Zájem o zaměstnance se zdravotním postižením podle úřadů práce roste, ale 82 % z prověřovaných zaměstnavatelů neplní povinnost zaměstnávat je tak, jak mají. U 144 dokončených kontrol byly u 118 subjektů zjištěny nedostatky. (Ze zprávy úřadu práce).

Nemám v úmyslu radit, jak sehnat zaměstnání pro zdravotně postižené osoby (dále „osoby ZP“), ale skutečností zůstává, že jsou stále na trhu práce velmi početnou skupinou občanů, kteří se jen velmi obtížně pracovně uplatňují. Přitom zaměstnavatelé mají jen malý zájem zaměstnávat právě tyto osoby. Pokud se jim to nepodaří, musí splnit zákonnou povinnost odvodem do státního rozpočtu, a to nejpozději do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, za který povinnost odvodu vznikla, tedy do 15. února 2021. Mnoho času tedy nezbývá.

Povinný podíl

Podle předpisů o zaměstnanosti mají zaměstnavatelé několik povinností při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Podle § 81 zák. č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti (dále z. o. z.),  je zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinen zaměstnat nejméně 4 % osoby se zdravotním postižením (ZP).

Povinnost zaměstnávat občany se ZP zaměstnavatel splní:

– zaměstnáváním těchto občanů ve výši uvedeného povinného podílu (4 %) v pracovním poměru, (tzv. přímé zaměstnávání) nebo

– odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením (zaměstnavatelé na chráněném trhu práce) nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům (např. zařízení invalidů, výrobní družstva apod.) nebo

– odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají  žádné zaměstnance, nebo zadáváním  zakázek těmto osobám, nebo

– odvodem do státního rozpočtu.

 

Je nejvhodnější, aby zaměstnavatel povinnosti splnil tzv. přímým zaměstnáváním těchto osob.

Bude-li mít např. zaměstnavatel tzv. přepočtený stav zaměstnanců 100, musí zaměstnávat alespoň 4 osoby se ZP anebo zvolit jinou z forem plnění. Formy plnění uvedené v zákoně může také kombinovat. Přitom neplatí zákaz sjednávání pracovního poměru na dobu určitou s těmito osobami.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců

Pro zjišťování celkového počtu zaměstnanců a počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Započítávají se zaměstnanci pouze v pracovním poměru. Podrobnosti jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (§ 15 cit.vyhlášky) se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce a celkové stanovené týdenní pracovní doby  bez svátků připadající v daném kalendářním roce  na jednoho zaměstnance  pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu. Celkový počet skutečně odpracovaných hodin se zvyšuje o neodpracované hodiny v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytované nemocenské, čerpání dovolené, překážek v práci na straně zaměstnavatele, v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny. Dále se započítávají zameškané dny bez náhrady mzdy  z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance. Součet  všech těchto hodin se vydělí celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků připadající ve sledovaném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu. Tyto údaje potřebné pro zjištění přepočteného stavu zaměstnanců se zjišťují za rok 2020.

 

Příklad:

Zaměstnanci odpracovali ve 40 hodinové týdenní pracovní době za celý kalendářní rok 2020,  celkem 320 800 hodin. Součet všech neodpracovaných hodin (dovolená, pracovní neschopnost, např. ošetřování člena rodiny)  je 25 650. Celkový roční fond pracovní doby (bez svátků) připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu 40 hodin týdně ve sledovaném roce 2020 činí 2024 hodin. Zjištění přepočteného stavu:

a) celkový počet hodin: 320 800 + 25 650 = 346 450

b) průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců: 346 450 : 2024 = 171,17

c) povinný podíl: 4 % ze zjištěného přepočteného stavu zaměstnanců 171,17 = 4,27.

Zaměstnavatel má v uvedeném případě zaměstnávat 4,27 % osob se zdravotním postižením. Jeho přepočtený stav zaměstnanců je 171,17.

Odebírání výrobků nebo služeb

Povinnost zaměstnávat tyto osoby zaměstnavatel může také splnit odebíráním výrobků od dodavatele, který zaměstnává více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením.

Tito dodavatelé (zaměstnavatelé) mohou však poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 28 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce ( § 81 odst. 3 z. o. z.). V roce 2020 byla průměrná mzda ve výši 34 611 Kč, takže na  jednoho zaměstnance je to částka 969 108 Kč.

Příklad:

Má-li dodavatel těchto výrobků nebo služeb zaměstnáno 10 zaměstnanců se zdravotním postižením a splňuje podmínku, že je to více než 50 % z celkového počtu jeho zaměstnanců, může si započítávat jiný zaměstnavatel, který od něho tyto výrobky a služby odebírá, 9 691 080 Kč.

Při zjišťování počtu těchto osob, které se zaměstnavateli „započítávají“ do povinného podílu, i když odebírá výrobky nebo zadává zakázky, se postupuje podle  vyhlášky č. 518/ 2004 Sb., kterou se provádí z. o. z. takto:

Z celkového objemu plateb, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od subjektů, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, v tomto případě za rok 2020. Průměrná mzda za tato čtvrtletí je  podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí částka 34 611 Kč.

Příklad:

Zaměstnavatel odebral ve sledovaném roce 2020 výrobky od zaměstnavatele s více jak 50 % osob se zdravotním postižením v celkovém objemu 330 500 Kč.Tato částka se vydělí sedminásobkem průměrné mzdy zjištěné za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku, tedy za rok 2020- částka je 34 611 Kč. Výsledek představuje počet osob se zdravotním postižením, které si může tento zaměstnavatel započítat do plnění povinného podílu i když odebíral výrobky a tyto osoby přímo nezaměstnával.

Vyjdeme-li z měsíční průměrné částky 34 611  korun, pak konkrétní výpočet je 330 500 : 242 277 (34 611 x 7) = 1,36.

Zaměstnavatel si do plnění svého povinného podílu započítává 1,36 zaměstnance se zdravotním postižením.

Zadávání zakázek

Zákonnou povinnost může zaměstnavatel splnit i zadáváním zakázek zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více jak 50 % osob se ZP. Zadáváním zakázek se rozumí například výroba konečných výrobků z dodaných polotovarů nebo výroba polotovarů z dodaných součástek apod.

Příklad:

Objem zakázek byl u zaměstnavatele 800 tisíc korun. Jaký počet osob se zdravotním postižením si může tento zaměstnavatel započítat, jako by je zaměstnával?

Postup je obdobný jako v předchozím případě.Vydělí se celkový objem plateb bez daně z přidané hodnoty realizovaných ve sledovaném kalendářním roce ze zadaných zakázek zaměstnavatelem s více než 50 % zaměstnanci se ZP sedminásobkem průměrné mzdy zjištěné za první až třetí čtvrtletí sledovaného roku. Např. v částce 800 tisíc korun byly celkové zakázky. Toto číslo se dělí sedminásobkem průměrné mzdy. Pak 800 000 děleno 242 277 = 3, 3.

Odvod do státního rozpočtu

Zaměstnavatel může zvolit  jako způsob plnění povinného  podílu odvod do státního rozpočtu.

Výše tohoto odvodu činí ročně za každého občana se zdravotním postižením, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl 2,5 násobku průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, za který se tato povinnost zjišťuje, tedy za rok 2020.

Příklad:

Zaměstnavatel nezaměstnal 3 osoby se ZP. Jaká je výše jeho odvodu do státního rozpočtu, když nesplnil zákonný povinný podíl?

Vyjdeme -li ze skutečnosti, že průměrná mzda v národním hospodářství je za 1. až 3. čtvrtletí 2020  částka 34 6110 korun, je tento odvod ve výši 86 527  korun na jednoho zaměstnance, celkově za 3 zaměstnance 259 582  korun.

Výsledná částka odvodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, mohou podle z. o. z. rovněž  plnit povinný podíl i odvodem do státního rozpočtu.

Zaměstnavatel musí do 15. února kalendářního roku písemně oznámit úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění.

Jestliže zaměstnavatel nesplní svou povinnost zaměstnávat občany se ZP ve stanoveném procentu nebo odebíráním výrobků, musí provést odvod do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce nejpozději do 15. února  kalendářního roku následujícího po roce, za který povinnost odvodu vznikla, tedy do 15. února 2021. Místně příslušným je úřad práce, v jehož územním obvodu má zaměstnavatel své sídlo (právnická osoba) nebo bydliště (fyzická osoba). Ve stejné lhůtě je zaměstnavatel povinen oznámit tomuto úřadu práce plnění svého povinného podílu, včetně použitých způsobů plnění.

 Závěr

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají v pracovním poměru  více než 25 zaměstnanců, musí splnit zákonné  povinnosti vůči osobám se zdravotním postižením. Jsou povinni zaměstnávat tyto osoby v povinném podílu 4 % na celkovém počtu zaměstnanců, nebo mohou tuto povinnost splnit odebíráním výrobků nebo služeb, případně zadáváním zakázek od zaměstnavatelů zaměstnávajících více jak 50 % osob se zdravotním postižením. Zákonnou povinnost mohou také splnit odvodem do státního rozpočtu.

 

JUDr. Ladislav Jouza, advokát, odborník na pracovní právo
Foto: www.canva.com