Ve čtvrtek 1. října 2020 vstupuje v účinnost velká novela trestně právních předpisů. Mimo jiné se tak mění pravidla pro ukládání peněžitých trestů – v souladu s nimi tak mohou být peněžitými tresty nahrazeny krátkodobé tresty odnětí svobody. Prodlužují se také lhůty pro jejich úhradu. Možné je i povolení odkladu zaplacení peněžitého trestu až o jeden rok nebo jeho rozložení na měsíční splátky.

Obsáhlá novela zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, resp. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu), která dnes nabývá účinnosti, přináší řadu změn. Přispět mají mimo jiné ke zrychlení trestního řízení, navíc by se měly projevit snížením počtu vězňů.

Podle zákonodárců může peněžitý trest vhodně a účinně nahradit především krátkodobé tresty vězení. Zásadně pak může pomoci v boji se závažnou ekonomickou kriminalitou. Nová pravidla by měla změnit stávající praxi, kdy soudy dávaly přednost trestům odnětí svobody. Trestní zákoník výslovně uvádí, že při stanovení druhu a výměry trestu „soud zejména zváží uložení peněžitého trestu“.

Prodlužují se také lhůty pro zaplacení peněžitého trestu, a to na měsíc od vykonatelnosti rozsudku. Na žádost odsouzeného bude moci soudce povolit odklad zaplacení až o jeden rok, případně trest rozložit na “přiměřené měsíční splátky“. Soud také upustí od zaplacení peněžitého trestu nebo jeho zbytku, pokud odsouzený nebude dlouhodobě schopný zaplatit kvůli vnějším okolnostem nebo pokud by zaplacení vážně ohrozilo výživu či výchovu osob, o které je odsouzený povinen pečovat. Okamžikem zaplacení se na pachatele bude hledět, jako by nebyl odsouzen.

Další změnou, kterou trestní zákoník přináší, je navýšení hranic škod na dvojnásobek. Vedle zvýšení “škody nikoliv nepatrné“ z 5000 na 10 000 korun se tak například “škodou velkého rozsahu“ bude nově rozumět částka nejméně deseti milionů, nikoliv pěti, jak tomu bylo doposud.

„Díky rozevírání nůžek mezi fixně nastavenou hranicí škody v trestním zákoníku a cenovou hladinou došlo k postupné kriminalizaci bagatelních jednání, která dříve byla pouze přestupkem proti majetku. Vzhledem k míře společenské škodlivosti těchto jednání tak docházelo postupně k přepínání trestní represe,“ uvedli autoři důvodové zprávy.

Novela také rozšiřuje využitelnost dohody o vině a trestu, kterou může obviněný uzavřít se státním zástupcem i po zahájení hlavního líčení. Zavedeno je také tzv. prohlášení viny. Obžalovaný tak může před soudem prohlásit, že je vinný spácháním skutku uvedeného v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací. Pokud soud takové prohlášení přijme, nebude už muset provádět související dokazování.

Novela také specifikuje, za jakých podmínek může soud u odsouzených právnických osob podmíněně upustit od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti či zákazu účasti ve veřejné soutěži. Ze 20 na 30 let rovněž prodlužuje promlčecí dobu u trestných činů, za něž lze uložit výjimečný trest, a u činů spojených s privatizačními projekty.

Další změnou – možností podmíněného propuštění po výkonu třetiny trestu odnětí svobody prvotrestaných osob i na zvlášť závažné zločiny s výjimkou taxativně trestním zákoníkem uvedených – se zabývá článek, který naleznete ZDE.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay