Již loni v září ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová sdělila, že bude zavedena systematizace počtu soudců, která de facto v letošním roce znemožní jmenování soudců nových. Kolegium předsedů krajských soudů již ministryni spravedlnosti vyjádřilo své nesouhlasné stanovisko s tímto postupem a stále ještě věří tomu, že jednání budou pokračovat.

Snižování počtu soudců se týká nejen všech krajských soudů v České republice, ale výrazně tak dopadá zejména na okresní soudy v jejich působnosti.

Tato skutečnost netíží jen samotné soudce, ale pochopitelně se o ni zajímá i veřejnost, v níž sílí obavy o včasné a řádné vyřízení případů a domožení se práva.

Podle tiskové mluvčí Krajského soudu v Praze Mgr. Hany Černé se plánovaný počet soudců středočeské justice pro rok 2021 snížil o 20 soudců – místo dosavadních 320 soudců je pro rok 2021 systemizováno pouze 300 soudců. Snížení se projevilo u Krajského soudu v Praze o 12 soudců a u okresních soudů v jeho působnosti o 8 soudců.

Situace by podle předsedy pražského Krajského soudu JUDr. Ljubomíra Drápala nebyla natolik výbušná, kdyby u okresních soudů v působnosti KS skutečně vykonával soudnictví plánovaný počet soudců v počtu 207. „Skutečně však u těchto okresních soudů je pouze 185,45 soudců, a tedy do plánovaného počtu soudců pro rok 2021 chybí 21,55 soudců. Vezme-li se v úvahu, že průměrný počet soudců u jednoho okresního soudu ve středočeské justici činí (podle systemizace pro rok 2021) 17,25 soudců, tak to vlastně „vypadá stejně, jako kdyby vůbec nebyl obsazen více než jeden soud z celkového počtu dvanácti okresních soudů v působnosti Krajského soudu v Praze,“ vysvětlil předseda KS v Praze.

V průběhu roku 2021 se bude podle předsedy JUDr. Drápala navíc „manko“ navyšovat v důsledku odchodů soudců na stáže na vyšší soudy, odchodů kvůli věku, rezignací z osobních důvodů či nástupu na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. „Nedojde-li k odpovídajícímu „přílivu“ nových soudců, bude míst středočeská justice opravdu vážné problémy,“ předvídá neradostnou budoucnost JUDr. Ljubomír Drápal.

V obvodu Krajského soudu v Hradci Králové došlo oproti roku 2020 ke snížení plánovaného počtu o 15 soudců. „Potíže to může přinést již velmi brzy především u početně malých soudů, kde absence i jen jednoho soudce představuje velký zásah a není snadné nahradit jej zvýšeným úsilím soudců zbývajících,“ je přesvědčen předseda Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Vladimír Lanžhotský, Ph.D.

„V působnosti Krajského soudu v Plzni došlo rozhodnutím ministryně spravedlnosti ke snížení počtu soudců o 17. Pokud v nejbližší době nedojde ke jmenování nových soudců, dojde k postupnému prodlužování soudních řízení ve všech soudních agendách,“ uvedla tisková mluvčí soudu Mgr. Jana Durná.

Pro celý obvod Krajského soudu v Českých Budějovicích je plán letošního roku 146 soudců, což je pokles o šest procent a odpovídá to snížení počtu soudců v rámci celé ČR. „Náš soudní kraj je ale specifický tím, že je nejmenším soudním krajem. V jeho obvodu jen jeden okresní soud z osmi, a to OS v Českých Budějovicích, který přesahuje svojí velikostí průměrnou velikost soudů v rámci ČR. Naopak dva naše soudy – v Prachaticích a v Pelhřimově patří k nejmenším v ČR. Ale i ten nejmenší okresní soud musí přitom zajistit vyřizování všech soudních agend,“ vysvětlila situaci v regionu předsedkyně KS v Českých Budějovicích Mgr. Martina Flanderová, Ph.D.

Připomněla, že pět okresních soudů příslušných KS v Českých Budějovicích již v tuto chvíli není naplněno a již nemají nebo v krátké době nebudou mít plánovaný počet soudců. Například na již zmiňovaném nejmenším Okresním soudě v Prachaticích hrozí, že veškeré soudní agendy bude zajišťovat jen pět soudců, včetně dosažitelnosti pro trestní řízení a předběžná opatření v opatrovnických věcech a pro domácí násilí. „Plánovaný počet 146 míst soudců ze strany Ministerstva spravedlnosti jsem proto pro letošní rok rozdělila ve prospěch právě okresních soudů, kde plánuji 103 soudcovských míst. Je to ovšem na úkor krajského soudu, kde se nám v tuto chvíli, ale velmi zdůrazňuji „v tuto chvíli“, zatím daří plnit všechny naše úkoly. Počet soudců v našem obvodu se bude ale výrazně snižovat, protože nastala generační obměna. Na stole mám čtyři rezignace soudců z důvodu odchodu do důchodu a další jsou signalizovány pro první pololetí tohoto roku,“ dodala k aktuální situaci předsedkyně soudu Martina Flanderková.

Dříve plánovaný počet soudců pro Krajský soud v Ostravě na rok 2020 byl 477 soudců, avšak tento počet nebyl dlouhodobě naplněn. „Pro letošní rok rozhodla ministryně spravedlnosti o snížení stavu o 29 míst, tedy na celkový počet 448. Situace nedopadá na konkrétní soudní agendu, avšak pokud by stavy soudců nebyly průběžně doplňovány, může se vše negativně projevit na délce soudního řízení,“ uvedla JUDr. Veronika Ralevská, asistentka soudce a tisková mluvčí KS v Ostravě.

Také plánovaný počet soudců severočeské justice se má letos snížit o 27 soudců. Přitom severočeská justice již v minulosti bojovala s nedostatkem soudců a vznikaly prodlevy ve vyřizování případů. „Snižování počtu je pro severočeskou justici nemyslitelné. Dojde k dalšímu prodloužení doby řízení, což negativně ovlivní veřejnost, která se soudních rozhodnutí nedočká v přiměřeném čase,“ řekla mluvčí Krajského soudu v Ústí nad Labem Veronika Suchoňová.

Pokud v průběhu roku 2021 nebudou jmenováni noví soudci vůbec nebo budou jmenováni jen v omezeném rozsahu, nutně se to projeví v reálném snížení počtu soudců u všech krajských soudů a okresních soudů v jejich působnosti, což bude mít nepochybně vliv na kvalitu a rychlost rozhodování ve všech hlavních i vedlejších agendách a také na prodlužování řízení.

Problémy to může přinášet také v kariérním růstu, kdy za situace, že nebudou nižší soudy průběžně doplňovány, nebudou moci předsedové soudů udělit souhlas s přeložením některého ze svých soudců k vyššímu soudu. Podle asistenta soudce Mgr. Adama Weniga z Městského soudu v Praze nebude schopen ani tento soud v důsledku systemizace s největší pravděpodobností umožňovat soudcům ve stávajícím rozsahu stáže na soudech vyšší instance. „Nejdříve za ně bude potřebovat zajistit náhradu,“ uvedl.

Situaci kolem systematizace soudců projednalo Kolegium předsedů krajských soudů a Městského soudu v Praze konané dne 16. prosince 2020, kdy „konstatovalo, že systemizace soudců okresních a krajských soudů provedená pro rok 2021 je založena na hlediscích a měřítkách, které již neodpovídají rozhodným skutečnostem a které nevyjadřují potřebu soudců okresních a krajských soudů na vyřizování jejich agendy. S lítostí vzalo na vědomí, že navzdory těmto skutečnostem Ministerstvo spravedlnosti nepřistoupilo k revokaci rozhodnutí o této systemizaci.“

 Navzdory tomu byl na půdě kolegia předsedů krajských soudů již zpracován a předložen Ministerstvu spravedlnosti materiál pojednávající o nové verzi způsobu, jakým by měl být propočten počet soudců pro potřeby jednotlivých soudů a lze jen doufat, že se dostane na pořad jednání. Ostatně i ministryně Mgr. Marie Benešová údajně jednání o jmenování nových soudců nad rámec výše uvedeného počtu v odůvodněných případech připustila.

Pokud jde o Městský soud v Praze, pro rok 2021 byla potřeba soudců z původních 540 nově vypočtena na 510. Předsedkyni soudu JUDr. Jaroslavě Pokorné se po předložení podrobné analýzy ministryni spravedlnosti podařilo vyjednat udržení speciálního koeficientu 1,1, který tak Městskému soudu v Praze a jemu příslušným obvodním soudům zůstane zachován i pro rok 2021. „Pro plynulé vyřizování věcí by však bylo potřeba jmenovat nové soudce k šesti pražským obvodním soudům, v celkovém počtu 18 míst. Jde zejména o soudce na civilních, opatrovnických a exekučních úsecích těchto soudů,“ dodal Mgr. Wenig.

Podle předsedů příslušných soudů je z jejich pohledu velmi důležité doplnit obsazení okresních nebo obvodních soudů, kde je podstav. I když jsou některé soudy přeobsazené, nemohou ani oni (ani žádný ministr) soudce přesunout. Nepřeložitelnost soudce je totiž důležitou zásadou ústavního práva účastníka řízení na zákonného soudce a ochrana nezávislosti soudců. Jsou to ty nejvzácnější a nejdůležitější zvláštnosti postavení soudce, nikoliv pro soudce samotného, jako pro ochranu těch, o jejichž právech soudci rozhodují.

Redakce Advokátní deník; ČTK

Foto: www.canva.com