Prezident Miloš Zeman vrátil bez podpisu daňový balíček předsedovi Sněmovny Radkovi Vondráčkovi. Prezident už dříve oznámil, že zákon nevetuje, ale ani nepodepíše. Nelíbí se mu, že daňová změna může podle něj „prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu“. Umožnil tak, aby zákon nabyl účinnosti k 1. lednu. Ministerstvo vnitra již dostalo z Poslanecké sněmovny příkaz k jeho vyhlášení. Publikován ve Sbírce zákonů bude 31. prosince. Daňový balíček jako jednu z hlavních změn přináší zrušení takzvané superhrubé mzdy.

Postup, kdy zákon nepodepsal, ale ani nevetoval, Miloš Zeman jako prezident nyní použil poprvé, avizoval to 20. prosince. Před volbami v roce 2013 s touto praxí, kterou opakovaně využíval jeho předchůdce na Pražském hradě Václav Klaus, nesouhlasil. Jednání, kdy hlava státu zákon nepodepíše ani nevetuje, označil tehdy Miloš Zeman za alibismus, který mu připadá nedůstojný úřadu prezidenta.

Podle vyjádření ústavních právníků je podobný postup v rozporu s tím, jak roli hlavy státu popisuje Ústava. Pro prezidenta z toho nicméně žádná sankce nevyplývá a chybějící podpis nebrání ani tomu, aby zákon řádně platil. V případě, že prezident zákon vetuje, může jeho nesouhlas přehlasovat Sněmovna hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců (tedy 101). Miloš Zeman jako prezident vetoval sedm zákonů, uspěl jen jednou.

Poprvé s postupem, kdy prezident zákon nepodepíše, ale ani nevetuje, přišel Václav Klaus, jehož ústavní novinku – kterou použil během deseti let ve funkci třináctkrát – tehdy kritizovala část expertů.

Podle Ústavy má prezident právo „vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen“. O vráceném zákoně pak znovu rozhoduje Sněmovna a může prezidentovo veto přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. Ústava ale zároveň obsahuje článek, podle nějž „přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády“.

Podle experta na ústavní právo prof. JUDr. Jana Kysely, Ph.D., DSc., tak z Ústavy jasně vyplývá, že prezident má povinnost na konci legislativního procesu přijatý zákon podepsat. „Podpis není výrazem souhlasu nebo nesouhlasu, ale je v podstatě notářským ověřením zákonodárného procesu,“ řekl před lety v reakci na nezvyklý přístup Václava Klause. Stejný názor vyjádřil i tehdejší děkan Právnické fakulty UK prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc.

Zákon může být vyhlášen i bez podpisu prezidenta. Kdyby se totiž jeho podpis vyžadoval, znamenalo by to podle profesora Gerlocha, že by měl právo zablokovat jakýkoliv zákon, s čímž Ústava parlamentní demokracie nepočítá. Také podle profesora Kysely je podpis prezidenta pod přijatým zákonem, stejně jako u předsedy Sněmovny a předsedy vlády, pouze stvrzením legislativy, kde prezident vystupuje jako státní orgán, nikoliv jako politik.

Exprezident Václav Klaus například na jaře 2005 nepodepsal a ani nevetoval zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie, podobně se už v květnu 2004 postavil k zákonu o zásluhách prezidenta Edvarda Beneše o stát. V září 2006 nechal Václav Klaus bez podpisu zákon o dodatečném odškodnění klientů tří zkrachovalých bank, v roce 2008 tak postupoval v případě úpravy registrovaného partnerství. V listopadu 2011 nepodepsal ani nevetoval vládní reformu penzí.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay