Evropský parlament nehodlá ustoupit v požadavku na co nejtěsnější spojení kvality právního státu v členské zemi a jejího přístupu k penězům ze společných fondů Evropské unie. Šéfové nejsilnějších europarlamentních skupin společně vyzvali členské státy, aby zpřísnily pravidlo, které by zabránilo přidělovat peníze z budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pokrizové obnovy ekonomik zemím porušujícím demokratické principy.

Europoslanci dávají najevo, že jsou kvůli tomu připraveni blokovat konečné schválení celého finančního balíku, který by měl být státům k dispozici od ledna. Spojení těchto dvou věcí je princip, který odmítá zejména Maďarsko a Polsko.

Prezidenti a premiéři unijních zemí na červencovém summitu dohodli základní obrysy rozpočtu a s ním spojeného fondu, z nichž by v příštích sedmi letech mělo do 27 zemí putovat celkem přes 1,8 bilionu eur (50 bilionů korun).

Po tlaku maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho polského kolegy Mateusze Morawieckého však z návrhu vypadla konkrétní provázanost mezi dodržováním principů právního státu a čerpáním evropských peněz.

Státy nyní míru této podmíněnosti dojednávají s europoslanci. Německé předsednictví EU minulý týden navrhlo, aby Evropská komise mohla vydávat doporučení, jaké částky mají být kterým státům zablokovány. Země by podněty Bruselu musely schválit kvalifikovanou většinou hlasů, kterou tvoří nejméně 15 zemí.

Parlament podle předsedů nejsilnějších skupin nechce stát v cestě potvrzení finančních prostředků, které ekonomiky zasažené omezeními souvisejícími s pandemií onemocnění Covid-19 nutně potřebují, avšak zároveň hodlá zajistit ochranu unijních fondů před zneužíváním.

Maďarsko a Polsko jakékoli spojování peněz a vlády práva blokují a hrozí vetem celého rozpočtu. Unijní orgány vedou s oběma zeměmi řízení pro porušování evropských hodnot, což je podle Budapešti a Varšavy dostačující a není nutno sahat k dalším krokům. Zvláště země západní a severní Evropy však namítají, že vlekoucí se řízení nevede ke konkrétním výsledkům a odříznutí od fondů by podle nich mohlo být účinnější pákou.

Vyjednávači členských států a EP absolvovali v pondělí 5. října 2020 již osmé kolo rozhovorů zahájených koncem srpna, žádný významný pokrok však podle vyjádření poslanců nenastal. Drobné sblížení postojů je podle obou stran na obzoru v další sporné otázce, kterou jsou nové unijní daně a poplatky určené k financování bezprecedentního dluhu, jímž hodlá Brusel naplnit krizový fond.

„Chceme si pospíšit, ale naším cílem je dospět k dobré dohodě. To, co je nyní na stole, pro nás není dobrá dohoda,“ řekl po jednání novinářům předseda parlamentního rozpočtového výboru Johan Van Overtveldt. Pokud by státy a EP nenašly shodu do konce roku, členské státy budou zřejmě muset na unijní peníze čekat déle, než předpokládaly.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay