Novelizace exekučního řádu obsahuje řadu návrhů, které výrazně znevýhodňují postavení věřitelů vůči dlužníkům. Pozitivní dopady na dlužníky jsou diskutabilní, dopady na věřitele jsou však nekompromisní, vyplývá ze závěrů studie ekonomických dopadů novely exekučního řádu z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).

Jako věřitele je podle studie třeba vnímat nejen finanční instituce a pojišťovny, ale také dopravní podniky, obce, malé firmy, řemeslníky či rodiče vymáhající výživné. Ti všichni se musí připravit na zvýšené riziko nedobytných pohledávek, což předjímá zvyšování cen. Novelizace podle studie navíc neřeší nejpalčivější problém – úpadek mnoha občanů, kteří se mimo jiné i kvůli špatně nastaveným regulacím dostali do dluhové pasti.

Studie analyzuje obě navrhované novely, tedy vládní a poslaneckou, a upozorňuje na potenciální nežádoucí dopady regulace. Vychází přitom z vlastního průzkumu, provedeného mezi věřiteli z různých odvětví. „Jakkoliv není možné marginalizovat problém dluhové pasti, smluvní vztah dlužník – věřitel je podle teorie oboustranně výhodná transakce, která má výrazný makroekonomický i mikroekonomický dopad,“ uvedl ředitel výzkumu CETA Aleš Rod.

Několik let se podle něj razantně zlepšuje postavení dlužníků na úkor věřitelů. Dlužníci jsou pro politiky atraktivní voličská skupina, ovšem populismus v této oblasti je krátkozraký. „Slovo věřitel je totiž synonymem pro slova zaměstnavatel, malý a střední podnik, živnostník nebo samoživitelka,“ dodal Rod.

Navrhovaná legislativa podle studie CETA, stejně jako podle vyjádření České asociace věřitelů, výrazně snižuje pravděpodobnost vymožení dlužných částek. Ve vládní novele jde především o princip jednoho exekutora na jednoho dlužníka, povinné hrazení záloh exekutorovi věřitelem, obnovenou zálohu exekutorovi hrazenou věřitelem po třech letech, není-li vymožena žádná část pohledávky, a kompenzaci plátce mzdy pracovníka v exekuci. V poslanecké novele pak zejména o prvek teritoriality exekutorů na krajské úrovni.

V reakci na přijetí novely studie očekává nežádoucí dopady, neboť věřitelé musí pracovat s rizikem uvíznutí zdrojů v nedobytných dluzích. „Na legislativní změny budou reagovat zejména přenášením nákladů na zákazníky ve vyšších cenách, přepracováním smluvních podmínek v neprospěch potenciálních dlužníků či vymáháním dluhů skrze pochybné agentury,“ uvedl analytik CETA Jakub Žofčák.

Podle loňského tržního průzkumu CETA mezi subjekty zabývajícími se komunikací s neplatícími klienty se sníží vymahatelnost dluhu zhruba o pětinu. „To vyvolá přímé negativní dopady na veřejné finance minus 12,2 miliardy Kč ročně jen na ušlé DPH, po započítání příslušenství jde zhruba o dvojnásobek, tedy minus 24,4 miliardy korun,“ upozornila studie.

Centrum ekonomických a tržních analýz si dalo za cíl analyzovat tržní, socioekonomické a politické jevy v České republice a upozorňovat na jejich dopady.

Zdroj: ČTK
Foto: www.canva.com