Od vydání velkého retribučního dekretu uplynulo již 75 let

Dnes 19. června 2020 si připomínáme pětasedmdesáté výročí vydání tzv. velkého retribučního dekretu (dekret presidenta republiky č. 16/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech), jímž byl zahájen proces vedoucí k potrestání osob, které se za okupace provinily proti československému státu. Proces byl upraven i dalšími dekrety, tzv. malým dekretem, dekretem o Národním soudu či o zajištění státně nespolehlivých osob v době revoluční.

K provedení retribuce byly po druhé světové válce zřízeny mimořádné lidové soudy, které – podle údajů Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) – posoudily v letech 1945–48 celkem 132 549 obvinění. V 49 666 případech tyto soudy obviněné osvobodily nebo pro nedostatek důkazů zastavily trestní řízení, 22 087 osob odsoudily, z toho 700 k trestu smrti. Zbývajících 60 000 případů bylo buď zastaveno z důvodu neznámého pobytu pachatele, přerušeno kvůli odsunu a repatriaci obviněných, nebo předáno řádným soudům.

Podle retribučních dekretů byli souzeni (a k trestu smrti odsouzeni) i čelní představitelé okupační moci, například státní tajemník Karl Herman Frank, který nesl mj. odpovědnost za hrůzné činy v období tzv. heydrichiády (výročí úmrtí parašutistů – hrdinů, kteří provedli atentát na R. Heydricha jsme si připomněli včera),  dále zastupující říšský protektor Kurt Daluege a historik Josef Pfitzner, člen NSDAP a protektorátní náměstek primátora Prahy.

Původní platnost retribučních dekretů byla do května 1947, po převratu v únoru 1948 však byla obnovena a prodloužena do konce téhož roku.

Z právního hlediska byly dekrety, zejména pak velký retribuční dekret, problematickou záležitostí, a to s ohledem na zavedení principu retroaktivity a na skutečnost, že odsouzeným fakticky odepřely možnosti odvolání, viz znění paragrafu 31: „Proti rozsudku mimořádných lidových soudů není řádných opravných prostředků. Žádost o milost kýmkoliv podaná nemá odkladného účinku. Trest smrti se vykoná do dvou hodin po vyhlášení rozsudku. Na výslovnou žádost odsouzeného může býti lhůta prodloužena o další hodinu.“


Zdroj: ČTK
Foto: Redakce AD

Go to TOP