Pravděpodobně i v důsledku koronavirové krize zaznamenal Nejvyšší soud snížený nápad nových věcí. Soudcům se podařilo téměř ve všech agendách vyřídit více spisů, než kolik jich v daném roce soud nově zaevidoval. Zatímco se například v agendě civilních dovolání z roku 2019 do roku 2020 přesouvalo 1970 nevyřízených věcí, nyní to bylo na přelomu roku jen 1663 věcí, tedy přibližně o 16 % méně. Je pochopitelné, že tyto počty nelze snížit až k nule, neboť soudní agenda je „živý organismus“, denně se na podatelně soudu objevují nové spisy, stovky z nich přicházely na Nejvyšší soud i tentokrát až před koncem kalendářního roku. Aktuální výsledek je pozitivní například v porovnání s nelichotivým stavem před jedenácti lety, kdy se takto z roku 2009 do roku 2010 přesouval rekordní počet 5595 neskončených civilních dovolání, o rok později to bylo 5 066 věcí.

Celkem 71 soudců Nejvyššího soudu, s přispěním soudců stážistů, vyřídilo napříč všemi agendami v roce 2020 celkem 7001 věcí (trestní kolegium 1667, občanskoprávní a obchodní kolegium 5334), podatelna přitom nově evidovala 6613 věcí (1620 věcí trestní kolegium, 4993 občanskoprávní a obchodní kolegium). Pro srovnání, v roce 2019 byl celkový nápad věcí 7380 (2012 trestní kolegium, 5368 občanskoprávní a obchodní kolegium), soudci jich vyřídili 7872 (2022 trestní kolegium, 5850 občanskoprávní a obchodní kolegium). Historicky nejvíce podání evidoval Nejvyšší soud v roce 2016, kdy to bylo 9153 věcí. V mezidobí však, právě v reakci na zahlcení Nejvyššího soudu, především jeho občanskoprávního a obchodního kolegia, byl přijat zákon č. 296/2017 Sb., který s účinností od 30. 9. 2017 jednak omezil ve vybraných případech možnosti dovolání v civilních věcech, vítaným posunem z hlediska Nejvyššího soudu bylo také zrušení zákonného osvobození od soudního poplatku ve věcech náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. I zákonodárci tehdy usoudili, že absence soudního poplatku dříve vedla v těchto řízeních účastníky k „lehkovážnému podávání dovolání“, což Nejvyšší soud extrémně zatížilo.

Na nižším počtu nově přijímaných podání podatelnou Nejvyššího soudu se loni zcela jistě projevila koronavirová krize, která na soudech nižších stupňů v mnoha případech zpomalila soudní řízení. Mnohá řízení proto ještě neskončila pravomocnými rozsudky, přestože by se tak za běžných okolností už stalo. „Předpokládáme, že až krize odezní a soudy prvního a druhého stupně budou moci znovu naplno pracovat, opět počet dovolání k Nejvyššímu soudu naroste. Odhaduji ten nárůst řádově ve stovkách řízení, hlavně u civilních dovolání“, konstatuje předseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D.

Pokud se zaměříme na dlouhodobější trendy, pak se v průběhu let výrazně nemění počty vyřizovaných (podaných) trestních dovolání, daleko větší rozptyl představují počty podaných dovolání na civilní kolegium. U stížností pro porušení zákona, které je oprávněn v trestních věcech podat ministr spravedlnosti, se ve statistikách výrazně odráží přístup každého aktuálně úřadujícího ministra k této formě mimořádného opravného prostředku. Zatímco v roce 2019 zaevidoval Nejvyšší soud 104 stížnosti pro porušení zákona podané ministryní Marií Benešovou a jejím předchůdcem Janem Kněžínkem, v roce 2020 to bylo 49 stížností podaných Marií Benešovou.

Ať už kolísá nápad věcí na Nejvyšší soud jakkoli, v posledních deseti letech to má jen minimální vliv na změny průměrných délek dovolacího řízení. Dovolání v trestních věcech zdejší senáty vyřizují průměrně za 45 dnů, u civilních dovolání, tedy v případě poněkud více zatíženého občanskoprávního a obchodního kolegia, je průměrná doba pro vyřízení asi 190 dnů. Je třeba si však uvědomit, že tato průměrná délka řízení je počítána z velkého rozptylu délek řízení v jednotlivých konkrétních věcech. U obou kolegií se vyskytují věci, které jsou schopny senáty rozhodnout v horizontu několika málo týdnů, na civilním kolegiu Nejvyššího soudu se bohužel nachází i několik málo věcí, které čekají na rozhodnutí až dva roky (aktuálně jich bylo k 31. 12. 2020 celkem 8).

Byť k tomu vedou objektivní příčiny, např. se čeká na zodpovězení předběžné otázky v dané věci soudci Soudního dvora EU, Nejvyšší soud neustále pracuje na tom, aby tzv. „dvouletky“ nefigurovaly v jeho statistikách, resp. statistikách občanskoprávního a obchodního kolegia, vůbec. Ostatně další snižování průměrné délky řízení je i jednou z priorit současného předsedy Nejvyššího soudu JUDr. Petra Angyalossyho, Ph.D. Hovořil o tom už v prvních dnech po svém nástupu do funkce v květnu loňského roku.

Statistika Nejvyššího soudu za rok 2020

Agendy občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu

Cdo
– dovolání proti pravomocným rozhodnutím odvolacích soudů ve věcech občanskoprávních a obchodních;
Cul
– v občanskoprávních a obchodních věcech návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích;
ICdo
– incidenční spory vyvolané insolvenčním řízením;
Ncu
– návrhy na uznání cizích rozhodnutí;
Nd
– spory o příslušnost mezi soudy,
– návrhy na přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodů uvedených v ustanovení § 12 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř., je-li jeden ze soudů v obvodu působnosti Vrchního soudu v Praze a druhý v obvodu působnosti Vrchního soudu v Olomouci,
– návrhy na vyloučení soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodování věci,
– návrhy na určení soudu, který věc projedná a rozhodne o ní, jde-li o věc, jež patří do pravomoci českých soudů, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit (§ 11 odst. 3 o. s. ř.),
– jiné typově nezařazené věci, kde je však třeba procesního rozhodnutí;
NSČR
– věci předložené soudu k rozhodnutí v insolvenčním řízení;

Agendy trestního kolegia Nejvyššího soudu

Pzo
– návrhy na přezkum zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu (§ 314l až § 314n tr. ř.);
Tcu
– návrhy na zaznamenání údajů o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů (§ 4 odst. 2, § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů),
– návrhy podle zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, (např. návrhy o vzetí předávané osoby do průvozní vazby po dobu průvozu územím České republiky, návrhy na přezkum rozhodnutí o přípustnosti vydání do ciziny atd.),
– návrhy na vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10 odst. 2 tr. ř.);
Td
– spory o příslušnost mezi soudy nižších stupňů (§ 24 tr. ř.),
– návrhy na odnětí a přikázání věci (§ 25 tr. ř.),
– návrhy na rozhodnutí o vyloučení soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodování věci (§ 31 tr. ř.);
Tdo
– dovolání proti pravomocným rozhodnutím soudů druhého stupně ve věcech trestních (§ 265a a násl. tr. ř.);
Tul
– v trestních věcech návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu (§ 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů);
Tvo
– stížnosti proti rozhodnutím vrchních soudů o prodloužení vazby (§ 74 tr. ř.) a proti dalším rozhodnutím vrchních soudů, pokud rozhodovaly v postavení soudu prvního stupně;
Tz
– stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti proti rozhodnutím státních zástupců a soudů v řízení konaném podle trestního řádu (§ 266 a násl. tr. ř.);
Zp
– věci, v nichž je podané odvolání proti rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu (§ 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů).

Na webových stránkách Nejvyššího soudu jsou v návaznosti na výše publikovanou tabulku dohledatelné rovněž statistiky za roky předešlé, zpětně až po rok 2010.

Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: archiv NS/Aleš Ležatka