Hned ke třem návrhům novel zákonů, které byly v pondělí 27. července na programu zasedání vlády, vyjádřili její členové zamítavé stanovisko. Vedle změn v odvodu daní neschválili ani snížení pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnavatelem nebo vydání zákona o eutanázii. U posledně jmenované normy jsou ministři navíc v souladu s postojem prezidenta republiky Miloše Zemana, který uzákonění usmrcení pacienta lékařem v Česku také odmítá.

Proti záměru na vydání zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii se podle předkládací zprávy postavila ministerstva zdravotnictví, vnitra a sociálních věcí, a také Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství, Česká biskupská konference a zaměstnavatelské svazy. Ministerstvo spravedlnosti zaujalo k návrhu neutrální stanovisko.

„Návrh zákona neuvádí ani základní informace, jakých poskytovatelů se má eutanázie týkat a lékařů jakých odborností, stejně tak podrobněji nevymezuje náležitosti žádosti,“ konstatovalo Ministerstvo zdravotnictví. Kritici také poukazovali na nesoulad návrhu s Listinou základních práv a svobod, podle níž každý má právo na život a nikdo nesmí být života zbaven. Podle Ministerstva sociálních věcí návrh obsahuje málo pojistek proti případnému omylu nebo přímo protiprávnímu jednání.

V současné době se eutanazie trestá jako vražda. Nezákonná je ve většině zemí, v roce 2002 ji jako první legalizovalo Nizozemsko. Poslední podobný návrh odmítla vláda v roce 2016.

Další z trojice nepřijatých norem je novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, konkrétně pak návrh na zvýšení základní slevy na dani nebo na vyšší daňové zvýhodnění dárců. Podle předkladatelů by se základní daňová sleva měla zvýšit z 24 840 korun na 30 000. Jako důvod uvedli, že v minulých letech výrazně rostly průměrné mzdy, zvýšila se i minimální mzda, zatímco daňová sleva zůstává stejná. Dle vyjádření vlády by ale zvýšení slevy připravilo veřejné rozpočty ročně o 19 miliard korun, navíc má kabinet ve svém programovém prohlášení záměr zrušit superhrubou mzdu a v té souvislosti i změnit sazbu daně.

Ani návrh skupiny poslanců na snížení základu daně o dary poskytnuté na dobročinné účely vládou neprošel. V současné době si fyzická osoba může při daru alespoň 1000 korun nebo vyšším než dvě procenta daňového základu snížit základ daně o 15 procent. Firmy si mohou snížit daňový základ o desetinu v případě minimálně dvoutisícového daru. Nově by mohlo snížení základu činit u obou skupin až 30 procent. Předkládaný návrh má motivovat dárce, aby i v obtížné ekonomické situaci vyvolané pandemií Covid-19 financovali neziskový sektor. Podle vlády však navržené řešení k předpokládanému cíli nepovede.

Poslední byl poslanecký návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákon č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, vláda také odmítla.

Jedním z důvodů, které vláda uvedla ve svém zamítavém stanovisku k přijetí návrhu novely zákona č. 589/1992 Sb., a ke snížení pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnavatelem o dva procentní body, je propad příjmů do státního rozpočtu ve výši až 36 miliard korun ročně.

Ministerstvo financí uvedlo, že takto zásadní úprava by se měla řešit na úrovni vládních partnerů, nikoli poslaneckým návrhem. Návrh zákona by měl projít standardním připomínkovým řízením, aby se k němu mohly vyjádřit všechny dotčené orgány.

Stanovisko vlády bude doporučením pro Sněmovnu, která o předloze této novely rozhodne.