Majetková oznámení politiků by měla být od příštího roku v registru Ministerstva spravedlnosti přístupná pouze na základě individuální žádosti. Předpokládá to poslanecká novela zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů,  kterou 10. prosince v úvodním kole podpořila Sněmovna. Stejný režim platí v současné době kupříkladu pro vedoucí úředníky a ředitele bezpečnostních sborů. Předloha reaguje na verdikt Ústavního soudu ze začátku tohoto roku, který částečně vyhověl návrhu skupiny senátorů a v nálezu ÚS sp. zn. Pl. ÚS 38/17 zrušil uplynutím dne 31. prosince 2020 § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákona č. 112/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.

Žádost o nahlížení do majetkového přiznání by lidé mohli odesílat poštou, nově podle novely ale s úředně ověřeným podpisem. K žádosti elektronickou poštou by musel být připojen elektronický podpis, žádost by mohla jako doposud odejít i z datové schránky. Předkladatelé změny v identifikaci žadatele zdůvodňují snahou předejít neoprávněnému nakládání s údaji z majetkových oznámení i tzv. „šikanózním“ žádostem.

Veškeré údaje vedené v registru by navíc mohly být podle novely „použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře“. Dosud se takové omezení vztahuje jen na některé činitele, za jeho porušení hrozí pokuta až 50 000 korun. Nové znění ustanovení umožní podle autorů použít majetková přiznání pro zjišťování širšího rozsahu porušení povinností.

Některé části návrhu je třeba ještě upravit. Jde mimo jiné o nakládání s údaji z oznámení, aby navrhované omezení nepostihlo jejich případné zveřejňování v médiích, a o navrhované výjimky z podávání takzvaných majetkových přiznání. Zákon o střetu zájmů, a tím i povinnost podávat přiznání, by se přestal podle novely vztahovat na neplacené radní menších a nejmenších obcí a na neplacené místostarosty nejmenších obcí.

Předkladatelé normy se odvolali na nález Ústavního soudu ze začátku letošního roku. ÚS tehdy dospěl k závěru, že způsob zpřístupňování údajů z registru oznámení u veřejných funkcionářů spočívající v přímém zveřejnění údajů z registru oznámení není pro dosažení sledovaného legitimního cíle potřebný, tudíž porušuje právo na soukromí, konkrétně právo na informační sebeurčení dotčených osob podle čl. 10 odst. 3 Listiny. Ústavní soud proto zrušil ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Učinil tak však s odkladem vykonatelnosti až uplynutím dne 31. 12. 2020, aby tím vytvořil zákonodárci dostatečný časový prostor pro přijetí zákonné úpravy, která bude již ústavně souladná. Protiústavnost totiž shledal Ústavní soud výhradně v neanonymním a zcela nediferencovaném elektronickém zpřístupnění majetkových oznámení u všech „politiků“, nikoliv v rozsahu poskytovaných informací.

Norma nebyla schválena zrychleně už v prvním čtení, nyní ji proto posoudí Ústavně-právní výbor. A protože s ohledem na tuto skutečnost novela zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, nebude schválena včas, neměl by být registr Ministerstva spravedlnosti od ledna 2021 přístupný.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay