Jak avizovala skupina senátorů ve svém prohlášení, vydaném v úterý 15. září 2020, budou u Ústavního soudu usilovat o osvobození státu od placení daně z nemovitostí a zároveň o odstranění nerovnosti mezi plátci této daně a s tím související navýšení příjmu obcí. Návrh podporuje mimo jiné i Sdružení místních samospráv.

Senátoři požadují, aby v zákoně č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, byla zrušena ustanovení, na jejichž základě jsou od zmíněné daně osvobozeny všechny pozemky a stavby, které jsou ve vlastnictví státu, případně jsou v užívání složek státu a jeho organizací. „Stát neplatí obcím či městům za své pozemky a stavby v rámci daně z nemovitých věcí ani korunu, a to rozhodně není férové,“ uvedl senátor Ivo Valenta. Považuje to za “historickou daňovou diskriminaci“.

Zákonem č. 338/1992 Sb. stát přiznal obcím veškerý výnos z daně z nemovitostí, ten činí asi 11 miliard korun ročně. Podle předsedy Sdružení místních samospráv a europoslance JUDr. Stanislava Polčáka by si však neměl nechávat výhodu v tom, že „obcím za svůj majetek daň nezaplatí, přestože všichni ostatní tuto povinnost mají“. Paušální osvobození státu od daně vede ke snížení rozpočtových příjmů obecních samospráv, což je především v dnešní době nežádoucí.

Přezkum Ústavním soudem podpořil rovněž právník doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D., podle něhož je paušální osvobození majetku státu od daně z nemovitostí nespravedlivé. Jak uvedl, „bylo by přípustné pouze v případě veřejně prospěšných staveb či pozemků“.

„Osvobození státu od daně z nemovitých věcí vede k nerovným příjmům mezi obcemi. Obce o stejné rozloze a výši koeficientu zdaňovaných pozemků mohou mít rozlišné daňové výnosy jen kvůli tomu, že na území jedné z obcí se nacházejí pozemky či nemovitosti ve vlastnictví státu,“ upozornil senátor Ivo Valenta. A dodal: „Stát by měl být logicky osvobozen od daní v těch případech, kdy je jejich příjemcem.“

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay