O vysvětlení, z jakých důvodů byla část podnikatelů vyloučena z možnosti získat kompenzační bonus v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti kvůli pandemii onemocnění covid-19, požádal ministryni financí JUDr. Alenu Schillerovou, Ph.D., veřejný ochránce práv JUDr. Stanislav Křeček. Podle zákona č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, který byl přijat v listopadu 2020, totiž nemůže kompenzační bonus získat osoba, která byla v bonusovém období, tedy od 5. října 2020 v úpadku, a to přestože nadále podniká a dopadají na ni vládní omezení činnosti.

Podle řady podnikatelů je zmíněná podmínka nespravedlivá a nedůvodná. Přestože jsou v úpadku, i nadále podnikají a podnikáním se živí. Opatření proti šíření onemocnění covis-19 jejich činnost omezila či zastavila, ale kompenzační bonus nedostanou.

„Mám pochybnosti o legitimitě této podmínky, proto jsem se rozhodl požádat ministryni financí o doplňující informace a vysvětlení. Chápu, pokud by byli z podpory vyloučeni ti, kdo už fakticky nepodnikají. Jsou zde ale i podnikatelé, kteří se sice nacházejí v úpadku, ale podnikatelskou činnost neukončili a stále pro ně představuje významný zdroj příjmů. Jejich činnost byla vládními opatřeními omezena stejně, jako u podnikatelů, kteří v úpadku nejsou,“ vysvětlil ombudsman Křeček, proč se rozhodl obrátit s dotazem na ministryni Alenu Schillerovou.

V podobné situaci jsou i společníci malých s.r.o. a osoby vykonávající práci na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr.

Požadavek na vyloučení osob nacházejících se v ekonomických či jiných problémech dle důvodové zprávy vyplývá zejména z pravidel Evropské unie pro poskytování veřejné podpory. Podle nich však nelze podporu poskytnout těm podnikům, které byly v obtížích již na konci roku 2019 (tj. prakticky před rozšířením onemocnění covid-19). Naopak podmínky pro poskytování podpory společnostem, které se do obtíží dostaly až v průběhu pandemie, takto přísně stanoveny nejsou.

V podnětech, které souvisejí s kompenzacemi, se objevuje i další problematika, jíž se chce ochránce práv věnovat pozornost – někteří žadatelé ve svých stížnostech uvádějí, že byli finančním úřadem neformálně kontaktováni s doporučením, aby žádost o kompenzační bonus vzali zpět, protože na něj nemají nárok. Taková praxe je podle Stanislava Křečka nežádoucí: „Obávám se, že důsledkem takového postupu finančního úřadu může být v řadě případů i to, že žadatel v důsledku své neznalosti právních předpisů může utrpět újmu na svých právech.“

Ombudsman se proto obrátil na Generální finanční ředitelství s dotazem na možnost případného metodického usměrnění správní praxe. Současně upozorňuje žadatele, že pokud podanou žádost o kompenzační bonus vezmou zpět, finanční úřad už se tím dál nebude zabývat. Nedostanou tedy žádné rozhodnutí, proti kterému by se případně mohli bránit.

Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Foto: Pixabay