Své klimatické závazky zpřísní Evropská unie do 10 let, tedy k roku 2030. Dohodli se na tom v pátek 11. prosince 2020 v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie, kteří podpořili omezení celkových emisí skleníkových plynů EU o nejméně 55 % oproti roku 1990. Finální verze závěrů summitu vyšla vstříc některým požadavkům zemí východní části EU (včetně České republiky), které požadovaly záruky toho, že přechod k čistým energiím nezatíží neúnosně jejich ekonomiky.

„Evropská unie učinila velký krok kupředu,“ ocenil shodu po skončení summitu jeho předsedající Charles Michel. Podle předsedy Evropské rady EU dokázala, že je stále v čele světového boje proti klimatickým změnám.

Dohodu zástupců členských zemí EU dlouho blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s náročným přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím. Své podmínky prosazovala i Česká republika. Po tlaku Polska (ale i dalších zemí) šéfové států a vlád zemí EU například také schválili navýšení modernizačního fondu, jehož prostřednictvím mohou ekonomicky méně vyspělé země využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami. O konkrétním objemu nových finančních prostředků ve fondu rozhodnou lídři zřejmě příští rok.

Konečná verze závěrů, které se v průběhu jednání několikrát měnily, obsahuje ujištění, že si členské země mohou „zvolit vlastní energetický mix a vybrat nejvhodnější technologie pro kolektivní dosažení závazku k roku 2030, včetně přechodových technologií jako je plyn“. Právě o podobnou formulaci usilovalo Česko, které chce při odstavování klimaticky nešetrných zdrojů energie sázet na technologie, jež EU nepovažuje přímo za ekologické, ale řadí je do zmíněné přechodové kategorie.

Podle českého premiéra Andreje Babiše se v závěrech rovněž nově objevila zmínka o tom, že Evropská komise zohlední roli lesů v plnění klimatických cílů. O ni Česko usilovalo kvůli kůrovcové kalamitě, která způsobila, že české lesy začaly vypouštět CO₂, místo aby jej pohlcovaly jako dříve.

Většina lídrů byla s výsledným kompromisem spokojena. Jak uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron, Evropská unie potvrdila, že myslí své klimatické sliby vážně.

„Je to jasné vykročení směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050,“ ocenila dohodu lídrů členských zemí EU předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezit emise o 40 procent, který by podle exekutivy EU nezaručil, že bude Evropská unie v polovině století klimaticky neutrální, tedy že nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je bude kompenzovat například výsadbou nových stromů.

Usnesení summitu také zdůrazňuje, že závazek je kolektivní, nemusí ho tedy naplnit všechny členské země. EU by se přitom měla snažit o to, aby to bylo „nejefektivnějším možným způsobem“.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay