Západní Němec, který si převezl z ČSSR východní Němku, byl rehabilitován
Případů, kdy se Němci domáhají v Česku rehabilitace v souvislosti s pokusem překonat za totality hranice na Západ, v poslední době přibývá. Jeden z nich bude dnes, 4. září 2020, řešit Okresní soud v Chebu.
Příběh se odehrál v říjnu 1988, kdy chtěl tehdy devatenáctiletý občan Německé spolkové republiky H. F. pomoci své o rok mladší východoněmecké přítelkyni K. H, aby se mohla dostat za ním na Západ.
Proto pro ni ve svém voze, stříbrném Opelu Manta, vyhotovil „odborně a precizně úkryt“ a dal si s ní schůzku v Karlových Varech. Potom ji za pomoci svého kamaráda, osmnáctiletého západoněmeckého státního příslušníka P. H. schoval v autě a všichni tři se vydali směrem k československo-západoněmecké hranici u Pomezí.
Příslušník československé pohraniční stráže však úkryt odhalil a spolu s vrchním celním kontrolorem trojici zatkli. (Za tuto svoji „bdělost“ tehdy obdržel finanční odměnu 300 Kč.)
Oba mladíci byli po pěti dnech propuštěni a předáni do NSR. Dívka dopadla hůř. V československém věznění zůstala o týden déle a pak byla deportována do Německé demokratické republiky, kde byla odsouzena k 19 měsícům odnětí svobody.
Okresní soud v Chebu se jejím případem zabýval již loni v dubnu, kdy ji v plném rozsahu rehabilitoval. Soudního jednání se po více než 30 letech od události nezúčastnila, ale její bývalý přítel požádal soud, aby mu na veřejné zasedání, které se uskuteční 4. září, zajistil tlumočníka, protože se osobně dostavit chce, ale nemluví česky.
A jak to dopadlo s vozem Opel? Senát Okresního soudu v Chebu dne 2. 2. 1989 rozhodl o jeho zabrání kvůli tomu, že v něm jeho majitel a řidič v jedné osobě chtěl dívku „bez povolení čs. úřadů převézt z ČSSR do NSR“. Zda československé státní orgány postupovaly vůči němu správně, posoudí právě dnes Okresní soud v Chebu. Kde vůz tehdy skončil, se zatím zjistit nepodařilo.
„I v tomto případě jde hlavně o rehabilitaci – tito lidé chtějí mít potvrzeno, že se nedopustili ničeho, za co by měli být perzekuováni a klíčová je pro ně morální satisfakce. Ta finanční je zanedbatelná, protože částka za každý den strávený ve vězení činí 83,33 Kč,“ uvedl advokát německé dvojice JUDr. Lubomír Müller. Soudy podle něho podobným návrhům na soudní rehabilitaci většinou vyhovují.
Také Okresní soud v Chebu dnes, 4. září 2020, návrhu na soudní rehabilitaci vyhověl v plném rozsahu. Podle slov advokáta JUDr. Lubomíra Müllera bylo dosaženo morální satisfakce s finančním výsměchem. „Můj klient bude finančně odškodněn za 5 dní odnětí svobody, tedy částkou zhruba 400 Kč, ale na náhradu za automobil, který byl v té době starý jeden rok a jehož pořizovací cena byla 31 tisíc západoněmeckých marek, nemá podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, jako cizinec nárok. Tento případ je další ukázkou absurdity českého právního řádu, který diskriminuje občany EU,“ doplnil JUDr. Müller.
Redakce AD
Foto: Pixabay