Wolters Kluwer ČR, Praha 2020, 228 stran, 495 Kč.

Pandemie způsobená novým typem viru SARS CoV-2 (zkratka mající původ v angl. „Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2“) významně zasáhla do probíhajících civilních, trestních i správních řízení a v nich běžících lhůt. Mnoho fyzických i právnických osob postavila před hrozbu insolvence či nuceného výkonu práva a znemožnila jim plnit jejich závazky včetně placení nájemného. Zákonodárce na tento stav reagoval přijetím několika významných zákonů, které měly co nejrychleji zmírnit dopady mimořádných opatření na fungování fyzických i právnických osob. Pro oblast soudního řízení, exekucí a insolvencí byl vydán zákon č. 191/2020 Sb., pro oblast nájmu bytů zákon č. 209/2020 Sb. a pro oblast nájmu nebytových prostor zákon č. 210/2020 Sb.

Zpracovaný komentář, příznačně označený jako lex COVID, přináší ucelený výklad ke shora uvedeným zákonům vydaným v době nouzového stavu na jaře 2020 (pozn.: tento stav, kterého se komentovaná ustanovení bezprostředně týkají, byl vyhlášen usnesením vlády České republiky č. 194 ze dne 12. března 2020, uveřejněném pod č. 69/2020 Sb., a trval po dvojím schválení jeho prodloužení Poslaneckou sněmovnou do 17. května 2020). Komentované zákony zakládají účinky i do budoucna po skončení vyhlášeného nouzového stavu, mj. tím, že přímo novelizovaly insolvenční zákon či občanský soudní řád. Jedná se o první komentář k daným zákonům, jehož široký autorský kolektiv je tvořen předními odborníky v oblasti soudního řízení, exekucí, insolvencí či obchodního a nájemního práva (srov. přehled ustanovení zpracovaných jednotlivými autory na str. IX).

Komentář k prvnímu výše uvedenému zákonu, k zákonu č. 191/2020 Sb., pro který se vžilo označení „lex COVID justice“ nebo také jen „lex COVID“, se postupně soustředí na výklady k prominutí zmeškání nebo navrácení vybraných procesních lhůt v soudních a správních řízeních (§ 2 až 10), na opatření v oblasti insolven­čního práva, včetně změny insolven­čního zákona (§ 11 až 17, § 32 a 33), dále na zvláštní opatření týkající se práv a povinností právnických osob (§ 18 až 22), na změny týkající se řízení o výkonu rozhodnutí a exekučního řízení, včetně změny občanského soudního řádu (§ 23 až 28, § 34 a 35), a konečně na výklad zvláštní úpravy sankcí v případě prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 29 až 31).

V úvodu komentáře je správně zdůrazněno, že v případě rozporu obecné normy s komentovanou úpravou je nutné aplikovat v duchu zásady lex specia­lis derogat legi generali tento zvláštní zákon, který se tak prosadí na úkor právní úpravy obecné (srov. str. 3). Pozitivně hodnotím, že komentář neponechal stranou ani významná soudní rozhodnutí týkající se otázky možného zrušení nouzového stavu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 4. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 8/20), či problematiky mimořádných opatření přijatých Ministerstvem zdravotnictví, resp. krizových opatření vlády (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2020, sp. zn. 14 A 41/2020).

Kniha k první části zákona („Zmírnění dopadů epidemie koronaviru“) názorně vykládá, jak mají být počítány (prominuty) lhůty v jednotlivých druzích soudního řízení a ve výkonu rozhodnutí (na str. 11 a násl.), vysvětluje zvláštní opatření ve vztahu k insolvenčnímu právu (např. způsoby doručení v insolvenčním řízení na str. 61 a násl., k povinnosti dlužníka podat insolvenční návrh na str. 64 a násl. atd.), stejně jako vyjasňuje pravidla fungování právnických osob v době, kdy nemohou zasedat jejich orgány ani být voleni noví členové, a počítání ochranných lhůt po skončení nouzového stavu (na str. 84 a násl.). Náležitě komentuje také výjimky ve vztahu k výkonu rozhodnutí a v postupu soudních exekutorů (§ 23 až 28). V souvislosti s omezeními vyplývajícími z mimořádných opatření státu při epidemii koronaviru SARS CoV-2 upravil zákonodárce rovněž některé důsledky prodlení dlužníka (srov. § 29 až 31), které rovněž byly důsledně komentovány. Byly vyloženy podmínky pro zmírnění „sankcí“ za prodlení s plněním závazků, včetně rozepsání, na jaké sankce se komentované ustanovení vztahuje (str. 140 až 141), a čeho se naopak nedotýká (str. 141 až 142). Podle komentovaného ustanovení in fine platí, že účinky „pominou nejpozději 30. června 2020“ (srov. str. 142).

Kniha v navazujících částech kopíruje systematiku zákona, když dále vysvětluje pravidla mimořádného mo­ratoria pro podnikatele, kteří se v důsledku epidemie ocitli na pokraji insolvence (srov. část druhou zákona, „Změna insolvenčního zákona“) [pozn.: § 127a ins. zák. je svojí povahou dočasný, byť byl vložen do obecného předpisu], aby se následně věnovala výkladu novely občanského soudního řádu provedené zákonem č. 191/2020 Sb., která byla výsledkem zkráceného legislativního procesu ve vyhlášeném stavu legislativní nouze, s účinností ode dne 24. 4. 2020 (srov. část třetí zákona, „Změna občanského soudního řádu“).

Ohledně zák. č. 209/2020 Sb., věnujícího se oblasti nájmu bytů, a zák. č. 210/2020 Sb. pro oblast nájmu nebytových prostor, komentovaná publikace přehledně vykládá ochranné doby pro placení nájemného za byty i nebytové prostory, pokud potíže s jeho placením vznikly v důsledku mimořádných opatření, či ochranné doby, po kterou jsou nájemci či pachtýři chráněni před výpovědí z nájmu.

Výkladový text komentáře je precizně zpracován, autoři jej obohacují přiléhavou soudní judikaturou a upozorňují na související právní předpisy a dostupnou literaturu. Tím zpracovanou materii vhodně zpřehledňují a umocňují její význam. Co do stylu zpracování vycházejí autoři z jednotné tvůrčí linie, komentovaná ustanovení zákonů na sebe logicky navazují (byť jsou vykládána rozsáhlejším počtem autorů), a kniha tak tvoří kompaktní celek. Je třeba zdůraznit, že s ohledem na omezené trvání nouzového stavu i přijímaných opatření má většina pravidel obsažených v komentovaném zákoně omezenou časovou působnost (srov. str. 2). Některé z nich však nouzový stav přetrvávají a jsou obecnější (in concreto změny provedené přímo do obecných zákonů, tj. úpravu v § 389 ins. zák. nebo § 299, 317 a 336i o. s. ř.). Lze souhlasit s dr. Janouškovou potud, že je vůbec otázkou, do jaké míry bylo vhodné uvedené univerzální změny přijímat ve stavu legislativní nouze (pozn.: ten byl vyhlášen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 41 ze dne 19. 3. 2020).

Celkově se jedná o originálně zpracovanou publikaci, která jistě napomůže či již napomohla v aplikaci komentovaných zákonů při zmírnění dopadů mimořádných opatření na fungování fyzických i právnických osob. I když v knize postrádám předmluvu či úvodní slovo autorů, stejně jako věcný rejstřík, který by při vyhledávání klíčových slov mohl být užitečný, na kvalitě díla to neubírá. Po věcné stránce se komentář pustil do výkladu ustanovení zákonů akutně řešících koronavirovou krizi, které byly přijímány v tzv. zkráceném jednání, a je možné uzavřít, že se mu to povedlo.

Komentář je zpracován jako praktická výkladová pomůcka (celkem o rozsahu 218 stran textu) nejen pro soudce, advokáty a další představitele právnických profesí, ale zejména pro všechny osoby, kterých se opatření přijatá v boji s epidemií koronaviru SARS CoV-2 dotkla. Obsahově zdařilá kniha zahrnuje právní stav k 1. červenci 2020.

JUDr. MIROSLAV SEDLÁČEK, Ph.D., LL.M., Katedra občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze