V průběhu třetí schůze Senátu se dne 17. prosince senátoři nabývali novelami několika důležitých norem – schválili například novelu zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, nebo návrh zákona o nakládání se zbraněmi v případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky. Pro zbytečnost pak zamítli zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, která by měla fungovat od roku 2022. Zákon se tak vrátí do sněmovny, která může veto Senátu přehlasovat.

 

Platy ústavních činitelů včetně soudců se příští rok zvyšovat nebudou. Od roku 2021 by se pak měly odvíjet od průměrné mzdy. Změnu přinese novela zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, jejíž přijetí Senát umožnil. Nevyhověl návrhu Hospodářského výboru, aby novelu zamítnul. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Vznik chráněného bankovního účtu, na němž by dlužníci v exekuci měli mít nezabavitelné peníze, chce Senát zjednodušit. Rozhodl o tom téměř jednomyslně v rámci poslanecké novely zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů. O senátní úpravě znovu rozhodne Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

Chráněný účet by musela banka založit na žádost dlužníka zdarma, bezplatné bude také vedení konta, vést jej bude muset za podmínek jeho běžného účtu. Shromažďovaly by se na něm peníze, které exekuci nepodléhají a které jsou určeny k uspokojování životních potřeb dlužníka a jeho rodiny. Dlužník bude moci mít pouze jeden chráněný účet. Novela má také zajistit úplnou ochranu výživného na děti. Upravuje i jednorázovou výplatu dlužníkovi z jeho obstaveného účtu.

Zakládání a organizování paramilitárních ozbrojených skupin sloužících k prosazování politických nebo ideologických cílů bude nově zakázáno zákonem. Zákaz přitom bude – podle poslanecké předlohy – zahrnovat i vyzbrojování těchto skupin a účast v nich.

Zákon o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky, který na probíhající 3. schůzi schválil Senát, upravuje i sankce – za jeho porušení bude hrozit pokuta až 200 000 korun a zákaz nakládání se zbraněmi až na dobu sedmi let.

Poslanecká předloha zákona také zavádí dobrovolné kurzy střelecké přípravy, jejichž účastníci by spadali do zálohy k zajištění bezpečnosti a obrany státu. Způsob využití zálohy se bude odvíjet od konkrétní situace a podle toho se též bude řídit příslušným zákonem.

Zákon zavádí rovněž zvláštní povolení pro nakládání se zbraní určité kategorie. Předloha dále výslovně umožní nosit příslušníkům ozbrojených bezpečnostních sborů a strážníkům služební zbraň i v době mimo službu. Mohli by používat také svou soukromou zbraň.

Ve věznicích budou nově moci v době krize nastoupit za chybějící dozorce policisté, a to na dobu nezbytně nutnou. Dosavadní zákony to neumožňují. Změnit to má novela zákona, kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, kterou Senát schválil zrychleně. Podle ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešové chybí v současné době kvůli pandemii onemocnění covid-19 zhruba 400 příslušníků Vězeňské služby.

Podle novely by policisté mohli plnit roli dozorců ve věznicích včetně vazebních i v ústavech pro výkon zabezpečovací detence. Zůstali by jim jejich uniformy, ale podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti by nosili na rukávu uniformy pásku s nápisem „Vězeňská služba“.

Až do konce června 2021 budu moci orgány obchodních společností, družstev nebo spolků rozhodovat na dálku, a to i přestože to nemají zakotvené v zakladatelských listinách. Možnost online nebo písemného jednání a hlasování bez zasedání přináší vládní novela zákona zvaného lex covid, kterou Senát také schválil zrychleně.

Bez možnosti rozhodovat jiným způsobem než prezenčně, by bylo podle zdůvodnění ohroženo řádné fungování některých právnických osob. Jde třeba o volbu členů orgánů, o změny zakladatelských právních jednání a schvalování významných transakcí.

Možnost dálkového jednání se vztahuje podle předlohy nejen na obchodní společnosti, ale například také na spolky, společenství vlastníků jednotek, bytová družstva, veřejné vysoké školy a nadace. Některé právnické osoby, typicky obchodní korporace nebo společenství vlastníků jednotek, mívají i stovky či tisíce členů, kteří by se měli scházet na zasedání nejvyššího orgánu a rozhodovat v jemu svěřených záležitostech, zdůvodnila vláda novelu. Možnost dálkového jednání orgánů nebude nově vázáno na platnost mimořádných vládních opatření proti pandemii onemocnění covid-19.

Senát chce zakázat poskytování dotací právnickým osobám, pokud by v evidenci jejich skutečných majitelů byly nesrovnalosti. Souhlasil také s takovou úpravou návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů, podle které by zadavatel výběrového řízení musel požadovat po uchazečích informace o jejich majitelích. Senátní změny nyní musí posoudit Poslanecká sněmovna P ČR, která při listopadovém projednávání podobné úpravy odmítla.

Předloha reaguje na to, že současný režim evidence skutečných majitelů neodpovídá požadavkům evropské směrnice na zveřejňování některých údajů o nich. Chybí také mechanismy ověřování a kontroly pravdivosti údajů v evidenci i efektivní sankce za nesplnění povinností, stojí v důvodové zprávě.

Návrh zákona vymezuje obecněji a přesněji pojem skutečného majitele. Stanoví, které právnické osoby ho s ohledem na svůj charakter mít nemohou. Povinnost zapisovat skutečného majitele nemá smysl například u společenství vlastníků bytových a nebytových jednotek, honebního společenstva, u příspěvkových organizací a u obchodních korporací výlučně ovládaných státem, uvádí se v předkladu.

Předloha by také měla snížit byrokracii tím, že ve zřejmých případech budou skuteční vlastníci zapisováni automaticky z veřejných rejstříků. Typickým příkladem je podle materiálu jediný společník společnosti s ručením omezeným.

Pro nadbytečnost zamítl Senát zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, která měla fungovat od roku 2022. Zveřejněním ve sbírce by měla být podmíněna účinnost vyhlášek. Zákon se tak vrátí k novému projednání do sněmovny, která může veto Senátu přehlasovat.

Zákon předpokládá vytvoření Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Krajské a obecní úřady by v této sbírce měly nové právní předpisy vyhlašovat. Měly by mít také povinnost tam postupně zanést dokumenty platné už před zavedením informačního systému, což senátní Ústavně-právní výbor navrhoval zrušit.

Zveřejnění nových místních nebo regionálních předpisů ve sbírce má být podmínkou jejich účinnosti. V současné době musí být norma zveřejněna na úřední desce obecního úřadu či ve Věstníku právních předpisů kraje.

Kromě vyhlášek a nařízení obcí a krajů by sbírka měla obsahovat například usnesení o krajských referendech, seznam chráněných území, počty členů zastupitelstev či rozhodnutí Ústavního soudu týkající se právních předpisů samospráv. Také některá ministerstva či správní úřady by v ní měly zveřejňovat normy, které nemají celostátní působnost a nedostanou se do Sbírky zákonů. Lidé by v ní měli mít možnost nalézt například i nařízení hygienické stanice, veterinární správy či Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Kritici návrhu argumentovali tím, že zákon by znamenal nadbytečné zvýšení administrativy zejména pro menší obce. Vyhlášky musejí být už nyní zveřejňovány na úředních deskách či webových stránkách obcí. Ministr vnitra Jan Hamáček hájil návrh mimo jiné tím, že krajské a obecní předpisy budou přehledně na jednom místě. Poukazoval také na to, že třetina obcí neplní povinnost informovat o vyhláškách Ministerstvo vnitra.

 

Zdroj: ČTK
Foto: senat.cz