Varšavu čeká další protestní pochod proti zpřísnění zákazu interrupcí, který polská vláda chystá na základě rozhodnutí ústavního soudu. Ten minulý týden vydal verdikt, podle něhož přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě, a ženy tak nebudou moci podstoupit potrat ani v případě, že jejich nenarozené dítě bude mít život ohrožující vývojové vady.

Protipotratový zákon v zemi, kde má silný vliv katolická církev, už nyní patří k nejpřísnějším v Evropě. Nově mají být interrupce povolené jen v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Během tohoto týdne se do protestů proti omezení možnosti postoupit interrupci zapojilo po celém Polsku několik desítek tisíc lidí. Do ulic vyšli přesto, že v zemi platí restrikce, které kvůli šíření koronaviru silně omezují možnost veřejného shromažďování.

Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že ženy by samy měly mít právo rozhodovat, zda donosí, anebo nedonosí smrtelně poškozený plod. „Není možné, aby právo nařizovalo ženě hrdinství tohoto druhu,“ řekl prezident a poukázal na to, jaké psychické a fyzické strádání by musela snášet žena při donošení plodu se smrtelnými vadami.

Podle průzkumu veřejného mínění, který zveřejnil portál wyborcza.pl, nález ústavního soudu nepodporuje 73 procent lidí, 13 procent respondentů s ním souhlasí a 14 procent na něj nemá názor.

Jakou legislativní úpravu umělého přerušení těhotenství mají jinde ve světě? Drtivá většina evropských zemí potraty uzákonila.

Země, které umožňují potraty:

Většina členských zemí EU povoluje potrat do deseti až 12 týdnů těhotenství, v Nizozemsku a Británii je to například až do 24 týdnů, ve Švédsku do 18 týdnů, ve Španělsku 14 týdnů. V katolické Itálii je to dokonce do tří měsíců ze zdravotních a sociálních důvodů. Výklad je ale tak široký, že zahrnuje většinu případů.

Některé země potraty umožňují i po těchto lhůtách, jedná se o případy, kdy je ohrožen život matky nebo při ohrožení plodu.

V České republice platí zákon povolující umělé potraty od roku 1957, v roce 1986 byl novelizován. Hranici pro ukončení těhotenství zákon určuje podle důvodu. Při ukončení těhotenství na žádost matky je nejzazším termínem 12. týden těhotenství, při indikaci genetické vady lze těhotenství ukončit až do 24. týdne.

V katolickém Irsku si v květnu 2018 dvoutřetinová většina Irů v referendu odsouhlasila zrušení zákazu potratů. Do té doby nebylo až na výjimku ohrožení života matky možné uměle přerušit těhotenství ani po znásilnění, incestu nebo při vážném poškození plodu. Nový zákon umožňuje irským ženám přerušit těhotenství do 12. týdne, v případech vážného ohrožení matky nebo dítěte i později.

Britští zákonodárci loni rozšířili také možnost provádění potratů v Severním Irsku. Do té doby platil zákon, který potraty neumožňoval ani v případě znásilnění či vážného poškození plodu. Severní Irsko bylo jedinou částí Británie, kde se interrupce prováděly pouze v případě ohrožení života matky.

Země, ve kterých jsou potraty zcela zakázány (i v případě ohrožení života matky):

V Evropě jsou potraty ilegální na Maltě a ve Vatikánu. Situace se nyní vyhrocuje v katolickém Polsku.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay