Následující text bude převážně zacílen do oblasti správního práva hmotného, hlavní výzkumnou otázkou zde bude, zda může být sloučen kontrolní a finanční výbor zastupitelstva obce (města, městysu, městské části, městského obvodu) do jednoho subjektu? Tedy, jestli je z právního hlediska možné, aby obecní zastupitelstvo nemuselo, například v malé obci, zřizovat (zbytečně) výbory dva.[1] 

Před závorku vytkněme, že zřízení výboru je primárně právem, nikoliv povinností zastupitelstva obce (města). Ze zmíněného teoreticko-právního principu existuje důležitá pozitivně-právní výjimka, a to je povinnost zastupitelstva obce ze zákona zřídit vždy (!) finanční a kontrolní výbor. A dále pak povinnost za naplnění zákonem stanovených podmínek vytvořit i tzv. výbor pro národnostní menšiny.

Zastupitelstvo obce tedy musí zřídit pokaždé svůj finanční a kontrolní výbor. Dodejme, že tyto výbory jsou orgány orgánu obce, nikoliv přímo orgány obce. (Srov. ustanovení § 5 zákona o obcích.)

Obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu přinejmenším 10 % občanů obce hlásících se k národnosti jiné než české, ustanovuje výbor pro národnostní menšiny, jestliže o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny. Nejméně polovinu členů výboru musí reprezentovat příslušníci národnostních menšin, ledaže tuto podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin. Pak se již ex lege nevyžaduje.[2]

Předsedou jak finančního, tak i kontrolního výboru musí být vždy člen zastupitelstva obce, řadoví členové výboru členy zastupitelstva obce být ze zákona nemusejí. Taktéž místopředseda jak finančního, tak i kontrolního výboru nemusí být současně zastupitelem obce.

Finanční a kontrolní výbory jsou ze zákona alespoň tříčlenné. Negativní vymezení – jejich členy nikdy nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu. Citované výbory zastupitelstva plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo obce. Ze své činnosti odpovídá výbor zastupitelstvu obce, nikoliv radě nebo starostovi obce. Připomeňme, že počet členů výboru zastupitelstva je vždy lichý. Výbor se schází podle potřeby. Není zde tedy stanoven minimální počet zasedání, jako je tomu u zastupitelstva obce (nejméně jedenkrát za 3 měsíce).[3] Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je (výhradně) předseda výboru.

Usnesení výboru je platné v případě, že s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech (nikoliv pouze přítomných) členů výboru. Předseda výboru má stejně silný (vážený) hlas jako běžní členové výboru. V žádném případě není z právního hlediska možné, aby jménem výboru přijal rozhodnutí např. jeho předseda nebo zastupující místopředseda výboru.

Dodejme, že podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. l) zákona o obcích je orgánem příslušným k volbě předsedů, místopředsedů a dalších členů výborů výhradně zastupitelstvo obce. Není tedy právně souladné a uskutečnitelné, aby si členové výboru sami zvolili předsedu (či místopředsedu) výboru ze svého středu.

Hlavní řešená otázka

Nyní k jádru otázky – tedy zda může být sloučen kontrolní a finanční výbor do jednoho orgánu? Jazykovou i teleologickou interpretací dnešního zákona o obcích musíme dojít k závěru, že to možné není. Zákon jasně mluví o povinných výborech nikoliv jednom „společném“ výboru. Ostatně pokud by zákonodárce tuto možnost připustil, tak by ji jistě výslovně zařadil do znění zákona.[4]

Dále pak podle § 119 odst. 3 kontrolní výbor mimo jiné kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena, a co je pro naši tématiku stěžejní, kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti. Tedy kontroluje i finanční výbor zastupitelstva obce.[5]

Nota bene, kterak správně v Moderní obci č. 6/2020 v článku „Kontrola finančního výboru kontrolním výborem“ (str. 46) připomněl junior právník Daniel Klobouček: „Kontrolní výbor může kontrolovat i finanční výbor, jak dodržuje právní předpisy. Zmíněná kontrola finančního výboru výborem kontrolním by měla logicky směřovat především do formy (procesní kontrola) činnosti výboru.“

Bylo by tedy absurdní, aby sloučený „finančně-kontrolní“ výbor kontroloval sám sebe.

Závěr a stručná úvaha de lege ferenda

S návrhem na sloučení finančního a kontrolního výboru do jednoho orgánu se můžeme v praxi občas setkat, a to především na malých obcích.[6] Důvod je jasný a svým způsobem i logický – snaha o vyšší „efektivizaci“ výkonu územní samosprávy. Nicméně dnes taková „optimalizace“ možná ze zákona není.

Nicméně není možné do budoucna vyloučit, jak říkají právníci de lege ferenda, že se v budoucím zákonu o obcích ocitne nové ustanovení, že by si menší obce (např. do tisíce obyvatel) mohly zřizovat společný kontrolní a finanční výbor. Tedy výbor jeden. Zdůrazněme: Fakultativně mohly, avšak nemusely. To by se jevilo jako rozumné i autorovi tohoto článku.

Nicméně jak už bylo zmíněno v článku výše, nyní – v roce 2020 – není možné takovouto „svévolnou optimalizační aktivitu“ z odborného pohledu rozhodně doporučit.

 

JUDr. Petr Kolman, Ph.D., působí jako pedagog na VŠ Ambis, Praha-Brno.

Foto: Pixabay a archiv autora

---

[1] S čímž jsou, zejména na menších obcích, spojeny určité ekonomické a personální provozní problémy.

[2] Srov. ustanovení § 117 odst. 3 zákona o obcích.

[3] Srov., ustanov. § 92 odst. 1 zákona o obcích.

[4] Autor zde sekundárně kriticky naráží na vysokou popisnost českých zákonů, v to přirozeně počítaje i stávající zákon o obcích.

[5] Viz též Koudelka, Z., Průcha, P., Zwyrtek Hamplová, J.: Zákon o obcích (obecní zřízení) Praha: Leges, 2019, str. 392.

[6] Zde platí dlouhodobé – „nejsou lidi“. K čemuž mj. přispívá i nízké (či dokonce žádné) ohodnocení členů výborů na malých obcích.