První případ namítané diskriminace v soukromém profesním sdružení – konkrétně v cechu řemeslníků – řešil veřejný ochránce práv JUDr. Stanislav Křeček. Člen cechu v důchodovém věku si stěžoval, že cech diskriminuje členy z důvodu jejich stáří. On sám neměl podle stanov v rámci senior členství právo hlasovat na valné hromadě a být volen do většiny orgánů cechu.

Antidiskriminační zákon vztahuje právo na rovné zacházení i na oblast členství a činnosti v profesních komorách, nicméně pouze v těch, které mají status veřejnoprávní korporace, tedy pouze v zákonem založených profesních komorách (např. Česká advokátní komora, Česká lékařská komora aj.). Cech je ale svou právní formou spolek, který se zakládá podle soukromého práva. Podle občanského zákoníku mohou stanovy spolku určit členství různého druhu, kdy s různými druhy členství mohou být spojena také různá práva a povinnosti.

Antidiskriminační zákon sice na spolek přímo nedopadá, ale Směrnice Rady 2000/78/ES, kterou antidiskriminační zákon implementuje, zakazuje diskriminaci i v oblasti členství v organizacích sdružujících osoby vykonávající určité povolání. Podle ombudsmana lze z evropské směrnice dovodit, že je diskriminace zakázána i v rámci cechů. V tomto konkrétním případě však na základě zjištěných informací konstatoval, že jednání cechu nenese znaky diskriminace.

Jak vyplynulo z podkladů ke stížnosti, ačkoliv se napadané členství jmenuje „senior“, není podle shodného vyjádření Kontrolní revizní komise cechu a Rozhodčí komise cechu vázáno na dosažení určitého věku, ale na ukončení podnikatelské činnosti a na rozhodnutí člena cechu využít tento typ členství. Tak to uvádějí i stanovy cechu. Senior členství mělo rovněž několikanásobně nižší členský příspěvek, což souvisí s omezeným rozsahem členství.

„Je sice pravdou, že senior členství je ve srovnání s řádným členstvím méně výhodné, protože je spojeno s omezenými právy a že tento typ členství budou častěji využívat starší osoby. Přesto se nedomnívám, že takto vymezené senior členství znevýhodňuje starší osoby. Jeho využití je navíc dobrovolné a členové se mohou sami rozhodnout, zda po ukončení podnikání budou pokračovat v řádném členství, nebo zvolí levnější variantu spojenou s omezenými právy. Mohou také mezi jednotlivými druhy členství volně přestupovat,“ shrnul ombudsman Stanislav Křeček. Poukazuje přitom i na skutečnost, že cech sdružuje podnikající osoby a jeho cílem je prosperita členů, prosazování jejich zájmů a vzájemná spolupráce v oblastech jejich činností. Hlavní smysl cechu je tedy spojen s podnikatelskou činností. „Je legitimní, když na valné hromadě určující činnost a směřování cechu mohou hlasovat členové, kteří se podnikatelské činnosti aktivně věnují. Na chodu cechu se tak podílejí členové ekonomicky aktivní, k jejichž potřebám byla tato organizace vytvořena. Současně je však ponechána možnost už nepodnikajícím osobám být součástí cechu a zapojit se do jeho činnosti,“ uzavřel ombudsman Křeček.

Zdroj: Kancelář Veřejného ochránce práv
Foto: Pixabay