EU může snáze trestat porušování lidských práv po celém světě
Státy Evropské unie mohou od 7. prosince 2020 a snáze postihovat porušování lidských práv po celém světě. Ministři zahraničí na jednání v Bruselu schválili vznik nového sankčního režimu, který unii umožní zmrazit majetek či zakázat vstup na své území lidem odpovědným za prohřešky proti lidským právům. Podle diplomatů by mohl být systém brzy využit například pro oblast Blízkého východu či východní Asie, kde až dosud unijní země marně hledaly shodu na přijetí sankcí.
Evropský blok musel až do současnosti složitě schvalovat zvláštní sankční rámec pro každou zemi, v níž shledá nějaké porušení lidských práv. Nový režim, který bývá přirovnáván k takzvanému Magnitského zákonu uplatňovanému Spojenými státy, má umožnit jednodušší a rychlejší potrestání jedinců či soukromých nebo státních subjektů v jakékoli zemi.
„Lidé odpovědní za mučení či další porušování lidských práv by neměli mít možnost jezdit do Evropy nakupovat“, řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas, jehož země unijním schůzkám v tomto pololetí předsedá.
Nový sankční režim se bude vztahovat zejména na vážné prohřešky vůči lidským právům, mezi jinými na genocidu, mučení, mimosoudní popravy, svévolná uvěznění či omezení svobody shromažďování. Vedle zmíněných trestů může také EU zakázat svým obyvatelům či firmám spolupráci s potrestanými subjekty.
Diplomaté nejčastěji hovoří o tom, že by se mezi prvními mohly sankce vztahovat na země z východní Asie či Blízkého východu. EU se například kvůli složitosti dosavadních pravidel vyžadujících přijetí sankčního rámce vůči konkrétním státům nedokázala shodnout na přijetí postihů za brutální vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího. Podle diplomatů bude možné využít nový systém například i k trestům za porušování práv lidí protestujících v Hongkongu.
„Navrhovat sankce mohou členské státy. Zatím to žádný neučinil,“ odpověděl šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání. Na sankcích se však v rámci nového režimu stejně jako dosud budou muset členské země shodnout jednomyslně, což může v některých případech zavádění postihů komplikovat.
Nový mechanismus má také usnadnit koordinaci postihů EU a USA, které již od roku 2012 využívají zmíněný zákon pojmenovaný po ruském právníku kritickému ke Kremlu, který v roce 2009 zemřel ve vězení.
Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay