Současnou podobu návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví, která zavádí státní hygienickou službu, odmítají v připomínkách i některá ministerstva. Kritizuje ji také veřejný ochránce práv, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, Nejvyšší státní zástupce nebo Úřad pro ochranu osobních údajů. Vyplývá to ze zveřejněných připomínek k návrhu.

Návrh má umožnit vydávat plošná protiepidemická opatření centrálně a bez vyhlášení nouzového stavu. Podle kritiků ale oslabuje kontrolu Sněmovny a neměl by být projednán zkráceně v legislativní nouzi. Vadí jim také možnost získávat data o pohybu lidí od mobilních operátorů.

Nejvyšší státní zástupce JUDr. Pavel Zeman ve svých připomínkách napsal, že postup ministerstva zdravotnictví při předkládání návrhu nepovažuje za odpovídající okolnostem. Kritizoval i zkrácené připomínkové řízení. „Absence vyhodnocení dopadů regulace i místy nedostatečná a nepřesvědčivá důvodová zpráva neposkytují dostatečný základ pro přezkoumání a vyhodnocení navrhovaných změn a odhalení a vyhodnocení případných nedostatků a rizik,“ uvedl. S tím ve svých připomínkách souhlasí také Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo vnitra. Projednání v legislativní nouzi nechtějí ani další ministerstva –  financí, zemědělství nebo práce a sociálních věcí.

Nejvyšší státní zástupce nesouhlasí také s rozšířením kompetencí hlavního hygienika. Mimořádná opatření přijímaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví by podle něj neměla překračovat kompetence Ministerstva zdravotnictví. Měla by být podle něj předem nebo zpětně schválená vládou. Kontrolu nad nimi by podle něj mohl mít místo Sněmovny Senát.

Podle ombudsmana JUDr. Stanislava Křečka by novela mohla omezit kontrolu ze strany Sněmovny. „Z mého pohledu nelze akceptovat, aby bylo takto zásadní omezování základních práv možné bez navázání na existenci mimořádného stavu a bez jakéhokoli dohledu Poslanecké sněmovny,“ sdělil. Za nutnou pokládá také úpravy náhrady škody.

Také vládní zmocněnkyně pro lidská práva profesorka JUDr. Helena Válková se domnívá, že pokud jsou třeba plošná opatření, jde vždy o mimořádný stav. „Tato situace pak naplňuje definici bezprostředního ohrožení životů a zdraví ve značném rozsahu ve smyslu ústavního zákona o bezpečnosti ČR a odůvodňuje vyhlášení nouzového stavu,“ uvedla s tím, že podle toho musí také platit pravidla a kontrolní procesy.

Ministerstvo vnitra připomnělo, že už úpravu vydávání mimořádných opatření připravilo v novele ústavního a krizového zákona, který vláda schválila. Resort zdravotnictví by podle něj měl jít spíš cestou posílení nástrojů krajských hygienických stanic.

Jednou z nejčastějších výtek je možnost vyžádat si pro epidemiologické zjišťování data o pohybu „prokazatelně nakažených“ od mobilních operátorů. Podle státního zástupce Zemana odporuje judikatuře Ústavního soudu i EU. „Možnost zřídit službu mobilní aplikace pro účely epidemiologického šetření je dána i bez nutnosti zákonné úpravy, pokud instalace a aktivace takové aplikace v mobilních telefonech fyzických osob zůstane i nadále na dobrovolné bázi,“ uvedlo v připomínkách Ministerstvo spravedlnosti. Návrh má podle Českého telekomunikačního úřadu a Ministerstva průmyslu a ochodu i technické nedostatky.

Návrh kritizovala kvůli zásahu do lidských práv také Česká advokátní komora, Českomoravská konference odborových svazů, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora nebo platforma Rozumné právo.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay