Jednou ze základních lidských potřeb je potřeba bezpečí a s ní související potřeba jistoty a klidu. Nedostatky v oblasti těchto potřeb vyvolávají mimo jiné obavy o zdraví – ať už vlastní či někoho, na kom nám záleží. Na uspokojení potřeby klidu se podílí porozumění tomu, co se děje. A to je v dnešní době velmi obtížné – každodenně se na nás ze všech stran valí množství informací, často naprosto protichůdných. Na naplnění potřeby klidu a jistoty se podílí i důvěra v zástupce státu, kteří nás současnou nelehkou situací provázejí. Domnívám se, že – nejen z mého pohledu – tato důvěra uspokojena není.

Aktuálně neřešíme jen strach z onemocnění covid-19 a jeho případných následků, ale i strach z očkování proti tomuto onemocnění. Tento strach není zcela neopodstatněný.

Odhlédneme-li od konspiračních teorií, naše dosavadní zkušenost říká, že na vývoji vakcín se běžně pracuje desítky let. Troufnu si soudit, že většina smrtelníků netuší, že desítky let se vyvíjely vakcíny atenuované (živé a oslabené), zatímco adenovirové a RNA vakcíny, které mají být aplikované obyvatelům ČR, se vyvíjejí zcela jinak a konečná fáze jejich vývoje je z pohledu „starší“ vědy neuvěřitelně rychlá. Ale přece jen – RNA vakcíny firem Pfizer/BioNTech či Moderna jsou prvními vakcínami tohoto typu představenými široké veřejnosti – i poučený laik, který přistoupí na fakt, že k vývoji moderních vakcín nepotřebujeme desetiletí, může mít pochyby o délce klinických testů.

Jistou opatrností se dá vysvětlit například přístup německých zdravotníků, jejichž celá jedna polovina se – jak uvádí průzkum – nechce nechat proti covid-19 očkovat 1. Určité pochybnosti o bezpečnosti vakcín bychom mohli mít na základě informací z Norska, kde po vakcinaci zemřelo 23 lidí s vážným onemocněním, pro něž je očkování určeno především 2. Na jistotě nepřidávají ani zprávy z Izraele, v tento moment nejproočkovanější země světa, která hlásí poměrně častý výskyt ochrnutí lícního nervu po podání již první dávky vakcíny 3, nemluvě o skutečnosti, že ani očkování neodvrátilo hospitalizace s těžkým průběhem4.

Dosavadní výzkumy nám nedávají ani dostatek informací o tom, jak Comirnaty (vakcína Pfizer/BioNTech) funguje u lidí po prodělané nákaze Sars-CoV2 (covid-19), tedy ani o bezpečnosti vakcíny Comirnaty u osob, které již onemocnění covid-19 prodělaly 5. Jen výjimečně se ozvou hlasy připomínající, že při hodnocení profitu a rizika je nutno myslet i na „fenomén, kdy za určitých okolností vytvářené protilátky místo ochrany umožní rychlejší rozvoj infekce při opakovaném setkání s ní.“ 6 Z pochopitelných důvodů pak žádná studie neprobíhala tak dlouho, aby se dala vyloučit škodlivost, která by se projevila až s delším časovým odstupem od podání vakcín.

Ospravedlnění plošného očkování nenacházíme zatím ani ve slibované ochraně „zranitelných“. Ještě poměrně nedávno (30. 12. 2020) SÚKL na svých stránkách 5 uváděl, že „Vliv očkování vakcínou Comirnaty na komunitní šíření viru SARS-CoV-2 není doposud znám. Zatím není známo, kolik očkovaných lidí může nadále být přenašečem a šiřitelem viru.“ Toto tvrzení, které bylo z informací na stránkách SÚKL odstraněno, plně koresponduje s platným doporučením České vakcinologické společnosti ČLS JEP ze dne 30. 12. 2020 7, ve kterém se uvádí, že „Do získání údajů o účinnosti vakcinace v prevenci asymptomatické infekce a v prevenci přenosu infekce nejsou očkované osoby zbaveny povinnosti karantény po kontaktu s covid-19 pozitivní osobou.“, jakož i se zahraničními zdroji, např. 8.

Přesto jsou obyvatelé ČR vedeni, a to bohužel nikoli otevřenou racionální argumentací, ale především zastrašováním a přísliby benefitů a bonifikace, aby se nechali proti onemocnění covid-19 očkovat.

Stát si je jistě vědom, že pokud má přes výše uvedené výhrady potřebu plošného proočkování populace proti onemocnění covid-19, měl by potenciálně očkovaným uspokojit jejich potřebu bezpečí a jistoty a přislíbit, že pokud dojde v důsledku očkování k nějakému problému, očkovaný nebude na jeho řešení sám. A stát prostřednictvím prohlášení ministra zdravotnictví garanci za očkování proti covidu-19, „jejíž součástí je i odškodnění pro občany, kterým by vakcína způsobila zdravotní komplikace“ převzal 9, respektive převzal ji zákonem č. 569/2020 Sb., o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění covid-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZCV), účinným dnem vyhlášení, tedy 23. 12. 2020.

Ustanovení § 2 nadepsaného zákona (ZCV), s velkorysým nadpisem „Náhrada újmy způsobené očkované osobě léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku pro očkování proti onemocnění covid-19“, obsahuje následující text: „Stát nahradí osobě, která se nechala očkovat léčivým přípravkem podle § 1 odst. 1 (jedná se o očkovací látky proti covid-19), újmu způsobenou očkováním léčivým přípravkem podle § 1 odst. 1, došlo-li následkem tohoto očkování k zvlášť závažnému ublížení na zdraví očkovaného, vytrpění bolesti, ztrátě na výdělku nebo ztížení společenského uplatnění. Pro posouzení této újmy a rozsah náhrady se použije zákon č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, obdobně.“

Nelze si nepoložit otázku, z jakého důvodu má být v rámci motivace obyvatel k očkování odškodňováno pouze zvlášť závažné ublížení na zdraví očkovaného, a ne jakékoli ublížení na zdraví, respektive jakákoli újma (majetková i nemajetková – ve smyslu náhrady újmy podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) spojená s očkováním. Pokud si nechceme připustit možnost, že se jedná o situaci trefně vyjádřenou lidovým příslovím „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“, jediným vysvětlením je, že se jedná o předpis šitý horkou jehlou, ohledně uvedeného pojmu neúplně opsaný ze z. č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním (dále jen ZNUO).

Ani ZNUO však není oním očekávaným předpisem, který měl být motivem k obecné proočkovanosti populace. Formulace § 2 ZNUO v budoucnu pravděpodobně povede k tomu, že řada poškozených minimálně částečně nebude moct využít benefit domněnky příčinné souvislosti mezi újmou na zdraví a povinným očkováním, formulované v § 3 tohoto zákona, a bude muset nadále prokazovat zavinění a příčinnou souvislost jako v jiných případech po účinnosti z. č. 89/2012 Sb.

V současnosti je „drobným nedostatkem“ této normy, resp. jejího § 3, odkaz na prováděcí předpis, který má stanovit pravděpodobný následek daného povinného očkování, na nějž je vázána domněnka příčinné souvislosti. Ačkoli byl ZNUO přijatý v listopadu 2019 a publikovaný byl 4. 3. 2020, prováděcí předpis jaksi uvízl v legislativním procesu Ministerstva zdravotnictví ČR, jinými slovy – prováděcí vyhlášku k dnešnímu dni nemáme. V tento moment můžeme tedy snad vycházet alespoň ze záměru předkladatele ZNUO, který jako přílohu k návrhu zákona přiložil i návrh vyhlášky. V příloze návrhu prováděcí vyhlášky se uvádí:

„Následky povinného očkování spočívající v újmě na zdraví, u kterých je na základě odborného medicínského poznání pravděpodobné, že nastanou, a doba, ve které tyto následky po provedení daného povinného očkování nastanou, se uvádí ve struktuře
− Druh očkovací látky
− Druh újmy na zdraví
− Doba, ve které obvykle újma na zdraví nastane

Očkovací látky obsahující tetanový toxoid (např. DTaP, DTP, DTP-Hib, DT, Td nebo TT)
A. Anafylaxe nebo anafylaktický šok
do 4 hodin
B. Brachiální neuritis
2 až 28 dní
C. Encefalopatie (nebo encefalitida)
do 72 hodin

Očkovací látka proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám nebo kterékoli její složce (např. MMR, MR, M, R)
A. Anafylaxe nebo anafylaktický šok
do 4 hodin
B. Encefalopatie (nebo encefalitida)
5 až 15 dní

Vakcíny obsahující virus rubeoly (např. MMR, MR, R)
Chronická artritida
7 až 42 dní

Vakcíny obsahující virus spalniček (např. MMR, MR, M)
A. Trombocytopenická purpura
7 až 30 dní
B. Spalničky vyvolané vakcinačním kmenem: Virové infekce u imunodeficientních příjemců
6 měsíců

Vakcíny obsahující virus inaktivovaný polio (např. IPV)
Anafylaxe nebo anafylaktický šok
do 4 hodin

Vakcíny proti hepatitidě B
Anafylaxe nebo anafylaktický šok
do 4 hodin“

Že ve výše uvedené příloze zamýšlené prováděcí vyhlášky k ZNUO nenalezneme očkování proti onemocnění covid-19 jistě není šokující, když víme, kdy byla předkládána. Zůstává však otázka, jaké tedy předpokládané následky spojované s očkováním proti onemocnění covid-19 by mohly být považované za tak závažné, že by je byl stát ochoten odškodňovat podle ZNUO, pokud by i pro odškodnění újmy způsobené očkované osobě léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku pro očkování proti onemocnění covid-19 akceptoval domněnku příčinné souvislosti mezi újmou na zdraví a očkováním proti onemocnění covid-19, formulované v ust. § 3 ZNUO v případě povinného očkování. Že by se § 3 ZNUO vztahoval i na odškodňování podle ZCV, jasné není. Podle § 2 ZCV se totiž ZNUO použije pouze pro posouzení újmy a rozsahu náhrady, o domněnce příčinné souvislosti ani o způsobu uplatnění náhrady není v ZCV ani zmínka.

K pojmu „zvlášť závažné ublížení na zdraví“ si ještě dovolím podotknout, že pokud ho zákonodárce nedefinuje, vystavuje eventuální poškozené při jejich budoucím uplatňování náhrady újmy výkladovému souboji za použití dosavadní judikatury, přičemž řada závažných poškození zdraví může zůstat neodčiněna. To je ovšem v zásadním rozporu s požadavkem čl. 24 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně na spravedlivou náhradu škody osobě, která utrpěla újmu způsobenou zákrokem (rozuměj medicínským).

Dobré zdraví se velkou měrou podílí na kvalitě našich životů. Je třeba o něj pečovat, a to především preventivně, je-li to možné. Spolu se zdravým životním stylem a dodržováním hygienických pravidel se na prevenci onemocnění významně podílí vakcinace. Zatímco v některých případech očkování chrání především očkovaného (např. očkování proti tetanu), v jiných případech se může významně podílet na snížení nemocnosti a úmrtnosti v populaci a v důsledku toho i na nákladech státu na léčbu a dávky sociální podpory. Jak vyplývá i z důvodové zprávy k návrhu ZNUO, „stanovení povinného očkování je důsledkem zdravotní politiky“ státu, a proto by stát měl nést odpovědnost za újmu na zdraví způsobenou v důsledku jím stanoveného povinného očkování.

Dosavadní praxe byla očkovat pouze vakcínami, které prošly dlouhodobým výzkumem a jsou opravdu bezpečné, a není tedy třeba mít obavy, že by byl stát příliš ekonomicky zatížen kompenzací veškeré újmy, která by potenciálním poškozeným vznikla. Domnívám se, že nejen spravedlivým řešením, ale i řešením v souladu s výše uvedeným čl. 24 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně by bylo kompenzovat jakoukoli újmu vzniklou v souvislosti s povinným očkováním, s taxativně uvedenými výjimkami, které by se týkaly újmy, která by byla proporcionální k přínosu očkování i pro samotného očkovaného, jako např. místní reakce či krátkodobě zvýšená tělesná teplota.

Co se týká očkování proti onemocnění covid-19, které v tento moment není vysloveně uvedeno jako očkování povinné ve smyslu z. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a vyhl. č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, je třeba vzít v úvahu dva aspekty. Na jedné straně je zde enormní zájem státu na prevenci šíření tohoto infekčního onemocnění a na eventuálním budování kolektivní imunity populace. Na druhé straně stojí autonomie očkovaného, od něhož se očekává, že v zájmu ochrany veřejného zdraví umožní zásah do své integrity a potenciálně ponese následky na zdraví, u nichž v tento moment není postaveno najisto, že v souvislosti s očkováním nevzniknou. Bez ohledu na možný počet případů náhrady újmy v souvislosti s očkováním proti onemocnění covid-19 se domnívám, že potřeba plošné proočkovanosti populace mluví jasně pro pozitivní motivaci potenciálně očkovaných v podobě náhrady případné újmy ve smyslu předchozího odstavce, tedy jakékoli újmy spojené s očkováním, a to bez povinnosti prokazovat příčinnou souvislost.

Pokud to stát s proklamovanou garancí za očkování, o jehož potřebnosti a bezpečnosti se pokouší veřejnost přesvědčit, myslí vážně, na legislativním zpracování garancí by měl urychleně zapracovat.

 

Autorka:  JUDr. Vladana Vališová, LL.M., působí jako advokátka a rozhodce Mezinárodního rozhodčího soudu při ČMKBK a Sboru rozhodců FAČR, je rovněž rozhodce Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR.

Foto: Pixabay

---

1 Jitka Zadražilová, Novinky.cz (18. 1.2021): Německo má problém, zdravotníci se nechtějí nechat očkovat – https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/nemecko-ma-problem-zdravotnici-se-nechteji-nechat-ockovat-40347875 , dostupné 18. 1. 2021.

2 Anna Lacinniková: Po vakcíně zemřelo v Norsku 23 lidí. Pro vážně nemocné může být fatální, tvrdí institut, CNN Prima News (15. 1. 2021) – https://cnn.iprima.cz/ockovani-proti-covid-19-muze-byt-pro-starsi-nemocne-lidi-riskantni-varuji-norsti-vedci-17177?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=501710&dop_req_id=ug4QjBkbZgj-202101152159&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box.

3 Ochrnutý nerv? Izrael hlásí případy s vedlejšími účinky vakcíny proti covidu, Parlamentní listy (16. 1. 2021) – https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Ochrnuty-nerv-Izrael-hlasi-pripady-s-vedlejsimi-ucinky-vakciny-proti-covidu-650532 , dostupné 18. 1. 2021.

4 Lukáš Marek: Izrael má data o účinnosti první dávky vakcíny. Hlásí dobrou i špatnou zprávu, Seznam zprávy (14. 1. 2021) – https://www.seznamzpravy.cz/clanek/skvela-zprava-z-izraele-jedna-davka-vakciny-zpomali-sireni-ma-to-ale-hacek-137464#seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=6zVvJWr4iH6-202101142151&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz, dostupné 18. 1. 2021.

5 Očkování proti covid-19: Otázky a odpovědi o vakcíně Comirnaty, SÚKL – https://www.sukl.cz/sukl/comirnaty-prehledne-dulezita-fakta-o-prvni-podminecne, dostupné ve verzi z 30. 12. 2020 na http://web.archive.org/web/20201230055636/https://www.sukl.cz/sukl/comirnaty-prehledne-dulezita-fakta-o-prvni-podminecne.

6 Angelika Bazalová: Ohroženým stačí jedna dávka vakcíny. Ale hlavně rychle, nabádá imunolog Thon, Novinky.cz – https://www.novinky.cz/domaci/clanek/ohrozenym-staci-jedna-davka-vakciny-ale-hlavne-rychle-nabada-imunolog-thon-40347639#dop_ab_variant=0&dop_req_id=FTtbgcAKFul-202101130834&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz, dostupné 18. 1. 2021.

7 https://www.infekce.cz/Legislativa/DPockovaniCov1220.pdf, dostupné 18. 1. 2021.

8 Stacey McKenna: Vaccines Need Not Completely Stop COVID Transmission to Curb the Pandemic, Scientific American (18. 1. 2021) – https://www.scientificamerican.com/article/vaccines-need-not-completely-stop-covid-transmission-to-curb-the-pandemic/.

9 Stát se zaručil za vakcínu. Prokázat nežádoucí účinky bude složité, říkají experti, iDNES.cz (8. 12. 2020) – https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/koronavirus-v-cesku-vakcina-odskodneni-zdravotni-nasledky-jan-blatny-stat-zatim-nikoho-neodskodnil.A201207_152233_domaci_chtl, dostupné 19. 1. 2021.