledcích hospodaření podnikatelů. V podstatě dochází ke zohlednění výsledků hospodaření zprůměrovaných za několik let. Podnikání je dlouhodobá činnost. Uplatnění ztráty do budoucna vychází z předpokladu, že na počátku podnikání má podnikatel náklady, tím i ztrátu, kterou následně vykompenzuje zisky docílenými v budoucnosti. To platí obecně, ale jak ukazuje současná situace, mohou nastat i jiné případy. Podnikatel byl před nástupem pandemie dlouhodobě v zisku, ale náhle docílí ztráty. Pokud by nebylo možno zpětně uplatnit ztrátu, musel by podnikatel čekat s jejím uplatněním až na budoucí zisky. To by však již také v některých případech nemusel ekonomicky „přežít“.

V dnešní době tedy více než aktuální pomoc…

Zpětné uplatnění ztráty podnikateli umožní získat nutné finanční prostředky pro další činnost vrácením daně zaplacené v minulosti. Je to skutečně významná pomoc pro nynější dobu, ale jde zároveň o koncepční řešení jiných podobných situací v budoucnu, a to i individuálních, např. živelných pohrom, nehod či požárů u podnikatele, dočasné ztráty trhu apod.

Mohou zpětně uplatnit ztráty všichni?

V této souvislosti je nutné odmítnout občas se objevující teze, že se tím pomáhá jen velkým nadnárodním korporacím. Zpětné uplatnění ztráty platí pro všechny podnikatele, jak právnické, tak fyzické osoby, bez ohledu na jejich velikost. Například i pro malou kavárnu, která díky této nové možnosti může ekonomicky přežít.

Na současnou nelehkou ekonomickou situaci pak vhodným způsobem reaguje přechodné ustanovení této novely. Umožňuje v prvním zdaňovacím období, kdy bude možné ztrátu uplatnit zpětně (v kalendářním roce 2020), nečekat až na podání daňového přiznání za rok 2020 a uplatnit odhad ztráty ihned. Tím umožňuje podnikatelům rychle získat nezbytné finanční prostředky.

Pokud vyjdeme z předpokladu, že podnikatel, který by ekonomicky „přežil“, by nakonec celou ztrátu stejně uplatnil v budoucnu, i kdyby zde nebyla možnost jejího zpětného uplatnění, je změna z dlouhodobého hlediska i rozpočtově neutrální.

Jak to je se zavedením této možnosti do praxe a s její aplikací?

Uvedený návrh je třeba ocenit i z hlediska legislativního. Při přípravě normy bylo vzorně komunikováno s odbornou veřejností, a i díky tomu to výrazně zjednoduší a usnadní její zavedení do praxe. Po zapracování připomínek, například i KDP ČR, nebude a priori komplikovat u podnikatelů administrativu. Rozumná je například možnost vzdát se práva na uplatnění ztráty do budoucna, a tím zkrátit prekluzivní lhůty, v nichž správce daně může provést daňovou kontrolu. Aplikaci dané právní normy usnadní i to, že v nedávné době finanční správa plně akceptovala aktuální judikaturu NSS a ÚS (8 Afs 58/2019-48 ze dne 13.5.2020 (Sbírka rozhodnutí 7/2020 č.4023/2020 Sb. NSS), 2 Afs 388/2019-70 ze dne 18.6.2020, 9 Afs 81/2020-40 ze dne 2.7.2020 (Sbírka rozhodnutí NSS 9/2020 str. 632 č.4056/2020 Sb. NSS) + I. ÚS 2486/20 ze dne 22.9.2020, 4 Afs 101/2020-41 ze dne 17.7.2020 + IV. ÚS 2887/20 ze dne 18.11.2020 a 7 Afs 231/2019-17 ze dne 22.10.2020) týkající se délky prekluzivní lhůty, v níž je možné kontrolovat daňovou povinnost v případě, kdy poplatník docílil ztráty. (Informace k určení lhůty pro stanovení daně při vykazování a uplatňování daňové ztráty a posuzování běhu této lhůty a změny jejího běhu z 1. 1. 2020, https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/informace-stanoviska-a-sdeleni/2020/Informace-k-urceni-lhuty-pro-stanoveni-dane-11036). Z ní je třeba vyzdvihnout především závěr, že i v případě, kdy poplatník dociluje daňových ztrát a uplatňuje je, nemůže dojít k prodloužení prekluzivní lhůty nad 10 let (§ 148 odst. 5 daňového řádu). I díky této změně bude zpětné uplatnění ztráty pro podnikatele daleko atraktivnější.

Redakce AD

Foto: archiv Ing. Nesrovnala