Odborná veřejnost reaguje na nález ÚS ke změně volebního systému

Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/17, z 3. února 2021, jímž byla zrušena ta část volebního zákona, která porušuje rovnost volebního práva, vyvolal vlnu reakcí – politici rozhodnutí ÚS vesměs vítají, Senát je připraven projednat změny se sněmovnou, ústavní právníci nález považují za správný, i když pozdní. Redakce Advokátního deníku požádala o vyjádření k uvedenému nálezu několik ústavních expertů, z nichž jako první aktuální dění komentuje emeritní soudce ÚS, advokát, a současný děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. Současně se vyjádřili i vedoucí Katedry ústavního práva PF UK doc. JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M., a doc. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D., z téže fakulty.

„S výrokem i odůvodněním nálezu Ústavního soudu se plně ztotožňuji. Byla zrušena nerovnost voličských hlasů i nepřijatelně vysoká uzavírací klauzule pro koalice. Při posouzení toho, zda Ústavní soud neměl nechat proběhnout vyhlášené volby podle stávající právní úpravy a neodložit účinnost nálezu na dobu po volbách, se kloním ke zvolenému lepšímu řešení, podle kterého zrušení napadených ustanovení volebního zákona dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů umožní konat letošní volby již podle ústavně konformního zákona. Nikdo tak nebude moci zpochybnit jejich legitimitu,“ uvedl k nálezu ÚS JUDr. Balík.

ÚS dospěl v dané věci k závěru, že umělá regulace koalic neplní svůj smysl, neboť může zkreslovat legitimitu volebního výsledku a nutí strany k vytváření koalic ex lege (ve snaze dostat se do Poslanecké sněmovny, nikoliv prosazovat názorově podobný program), a proto je tato právní úprava nepřiměřená a nedůsledná. Pokud chce zákonodárce umožnit, aby se do Poslanecké sněmovny dostaly i menší strany se ziskem pět procent, musí to v nové právní úpravě zřetelně vyjádřit. „Zajistit rovné volební právo je nezpochybnitelný ústavní příkaz,“ řekl dnes k nálezu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Koalicím stran a hnutí postačí nově pro vstup do Sněmovny získat pět procent hlasů. ÚS zrušil aditivní klauzule, jež činily 10, 15, respektive 20 procent.

„V praxi to sice znamená nutnost urychleného přijetí nové právní úpravy, což jistě nemusí být jednoduché, ale je to jistě lepší řešení, než nechat volby proběhnout „postaru“ a nechat potom soudy zahltit nespočetným množstvím návrhů na vyslovení neplatnosti voleb. Nález je přesvědčivě odůvodněn a odstraňuje letité vady volebního zákona,“ dodal JUDr. Balík závěrem.

Z nálezu plyne, že i v nové úpravě lze částečně využít d’Hondtovu metodu, v úvahu připadá i návrat k více skrutiniím, případně i jiné řešení. Přesné instrukce politikům ÚS dávat nechce, podle něj je úkolem zákonodárce najít cestu.

Docent Jan Wintr na dotaz ČTK řekl, že současný systém vedl k disproporcím v počtu mandátů, které se nejvíc projevily ve volbách v letech 2006 a 2017. Po posledních volbách například zajistil většinu koalici ANO a ČSSD s podporou komunistů. „To zkreslení je poměrně výrazné a nepřekvapuje mě, že Ústavní soud to považoval za rozporné s ústavní zásadou poměrného zastoupení,“ uvedl.

Doc. JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D., LL.M., rozhodnutí považuje za správné. „Dosavadní pravidla deformovala rovnost volebního práva, protože malé strany potřebovaly na získání jednoho mandátu dvakrát tolik hlasů než velké. Všichni voliči by přitom měli mít stejnou váhu a volby se podle ústavy konají podle zásad poměrného zastoupení,“ uvedl.

Senátoři se na ústavní soudce obrátili na konci roku 2017, soud nyní rozhodl v době, kdy už je vyhlášen termín letošních voleb. „To rozhodnutí je nakonec správné, ale byl bych samozřejmě radši, kdyby bylo vydáno tak před rokem nebo dvěma, protože bylo poměrně čitelné, jak volební systém vypadá,“ uvedl doktor Wintr. Také podle Marka Antoše měl soud rozhodnout dřív. „Parlament nyní bude muset co nejrychleji rozhodnout o nových pravidlech. Do voleb se to ale stihnout dá, respektive ani není jiná možnost, jinak by se nemohly konat,“ dodal.

V případě volebních zákonů Ústava vyžaduje, aby s nimi vyslovily souhlas obě komory Parlamentu, Sněmovna nemůže Senát přehlasovat. Doktor Wintr očekává, že se podaří shodu najít. Soud podle něj vybral z možných řešení to nejméně špatné, když zrušená ustanovení nenechal pro letošní volby ještě v platnosti. „Připadalo by mi problematické, kdyby se mělo v říjnu volit podle zákona, o kterém Ústavní soud řekl, že je protiústavní, to by legitimitě voleb neprospělo,“ vysvětlil závěrem.

Redakce AD, ČTK

Foto: Pixabay

Go to TOP