EKČR: Další omezení mobiliárních exekucí sníží vymahatelnost práva

Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR bude ve středu 23. září jednat o pozměňovacích návrzích novely občanského soudního řádu a exekučního řádu. Podle některých návrhů má dojít k podstatnému omezení mobiliárních exekucí, s čímž Exekutorská komora ČR nesouhlasí. Další omezování tohoto nástroje by značně poškodilo věřitele (vč. bytových družstev, drobných věřitelů, rodičů čekajících na výživné atd.), pro které je tato forma vymáhání často poslední možností.

 

„Počet stížností na mobiliární exekuce a jejich výkon je minimální. Navíc od roku 2008 dochází v této oblasti k neustálým restrikcím. Další omezování exekučního postihu movitých věcí by byla nesystémové. Některé změny by navíc vedly k upřednostnění státních exekučních orgánů, jelikož se týkají pouze soudních exekutorů. Úpravy jsou již velmi překombinované, trpět budou zejména věřitelé,“ vysvětluje prezident Exekutorské komory ČR JUDr. Vladimír Plášil, LL.M.

Cílem změn je omezení mobiliárních exekucí v některých případech, racionální hledisko je však nejasné. Dohledové orgány navíc potvrzují, že počet stížností na mobiliární exekuce je minimální a že, vyjma jednoho případu, kdy nebyl pořizován audiovizuální záznam, nebyla za posledních 5 let udělena jediná výtka za nezákonný postup při provádění mobiliární exekuce soudním exekutorem.

Okruh úprav je rozsáhlý a těžko definovatelný i pro samotné soudní exekutory. Proto by jejich přijetí nahrálo do karet nepoctivým dlužníkům, kteří zneužívají nedokonalosti systému, a další ztížení realizace vymáhání by jejich přístup potvrdilo.

 

Mezi nejvýraznější úpravy patří:

        exekuční imunita vybraných osob

Okruh osob, u nichž nebude možné provádět mobiliární exekuce, je bezprecedentní. Jedná se o osoby, u nichž by za normálních okolností byla exekuce prodejem movitých věcí možná, neboť mohou mít věci, jejichž hodnota nebo počet neodpovídají obvyklým majetkovým poměrům. Pojem obvyklé majetkové poměry je nejasný a jeho široký výklad může vést až k paralýze tohoto způsobu provedení exekuce. Věc by měla být řešena vždy individuálně podle okolností každého případu, a nikoliv systémově zákonem.

        povinný odklad exekuce prodejem movitých věcí v případě, kdy povinný oznámí, že bude splácet druhou třetinu čistého zbytku mzdy nebo minimálně 1500 Kč

Navzdory skutečnosti, že povinný disponuje movitými věcmi vysoké hodnoty, které by bylo možné exekučně zpeněžit a vymoci tak dluh, nebude možné tímto způsobem postupovat. Tyto případy tak povedou k neúměrnému prodloužení řízení. Současně může nastat situace (a nejedná se o neobvyklé případy), kdy věřitel bude v daleko horší pozici oproti svému dlužníku, který bude užívat movité věci, často i vysoké hodnoty, a nesmyslně nízkými splátkami si „vykoupí“ ochranu před jejich exekučním postihem.

Pozměňovací návrhy přicházejí i s dalšími nesmyslnými změnami, které ve svém důsledku povedou pouze ke zbyrokratizování, prodloužení a prodražení celého exekučního řízení. Jedná se například o povinné pořizování záznamů o veškerých telefonických hovorech s povinnými. Tato povinnost přitom neslouží účelu provedení exekuce a dostává se do přímého rozporu s právními předpisy na ochranu osobních údajů včetně nařízení GDPR. Již v současnosti mají soudní exekutoři povinnost pořizovat audiovizuální záznamy z mobiliárních exekucí; zde je však na rozdíl od předloženého pozměňovacího návrhu účel zřejmý a legitimní. Také navržené změny v oblasti zápisů do rejstříku zahájených exekucí se jeví jako nesystémové, obzvláště přihlédneme-li k tomu, že exekuce vedené orgány odlišnými od soudních exekutorů nejsou v žádném centrálním veřejném seznamu evidovány vůbec.

„Z uvedeného výčtu je jasné, jaké nároky a tlak by změny kladly na soudní exekutory a jak negativně se tyto změny promítnou na délce, nákladovosti a složitosti již tak komplikovaného exekučního řízení. Většina podmínek řízení je téměř nezjistitelná, těžko je tedy můžou exekutoři objektivně posoudit. Je také skandální, že dané změny platí pouze pro soudní exekutory a nikoli ostatní exekuční orgány,“ doplňuje JUDr. Vladimír Plášil. Soudní exekutoři jsou přitom dle dostupných statistických dat při provádění exekucí výrazně efektivnější než veřejná správa. Novela ani pozměňovací návrhy však tuto skutečnost neberou v úvahu.

 

 

Zdroj: Exekutorská komora ČR
Foto: Pixabay

Go to TOP