Vliv koronavirové krize na slovenskou advokacii odhalil průzkum SAK

Slovenská advokátní komora iniciovala po první vlně koronavirové epidemie průzkum, jehož cílem bylo zmapovat dopady této krizové situace způsobené nákazou Covid-19 na slovenskou advokacii.

To, že opatření k zamezení šíření onemocnění Covid-19 a následné celkové zpomalení ekonomiky v zemi budou mít vážné důsledky na advokacii, bylo nesporné. Na Slovensku musely zavřít, stejně jako jiní poskytovatelé služeb, na dva týdny i advokátní kanceláře. I přesto, že následně bylo vládou uznáno, že výkon advokacie je služba ve veřejném zájmu, a advokáti mohli za přísných preventivně zdravotních podmínek otevřít, dosah na advokacii byl velký.

Omezená činnost soudů a státních úřadů, omezená možnost osobních setkání a konzultací s klienty, snížení příjmů firem i fyzických osob, celková nejistota na trhu i mezi lidmi … to vše vyvolávalo nižší poptávku po službách advokátů.

Důvodem k vypracování dotazníku k průzkumu bylo několik závažných aspektů. Tím hlavním bylo, že Slovenská advokátní komora (SAK) vnímala z každodenních kontaktů s advokáty významné dopady krize a byla si také vědoma toho, že mnohé kolegyně a kolegové čelili vážným ekonomickým problémům. Ale neměla k dispozici relevantní a přesnější údaje, aby bylo možné kvantifikovat dopady krize na advokacii a advokáty a následně také lépe vyhodnotit situaci po uvolnění opatření.

„Proto jsme udělali mezi advokáty průzkum o dopadech opatření proti Covid-19 na advokacii. Krátký dotazník byl zaslán všem aktivním advokátům na Slovensku, a to opakovaně více kanály, aby se ho každý, kdo měl zájem, mohl zúčastnit,“ uvedla tisková mluvčí SAK Mgr. Alexandra Donevová.

Během dvou týdnů od 2. do 15. června 2020 odpovědělo na dotazník celkem 487 respondentů z řad advokátů.

Mezi respondenty bylo 42,3 % žen a 57,7 % mužů, téměř polovina byla ve věku 28 až 40 let, 40 % ve věku 41 až 60 let a ostatní ve věku nad 61 let. Většina respondentů byli advokáti, kteří pracují samostatně (73,1 %), nebo kteří vykonávají advokacii v rámci malých kanceláří s 2 až 5 advokáty a koncipienty (20,5 %). Devětatřicet procent odpovědí bylo od advokátů z Bratislavy, ostatní kraje byly potom zastoupeny 7–12% podíly.

Zajímavější však byly odpovědi na otázky týkající se konkrétních dopadů opatření proti šíření Covid-19.

Na otázku, zda došlo k poklesu příjmů advokátů, téměř 27 % uvedlo, že příjmy zůstaly na stejné úrovni, více než 70 % advokátů však napsalo, že došlo k poklesu jejich příjmů ve škálách méně než 25 procent, 25-50 procent a více než 50 procent.

Na tuto otázku navazovala i další, zda došlo následkem krize ke snížení aktivity, tedy času stráveného prací. Tři čtvrtiny advokátů označilo, že došlo k poklesu jejich aktivity od méně než čtvrtiny po více než polovinu pracovního času. Zbylých 28,5 % řeklo, že čas strávený prací zůstal nezměněn a 6, 4 % advokátů dokonce vykázalo nárůst pracovní aktivity.

Při bližším zkoumání těchto 6,4 %, jde v absolutních číslech o 30 advokátů, z nich pouze tři potvrdili, že s nárůstem práce narostly i příjmy. U ostatních zůstaly příjmy stejné nebo klesly, takže účastníci výzkumu vykonávali více práce za méně peněz.

Průzkum se podíval na tuto část otázek i z opačné strany – sedm advokátů, tedy 1,4 % ze všech odpovědělo, že jim příjmy narostly. Z nich pouze třem vzrostl objem práce, jednomu se nezměnil a třem dokonce poklesl. To jsou tedy tři „šťastlivci“ tohoto období, kteří naopak pracovali méně za více peněz.

Pokud jde o finanční pomoc státu, tak o ni požádala jen asi čtvrtina dotázaných, polovina advokátů odpověděla, že si nepodala žádost, a asi čtvrtina, že neměla na pomoc nárok.

„Ptali jsme se také, jaké byly důvody toho, že si žádost nepodali. Jako nejčastější důvod advokáti uváděli složitou administrativu, komplikovaný proces a byrokracii, dalším častým důvodem bylo, že to nepotřebovali a zvládli to i bez státní podpory, ale často uváděli i nízkou částku podpory (zejména ve spojení s vysokou administrativou), obavy z ohlašovaných následných kontrol státu a nejasné podmínky státní podpory. Vícekrát se objevily i morální důvody, že advokát/ka na tom není až tak špatně a že druzí určitě potřebují pomoc od státu více,“ shrnuje důvody nepožádání o pomoc státu tisková mluvčí Donevová.

Na otázku, zda byly následkem krize nuceni propouštět, odpovědělo 7,6 % advokátů, že zatím ne, ale zvažují to. Dohromady 2,9 %, tedy v absolutních číslech 14 advokátů, v průzkumu odpovědělo, že muselo propouštět. V doplňkové otázce pak doplnili počet propuštěných – 11 lidí, z toho 7 koncipientů.

Pozastavit výkon advokacie se následkem koronakrize rozhodlo pouze 0,8 % respondentů, avšak 5,3 % odpovědělo, že zatím ne, ale zvažují to, a další 3,1 % respondentů uvedla, že vůbec zvažuje ukončení výkonu advokacie.

Poslední otázka byla otevřená, kdy každý respondent mohl napsat vlastními slovy, zda a jak se dotkla krize jeho pracovní agendy. V 77 případech napsali, že agenda zůstala nezměněná, mnohem více však označovali oblasti práva, kde nastala snížená nebo zvýšená poptávka po advokátních službách. Advokáti 112krát uvedli celkově snížení poptávky, jako doplňkový důvod uvedli, že klienti nemají peníze a na trhu vládne nejistota. Oblastmi s výrazným poklesem byly obchodní a korporátní právo, ale také občanské a rodinné právo navázané především na rušení jednání u soudů.

Naopak zvýšenou poptávku zaznamenali advokáti v pracovním právu a právu sociálního zabezpečení, v agendě související s COVID- 19 – opatření, státní pomoc, ale i při konkurzech a insolvenčních řízeních. Advokáti zmínili i šestkrát zvýšenou poptávku v oblasti rodinného práva. Tuto situaci dokresluje odpověď jednoho advokáta/ky: Enormně se zvýšily požadavky klientů na řešení agendy rodiny, nastal u mě až 200% nárůst poptávek a podání návrhů na soud ve věci rozvodu a úpravy poměrů k nezletilému dítěti.

 

Redakce AD
Foto: SAK

Go to TOP