„Lex COVID justice II“ a jeho dopad na výkon rozhodnutí a exekuční řízení

Dne 13. listopadu 2020 nabyl účinnosti zákon č. 460/2020 Sb., označovaný jako „lex COVID justice II“. Byl přijatý ve stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Je novelou zákona č. 191/2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, tzv. „lex COVID justice I“. https://advokatnidenik.cz/2020/04/27/lex-covid-a-jeho-dopad-na-vykon-rozhodnuti-a-exekucni-rizeni

 

Obnovení ochranné doby

Lex COVID justice II obnovuje tzv. ochrannou dobu (od účinnosti zákona, tj. od 13. listopadu 2020 do 31. ledna 2021), po kterou se mimo zákonné výjimky neprovede výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu.

Prodej movitých věcí

Podle lex COVID justice II soud (exekutor) v ochranné době neprovede mimo zákonné výjimky výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem movitých věcí. Stejné omezení dopadá i na prodej spoluvlastnického podílu na movité věci.  Po uplynutí ochranné doby přijatá omezení bez dalšího ex lege zaniknou.

Uvedená ochranná doba se ovšem nijak nedotýká tzv. generálního a speciálního inhibitoria (zákaz nakládání se všemi věcmi nebo výslovně určenou věcí povinného) Přijaté omezení tak, jak je legislativně vyjádřené, dopadá pouze na provedení dražby movitých věcí.

Omezení se v ochranné době nepoužije za předpokladu naplnění § 26 odst. 2 zákona č. 191/2020 Sb., byl-li v řízeních o výkonu rozhodnutí a v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona udělen příklep.

Výčet zákonných výjimek představují písemného oznámení povinného, že má být ve výkonu rozhodnutí (exekuci) pokračováno, a dále vymáhání některých vybraných přednostních pohledávek (výživného, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy).

Soupis a zjištění movitých věcí, tzv. jiný soupis

Na místě samém se soupis v ochranné době provede pouze tehdy, pokud je to pro vedení řízení nezbytné. Naopak je výslovně uvedeno, že tzv. jiného soupisu se omezení nedotýká.

Účinky omezení provedení soupisu movitých věcí dopadají bez rozdílu na všechny osoby v exekuci (mimo zákonných výjimek). Je doložitelné, že řadě fyzických osob a sektorů národního hospodářství se pandemie ekonomicky nedotýká. Využití možnosti individualizovaného posouzení soudem (exekutorem) by nemělo být okrajové, natož opomíjené.

Ten, kdo provádí soupis movitých věcí, by měl být vybaven respirátorem s odpovídající třídou ochrany, dezinfekčními prostředky na dezinfekci rukou, případně jednorázovými rukavicemi. Při úkonu zajištění by ten, kdo jej provádím, měl vzít v úvahu důsledky dalších proti epidemických opatření. Zvýšená pozornost by měla být věnována nutnosti zajištění komunikačních prostředků, které mohou sloužit např. k distanční výuce nebo výkonu povolání z domova (zejm. počítač, notebook, tablet, mobilní telefon), atd.

Jednotlivé úkony exekutora při exekuci prodejem movitých věcí (tzv. mobiliární exekuce)

Lex COVID justice II nevylučuje provádění úkonů tzv. místního šetření, jehož účelem je jištění faktického pobytu povinného a kontaktování povinného (písemně, telefonicky, elektronickým způsobem) za účelem vykonávání exekuční činnosti.

Exekutor dále může i v ochranné době provádět jednání s povinným v místě jeho trvalého pobytu (adresy sídla), faktického pobytu (místa výkonu ekonomické činnosti), které se může skládat zejména z následujících úkonů: prověření majetkové situace, zjištění příjmů z podnikatelské činnosti, vydání doručení příslušných exekučních příkazů a dalších listin. Povinný má při takové návštěvě možnost úhrady vymáhané částky k rukám vykonavatele, in eventum může dohodnout jiný adekvátní postup. Nelze než doporučit, aby o jejím průběhu vykonavatel z opatrnosti pořídil zvukově obrazový záznam, jehož součástí bude poučení povinného, že soupis nelze provést. V opačném případě je nutné přesvědčivé zdůvodnění vykonavatele o existenci důvodů nezbytných pro vedení řízení – důvodů zvláštního zřetele hodných (zajištění sepsaných věcí).

Prodej nemovitých věcí

Lex COVID justice II obnovuje zákaz, aby soud (exekutor) v ochranné době provedl výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitých věcí (v případě, že v ní má povinný trvalý pobyt). Stejné omezení dopadá i na prodej spoluvlastnického podílu na nemovité věci.  Po uplynutí ochranné doby přijatá omezení bez dalšího ex lege zaniknou. Omezením nejsou dotčeny účinky tzv. generálního a speciálního inhibitoria.

Stejně jako v případě movitých věcí se omezení v ochranné době nepoužije za předpokladu naplnění § 26 odst. 2 zákona č. 191/2020 Sb., byl-li v řízeních o výkonu rozhodnutí a v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona udělen příklep. Totožný je i výčet zákonných výjimek, při jejich splnění lze prodej movitých věcí provést (písemné oznámení povinného, vymáhání některých vybraných přednostních pohledávek).

Účelová změna adresy trvalého pobytu

V praxi se mohou objevovat případy, kdy si povinný ve snaze zabránit provedení dražby nemovité věci, změní adresu trvalého pobytu. Změna adresy trvalého pobytu může být ze strany povinného vedena zjevnou snahou o zneužití práva (povinný fakticky v nemovité věci nebydlí). Nelze ovšem vyloučit, že povinný v nemovité věci fakticky bydlí a změna adresy trvalého pobytu je pouze uvedení v soulad faktického a právního stavu (doposud měl adresu trvalého pobytu na jiném místě, přestože se fakticky zdržuje v nemovité věci, která má být předmětem dražby).  Soud (exekutor) má povinnost zkoumat všechny pozitivní i negativní podmínky dražby před započetím dražebního jednání. Bude-li mít důvodnou pochybnost o účelovém jednání povinného stran změny adresy trvalého pobytu a rozhodne se k provedení dražby nemovité věci, bude muset účelovost jednání povinného prokázat. Jedním z prostředků prokázání tvrzení účelového jednání může být např. provedené terénní šetření nebo vyjádření orgánů disponující místní znalostí (Policii ČR, obecní úřad, SVJ, atd.). Z důvodu procesní opatrnosti může výsledek šetření konfrontovat s vyjádřením povinného, jehož obsah pojme do úředního záznamu. Vyhodnocení neexistence bydliště povinného v dražené nemovitosti (včetně případné účelovosti jednání povinného) nelze přitom konstatovat jinak a jindy než po zahájení dražebního jednání spolu s hodnocením ostatních podmínek pro konání dražby. Obranou povinného pak bude vždy odvolání do usnesení o příklepu.  Tím důrazněji vyniká význam poučovací povinnost i soudu (exekutora) ve vztahu k povinnému a jeho možnosti učinit procesní návrhy (zejm. odvolání proti usnesení o udělení příklepu podle § 336k odst. 2 o. s. ř.).

 

Výjimky z působnosti lex COVID justice II

Omezení lex COVID justice II nedopadá na prodej věcí, které se rychle kazí, hotové peníze a cenné papíry či listiny představující právo na splacení dlužné částky.

Lex COVID justice II nemůže dopadat ani na odebrání věci podle § 345 a násl. o. s. ř. Odebráním věci nepatřící povinnému může mít za následek zhoršení jeho postavení a životní úrovně (např. odebrání dopravního prostředku), ovšem oprávněnému věc neprávem zadržuje (§ 1040 občanského zákoníku).

Normy lex COVID justice II neomezují ani možnost prodeje věci podle § 44a odst. 4 ex. řádu, tzv. zpeněžení majetku se souhlasem exekutora. Důvodem je především charakter tzv. smluvní volnosti (byť v omezeném režimu, který vyplývá z obsahu § 44a odst. 4 ex. řádu) institutu zpeněžení majetku se souhlasem exekutora.  Zákaz této možnosti by byl ve střetu se shodným projevem vůle všech účastníků exekučního řízení a exekutora a zejména v rozporu s možností povinného souhlasit s pokračováním prodeje věci.  Může-li povinný souhlasit s provedením dražby, tím spíše může za splnění zákonných podmínek sám zpeněžení provést (a maiori ad minus).  Současně je nutné připomenout, že zpeněžení majetku v této situaci provádí povinný, nikoliv exekutor.

Z logiky věci se omezení zákazu soupisu movitých věcí a jejich následné zajištění z povahy věci vylučuje u vyklizení. Současně lze přijmout závěr, že omezení nedopadají ani na prodej zástavy movité nebo nemovité věci.

Prodloužení doby výběru zvýšeného násobku životního minima

Podle lex COVID justice II se prodlužuje doba, která původně měla zaniknout ke dni 31. prosince 2020 až do 28. února. 2021. Po tuto dobu se zákazy podle § 304 odst. 1 a 3 o. s. ř. nevztahují na peněžní prostředky do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

JUDr. Ing. Martin Štika je soudním exekutorem v Hradci Králové, členem Právní a legislativní komise Exekutorské komory ČR a doktorandem na Katedře občanského práva Fakulty právnické ZČU v Plzni.

 

 

Go to TOP