Od personálu nemocnic není možné očekávat, že bude mít neustálý přehled o pacientech hospitalizovaných na běžných odděleních, kteří se nacházejí v nemocnici dobrovolně a není u nich diagnostikována žádná duševní porucha. Nejvyšší soud (NS) proto zrušil verdikt, podle kterého měla Nemocnice Na Bulovce v Praze zaplatit rodině odškodnění za smrt muže, který v prosinci 2009 nedostatečně oblečený opustil areál a poté zemřel na podchlazení a vyčerpání.

Podle soudů nižší instance, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 8, porušila Nemocnice Na Bulovce své povinnosti, neboť dle jejich náhledu jsou s hospitalizací – kromě léčby – spojeny i další závazky, včetně zajištění bezpečnosti. Oba soudy poukazovaly i na to, že nemocniční personál několik hodin nevěděl, kde se pacient nachází. Příbuzní se nejprve od zdravotníků dozvěděli, že odešel na plánované vyšetření, kam se však nedostavil.

Jak stojí v rozsudku Nejvyššího soudu, nelze po nemocnici požadovat, aby průběžně kontrolovala, zda dobrovolně hospitalizovaný pacient důsledně dodržuje léčebný režim. „Za stavu, kdy je na daném (neuzavřeném) oddělení v návaznosti na povahu léčených diagnóz běžné, že se plně pohybliví pacienti vzdalují opakovaně ze svých pokojů, například, aby se bez doprovodu dostavili na jiná oddělení k vyšetření, ale též aby si zařídili své osobní záležitosti, šli se projít či něco koupit, lze v krátkém časovém horizontu jen obtížně rozlišit mezi dočasnou nepřítomností, případně opakovanými nepřítomnostmi, a tím, kdy pacientovo vzdálení značí jeho záměr opustit nemocnici.“ Nemocnice také nemůže pacienta nutit zůstávat na oddělení. „Samotné vzdálení se z příslušného oddělení nemusí automaticky značit riziko újmy na životě či zdraví nemocného, a to ani za chladného počasí,“ konstatoval Nejvyšší soud. Pro zaměstnance větších nemocnic jde o prakticky nezjistitelné momenty.

„Zdravotníci si jich mohou všimnout toliko mimoděk, permanentní sledování všech pacientů zdravotnickým personálem by v podstatě mohlo paralyzovat chod oddělení a obstruovat náležité poskytování léčebné péče,“ rozhodl Nejvyšší soud.

Jinak je třeba nahlížet na pacienty, u nichž nepřítomnost na oddělení znamená ohrožení zdraví a života, případně na takové, kteří jeví známky duševní poruchy. Záleží tedy na tom, zda nemocnice u konkrétního pacienta věděla o rizicích, a měla proto přijmout nějaká mimořádná opatření. V uvedeném případě se to podle NS neprokázalo. Spor se tak vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 8.

Muž byl hospitalizován koncem listopadu 2009 po prvním epileptickém záchvatu. Jak je uvedeno ve spisu, choval se v nemocnici nestandardně, rozrušeně. Není jasné, co dělal po odchodu z areálu zdravotnického zařízení, jeho tělo bylo nalezeno až za několik dní nedaleko nemocnice na špatně přístupném místě u vlakového tunelu. Podle původního rozsudku pražských soudů měla Nemocnice Na Bulovce zaplatit čtyřem pozůstalým dohromady 895 000 korun.

Celé znění rozsudku Nejvyššího soudu ZDE.

Zdroj: ČTK a NS
Foto: Pixabay