Česká advokátní komora již 1. července informovala v Advokátním deníku o podpoře Rady evropských advokátních komor (CCBE) tureckým advokátům.  CCBE pak v návaznosti na publikaci této zprávy informovala Radu Evropy i její poradní orgán pro otázky ústavního práva – Benátskou komisi o urgenci celé záležitosti v očekávání, že se Benátská komise bude touto otázkou podrobněji zabývat. Bohužel situace v Turecku nadále graduje.

Německý advokátní spolek (DAV) Českou advokátní komoru a další delegace při CCBE dne 24. července informoval o reformě, kterou schválila turecká vláda s účinností od 15. července 2020, jež přímo dopadá na advokátní samosprávu. Reforma se týká možnosti jakékoliv skupiny minimálně 2000 advokátů ustavit si vlastní advokátní komoru či asociaci v libovolném tureckém regionu, v němž působí minimálně 5000 advokátů. Reforma může mít negativní důsledky zejména pro tři největší turecké advokátní komory v Istanbulu, Ankaře a Izmiru, neboť patrně oslabí jejich vliv na advokáty v daných regionech a otupí narůstající kritiku přetrvávajících útoků vlády na nezávislost advokacie a justice a stavu právního státu v Turecku vůbec. Takové hlasy se totiž ozývaly hlavně z řad čelných představitelů těchto komor a advokátů z velkých měst. Předsedkyně DAV Edith Kindermann uvedla, že „cílem vzniku nových advokátních komor je rozdělení jednoty advokátního stavu a oslabení role advokátů, a tedy v konečném důsledku dlouhodobé omezení jejich vlivu. Členství v advokátních komorách, jež stávající režim kritizují, zároveň může mít pro advokáty v budoucnu negativní důsledky při jednání s veřejnými orgány, či soudy.“

Reforma rovněž počítá se změnou počtu zástupců regionálních komor v Turecké advokátní komoře (UTBA) právě ve prospěch těchto regionálních komor (mohou nominovat více zástupců), zatímco zastoupení advokátních komor z velkých měst oslabí. Oslabení klíčových advokátních komor v Turecku, jež se podílejí na ochraně lidských práv, by mohlo být pro právní stát v Turecku devastující.

Podle předsedkyně DAV jde o jasný útok turecké vlády na početně zastoupené a progresivní komory ve velkých městech. Vláda tento svůj počin obhajuje jako potřebu zajistit demokratičtější a pluralističtější systém, nicméně na základě zkušenosti s předchozími kroky Erdoganovy vlády nelze toto tvrzení brát vážně.

Vzhledem k tomu, že řada evropských advokátních komor, včetně ČAK, podobné politicky motivované reformy advokacie odsuzuje, celá záležitost bude předmětem nejbližšího jednání Lidskoprávního výboru CCBE, jehož předseda je rovněž v úzkém kontaktu s tureckými kolegy. O dalším vývoji budeme čtenáře Advokátního deníku informovat.

Mgr. Alžběta Recová, stálá zástupkyně ČAK v Bruselu
Foto: ahvalnews.com