Silvestrovské zprávy, aneb tak trochu jiný Advokátní deník
Je tu Silvestr, poslední den v roce. Obvykle je doprovázený bujarými oslavami, večírky, setkáními s přáteli v restauracích nebo pod širým nebem, ohňostroji a další pyrotechnikou i alkoholy všeho druhu. Letos však bude trochu jiný. Možná budeme zůstávat víc doma a vyšetříme i nějaký ten čas pro sebe, své nejbližší a třeba najdeme i chvilku na čtení.
Trochu jiný bude dnes i Advokátní deník, na jehož stránky jsme nastřádali zajímavosti z celého roku a z nich připravili dvě desítky Silvestrovských zpráv (díky speciálnímu označení je poznáte na první pohled) a dvě silvestrovské soudničky jako bonus. Rozhodně neaspirují na to být „vtipem roku“, ale jsou jak k pousmání, tak k zamyšlení o tom, jak to nejen ve světě práva u nás, ale i našich bližších i vzdálenějších sousedů chodí. Nabízíme například příběh muže z Francie, který vysoudil sta tisíce za to, že se v práci po léta nudil…
To rozhodně není případ advokátky a prezidentky Unie rodinných advokátů JUDr. Daniely Kovářové, která nám poslala čerstvý zážitek z právě uplynulých svátků klidu a pohody…
Je 26. prosince 2020, vařím oběd. Najednou telefon. Automaticky zvednu hovor a slyším: „Dobrý den, našla jsem si vás na internetu, potřebovala bych sepsat smlouvu.“ „Aha,“ říkám, „ale smlouva asi není akutní, je Štěpána, a navíc sobota.“ „Ježíši,“ zarazí se hlas na druhé straně. „Jsem pořád doma, neuvědomila jsem si, že je sobota. Zavolám tedy zítra.“ „Zítra je neděle, zavolejte radši v pondělí,“ usmívám se a vracím se k vaření. I tak vypadají Vánoce advokáta.
Za redakci Advokátního deníku Vám přejeme, abyste se (s jeho zprávami) nenudili nikdy – ani dnes, ani po celý příští rok.
Redakce AD
Foto: Pixabay