Novela zákona o VŠ umožní školám úpravy zkoušek i výuky na dálku

Vysoké školy by v budoucnu měly mít možnost při mimořádných událostech učit na dálku, 15 dnů před termínem upravit přijímací zkoušky, posunout zkouškové období nebo prodloužit lhůtu pro zápisy do nového akademického roku. Vyplývá to z návrhu novely zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, který připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a který na svém jednání 9. listopadu schválil kabinet. Norma reaguje na pandemii onemocnění Covid-19, ale mělo by být možné využívat ji i v jiných mimořádných situacích.

 

V souvislosti s opatřeními přijatými kvůli pandemii onemocnění Covid-19 přešly vysoké školy na přelomu září a října na distanční výuku. Podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy lze předpokládat, že protiepidemická omezení ovlivní jejich fungování i v první polovině roku 2021. Dálkovou výuku a úpravy v akademickém roce dělaly školy kvůli pandemii onemocnění Covid-19 již na jaře. Umožnil jim to zákon č. 188/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů, jehož účinnost ale platí jen do konce tohoto roku. Nová ustanovení ve vysokoškolském zákoně by na tuto normu měla navazovat.

Pro to, aby vysoké školy mohly pokračovat ve vzdělávání mimo svůj standardní režim i v příštím roce, je podle MŠMT nutné úpravu projednat do konce roku. Pro Poslaneckou sněmovnu a Senát ČR proto navrhuje zkrácené projednání předlohy ve stavu legislativní nouze. Novela zákona o vysokých školách by se zároveň neměla vztahovat jen na současnou situaci kolem pandemie onemocnění Covid-19, v budoucnu by měla nabídnout možnost řešení i při jiných krizích, jako jsou třeba živelné pohromy.

Pokud by mimořádné opatření v budoucnu omezilo výuku, podobně jako je to teď, mohly by vysoké školy bez potíží přejít na distanční vzdělávání, i když to třeba akreditace studijního programu standardně neumožňuje. Fakulty by také měly pravomoc v takovém případě změnit způsob, kritéria i termín pro přijímání uchazečů. Za běžných podmínek musí uchazeči znát podmínky pro přijetí minimálně čtyři měsíce před lhůtou pro podávání přihlášek, při krizových opatřeních by se mohly změnit 15 dnů před konáním přijímacích zkoušek.

Nová úprava má vysokým školám umožnit v případě potřeby také prodloužení či zkrácení akademického roku, včetně posunutí zkouškového období. Mohly by kromě toho organizovat na dálku i státní a rigorózní zkoušky a obhajoby závěrečných prací, a to bez ohledu na akreditovanou formu studia. S ohledem na případné změny v maturitách či státnicích a na prodloužení procesu uznávání vysvědčení z ciziny by se pak měla v mimořádných situacích prodloužit i lhůta pro předložení dokladů o dosaženém vzdělání, a to na 90 dnů od zápisu do studia.

Rektoři vysokých škol podle předsedy České konference rektorů prof. Ing. Petra Skleničky, CSc., vnímají návrh krizové novely vysokoškolského zákona pozitivně. Považujeme to za dobré a moudré, uvedl profesor Sklenička.  A dodal: Otevírá to i možnosti korespondenčně či distančně hlasovat o našich (vysokoškolských) orgánech a podobně, což jinak třeba nejde.

Podmínkou využití daných ustanovení by mělo být vždy rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které by určilo, kterých vysokých škol se zvláštní režim týká. Ministerstvo by potom také mělo určit lhůtu, po kterou bude tento režim platný. Pro vysoké školy by úprava standardních pravidel podle stanovené úpravy byla možností, nikoli povinností.

 

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay

 

Go to TOP