Na zástupkyni veřejného ochránce práv Mgr. Moniku Šimůnkovou se obrátil dědeček sedmnáctiměsíční holčičky, jejíž matka nastoupila výkon trestu. Matčina žádost, aby se mohla o své dítě starat i ve vězení, byla zamítnuta s tím, že v době ukončení trestu budou dítěti více než čtyři roky – věznice obvykle umožňují výkon trestu s dítětem do tří let věku. Holčičku, která neměla kromě maminky nikoho, kdo by se o ni mohl postarat, tak čekal dětský domov. 

Na straně matky stál přitom Orgán sociálně-právní ochrany dětí, dětská lékařka i psycholožka. Ti všichni potvrzovali její mateřské kompetence i zájem o dceru pečovat. Otec dítěte zemřel při autonehodě, a kromě matky nebyl nikdo jiný, kdo by o dítě mohl pečovat.

Dědeček, jehož syn je otcem dítěte, se na zástupkyni obrátil v lednu letošního roku. Společně se svou manželkou se snažil matce dítěte, o níž sám říkal, že je vzornou a pečující matkou, maximálně pomáhat. Žena si po nástupu výkonu trestu odnětí svobody v délce tří a půl let podala žádost o umístění do oddělení pro matky s dětmi. Žádost však byla zamítnuta, protože v době ukončení trestu budou dítěti více než čtyři roky. Holčička tak měla být předána do péče dětského domova.

„Po seznámení s případem jsem se obrátila na ředitelku věznice. Nelze připustit, aby trest matky dopadl také na dítě. V takové situaci se musíme řídit Úmluvou o právech dítěte, která stanovuje, že máme sledovat vždy nejlepší zájem dítěte. Nejlepším zájmem zvláště takto malého dítěte je bezpochyby zůstat se svou matkou, ač omezenou na svobodě. Že je plně kompetentní se o dítě starat, potvrdil nejen dědeček dítěte, ale také OSPOD, dětská lékařka a psycholožka. V rodině navíc nebyl nikdo, kdo by se o takto malé dítě mohl postarat. Otec tragicky zahynul a dědeček pracoval a žil dlouhodobě v zahraničí,“ vysvětluje okolnosti případu zástupkyně ombudsmana Mgr. Šimůnková.

„Základním právem dítěte je záruka, že na něj bude brán ohled v případě jakéhokoliv rozhodnutí, které na něj může mít nějaký dopad. Mezi taková rozhodnutí patří rozhodnutí soudů a správních orgánů, veřejných i soukromých institucí a dalších. V takovém případě je třeba, aby daný orgán zhodnotil možné pozitivní i negativní účinky rozhodnutí na vývoj dítěte a aby stanovil a posoudil zájem dítěte. V tomto případě je také nutné brát v potaz, že udržování rodinných vazeb je zásadním nástrojem prevence recidivy a prostředkem pro znovu začlenění do společnosti.  Rostoucí množství důkazů poukazuje zejména na to, že umístění na oddělení pro matky s dětmi snižuje u vězněných žen riziko recidivy a usnadňuje pozdější návrat do společnosti,“ uzavírá Monika Šimůnková.

Matka dítěte si v průběhu šetření podala novou žádost o umístění do oddělení pro matky s dětmi. V tomto případě ředitelka věznice reflektovala širší okolnosti případu a ženě bylo vyhověno. Případ tak mohl být uzavřen.

Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Foto: Pixabay