První letošní číslo Bulletinu advokacie již míří do vašich poštovních schránek, ale vedle toho redakce Bulletinu advokacie ve spolupráci se společností Impax připravila nově drobnou inovaci, která, jak věříme, přinese větší komfort všem advokátkám a advokátům při čtení stavovského časopisu. Jde o online „listovací“ verzi Bulletinu advokacie na celosvětově oblíbené platformě issuu. Věříme, že čtenář má právo si svůj časopis přečíst ve formě, která mu v danou chvíli nejvíce vyhovuje – v tištěné formě, ve formátu PDF či právě v online listovací verzi. Navíc tato služba je zahrnuta v ceně výroby časopisu, takže ČAK za ni neplatí nic navíc.

Kromě výhod, mezi které patří například možnost prolinkovat libovolný obsah odkazy a provázat tak statický text s dalším obsahem, který se po kliknutí na odkaz otevře ve webovém prohlížeči, čímž budou mít respondenti „po ruce“ komplexní informaci, ocení určitě čtenáři i další výhody.

Responzivní design umožňuje prohlížet časopis na jakémkoliv zařízení (PC, tablet, mobil) a pohodlně jím listovat. Samozřejmostí je zvětšování/zmenšování zobrazení, přepínání zobrazení na celou obrazovku, rychlá navigace (přeskakování stránek) či fulltextové vyhledávání (Ctrl+F).

Do zařízení není nutné instalovat žádnou speciální aplikaci (ani aplikaci issuu – její instalace je pouze možná, není vyžadována), ani se nikam přihlašovat.

Věříme, že Vám nová listovací online verze Bulletinu advokacie, která vhodně doplňuje tištěnou podobu časopisu i elektronické PDF, bude dobře sloužit.

Najdete ji na webu ČAK a v Advokátním deníku, tedy všude tam, kde jste zvyklí hledat elektronickou verzi BA.

A na co se můžete z obsahu v letošním prvním Bulletinu těšit?

Po dlouhé době letos nepřináší zimní dvojčíslo BA č. 1-2/2021 obsáhnou reportáž ze slavnostního galavečera Právníka roku. Oceňování těch nejlepších nahradily vysoce aktuální články s tématem AML a „covidu“, doufáme ale, že o to vám bude nejnovější číslo Bulletinu advokacie užitečnější.

Obsáhlou odbornou část dvojčísla otevírá článek Petry Vráblikové Velká novela AML zákona a zákona o advokacii – několik úvodních upozornění, který stručně a přehledně shrnuje, jakým způsobem se advokátů dotkne zákon č. 527/2020 Sb., který od 1. 1. 2021 novelizoval zákon č. 253/2008 Sb. i řadu dalších zákonů, včetně zákona o advokacii, a významným způsobem zasáhl do procesů provádění opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/FT).

Následující „covidový blok“ dvojčísla přináší tři odborné příspěvky. V prvním z nich nazvaném Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči se jeho autorka Dominika Novotná pokouší definovat, za jakých okolností mají pacienti nárok na náhradu škody, která jim v důsledku proticovidových opatření vznikla, neboť se jim nedostalo preventivní péče.

Druhý příspěvek autorů Martina Štefka a Jána Matejky, Několik poznámek ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19, se snaží zodpovědět otázku, zda se mimořádné odměny poskytnuté v roce 2020 pracovníkům ve zdravotnictví, započítávají do průměrného výdělku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv.

V třetím, tentokrát trestněprávním „covidovém“ příspěvku, nazvaném Koronavirus z pohledu kriminalistiky, se jeho autoři Jan Malý a Eva Brucknerová zabývají problémem kriminalistické taktiky v období nouzového stavu a boje s koronavirem.

Pandemie koronaviru nevídaným způsobem urychlila využití internetu a moderních technologií ve všech oblastech našeho života. Markéta Zimnioková ve svém článku AI + blockchain = smlouva o spotřebitelském úvěru? řeší, zda je česká právní úprava připravena na uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru za využití smart kontraktu, nebo zda by za tímto účelem bylo vhodné přijmout nějaké legislativní změny.

Rubriku odborných článků pak uzavírají dva příspěvky z oblasti správního práva – Šetření podnětu dle správního řádu od Soni Večeřové, který se zabývá postupy správního orgánu při šetření podnětu a jeho limity, a článek Karla Huneše nazvaný Podnět k zahájení přezkumného řízení aneb může správní orgán napadnout vlastní rozhodnutí? V něm autor rozebírá případy, kdy správní orgán, který vydal rozhodnutí ve věci, podá po nabytí právní moci daného rozhodnutí proti tomuto podnět k zahájení přezkumného řízení nadřízenému správnímu orgánu. Odborná část dvojčísla samozřejmě přináší i judikaturu a řadu recenzí.

I když jsme si cestování do zahraničí vloni moc neužili, mezinárodní advokátní organizace, jejichž členem je i Česká advokátní komora, fungovaly dál ve ztížených podmínkách. Jak? O tom informují v rubrice Z Evropy a ze světa zástupci ČAK v CCBE, IBA, UIA, FBE, ECBA či AIJA. Z jejich příspěvků vyplývá, že řada mezinárodních akcí se přesunula do virtuálního prostoru. Online zatím probíhají i přednášky a semináře pro advokáty a advokátky i pro advokátní koncipienty a advokátní koncipientky, jejichž přehled rovněž najdete i v aktuálním čísle BA.

Redakce AD