Novela krizového zákona umožní nepodat informace ohrožující bezpečnost státu

Ministerstvo vnitra připravilo novelu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), na jejímž základě by stát neposkytoval informace o přípravě a řešení krizových situací v případě, že by to mohlo ohrozit bezpečnost státu nebo fungování záchranného systému. Podle důvodové zprávy, která je zveřejněna na webu vlády, dostávají orgány krizového řízení pravidelně dotazy na krizové plány, bezpečnostní rizika a způsoby ochrany objektů, které pak tazatel může použít nezákonně. Proti formulaci Ministerstva vnitra se však vyslovil spoluautor zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Ing. Mgr. Oldřich Kužílek.

 

Ministerstvo vnitra připravilo změny spolu s návrhem ústavního zákona, který by měl nově obsahovat vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu i stav nebezpečí. Tento krizový stav by pak mohla vyhlásit i vláda, která v současnosti takovou pravomoc nemá. Mírnější stav mohou vyhlašovat pouze kraje. Jak dříve uvedl ministr vnitra Jan Hamáček, byl by tento krizový stav v budoucnu lepší celostátní reakcí na pandemii, sucho či kybernetické útoky než nynější nouzový stav. K revizi krizové a bezpečnostní legislativy přiměly vládu některé potíže při letošní pandemii onemocnění Covid-19.

Krizový zákon upravuje podrobnosti stavu nebezpečí, především pak to, která práva a svobody lze v době stavu nebezpečí omezit a které povinnosti lze uložit. Vymezuje také postavení Ústředního krizového štábu a „upřesňuje vztah krizového zákona k zákonu o svobodném přístupu k informacím“. Podle vnitra v současnosti nelze odmítnout žádosti o informace užívané při přípravě na krizové situace a jejich řešení s tím, že je žadatel použije v rozporu se zákonem nebo že jsou způsobilé ohrozit bezpečnostní zájmy státu.

Stát podle Ministerstva vnitra dostává dotazy na krizové plány i ochranu kritické infrastruktury. Často ale slouží k řešení soukromých zájmů tazatele – k žalobám či k závěrečným vysokoškolským pracím. „Žadatel o informace není ani povinen svou žádost ve větší míře odůvodnit,“ uvedlo ministerstvo. Nově by tak neměly být poskytovány informace, „jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit připravenost na krizové situace nebo účinnost krizových opatření, informace, jejichž zveřejnění by mohlo vést k ohrožení kritické infrastruktury, nebo informace označené jako zvláštní skutečnosti“.

Podle Ing. Mgr. Kužílka je ale chystaná formulace příliš vágní. „Důvodem návrhu je nepochybně snaha příslušných pracovišť rozvázat si ruce a získat možnost rozhodovat o utajení libovolných informací s jakkoli volným vztahem ke krizovému řízení,“ uvedl Oldřich Kužílek. A dodal: „Úřady budou volných formulací zneužívat, přičemž by se stát měl snažit spíše o opak. Současné zkušenosti ukazují, že v krizové situaci je nezbytné zajistit právo na informace bezodkladně, nikoli s mnohaměsíčním či mnohaletým zpožděním.“

V návrhu zákona se totiž rovněž zakotvuje oprávnění vlády v době krizového stavu stanovit nařízením prodloužení běhu lhůt.

 

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay

 

Go to TOP