Ke vzniku funkce dětského ombudsmana se vláda postavila neutrálně

Návrh na vytvoření funkce ochránce práv dětí s vlastním úřadem ministři nepodpořili ani neodmítli. Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové na jednání kabinetu zaznívaly především výhrady finančního charakteru. Návrh nyní dostane k posouzení Sněmovna.

Podle ministra školství Roberta Plagy se členové kabinetu shodli na tom, že ochrana dětí je důležité téma, nebyla ale shoda na tom, jakou by měla mít právní formu. „Jestli to má být zvláštní úřad, nebo posílená agenda pod současným ombudsmanem,“ řekl.

Se zřízením dětského ombudsmana počítá Úmluva o právech dítěte. Česko je jednou z posledních zemí, která ochránce práv dětí nemá. Na ochranu dětí se nyní zaměřuje zástupkyně ombudsmana.

Ochránce dětských práv by pravidelně vyhodnocoval podmínky dětí v zemi a sledoval by naplňování dětských práv. Vydával by doporučení úřadům a zákonodárcům. Navštěvoval by ústavy a domovy. Prověřoval by i stížnosti, jejichž počet předkladatelé odhadují na 2500 až 3000 ročně, a domáhal se nápravy. Mohl by podávat žaloby proti rozhodnutí úřadů.

Dětský ombudsman by měl podle předlohy sídlit v Praze. Měl by mít pobočky, mohly by být v Brně a v Ostravě. Ochránce by volila Sněmovna na šest let. Ombudsmanem by člověk mohl být za sebou nejvýš dvě období. Dva kandidáty by poslancům navrhl prezident a dva Senát. Nominovaným by muselo být aspoň 30 let a museli by mít nejméně pět let zkušeností s ochranou práv dětí.

V kanceláři dětského ombudsmana by pracovaly podle důvodové zprávy čtyři desítky lidí. Roční náklady by činily kolem 40 milionů korun. Počáteční vybavení by stálo 20 milionů.

 

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay 

Go to TOP