Po dramatickém jaru je tu konečně snad klidnější léto, i když o cestování po celém světě si stále můžeme nechat zdát. Vyrazíte-li už kamkoli na dovolenou, nezapomeňte si na cestu přibalit šesté číslo Bulletinu advokacie s řadou zajímavých příspěvků.

Jako první je jistě třeba zmínit článek docenta Filipa Melzera Poskytování náhrad za újmy vyvolané mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví po jejich zrušení, který navazuje na autorův v příspěvek v BA č. 4 a je jistě nepřehlédnutelným příspěvkem k tomuto tématu. Vzhledem k jeho vysoké aktuálnosti jej najdete již nyní elektronicky v Advokátním deníku.

Následující článek docentky Kateřiny Frumarové se zabývá soudní ochranou ve věcech vyvlastnění, jejími specifiky a problematickými aspekty, z nich pak především problematikou odkladného účinku vyvlastnění při podání žaloby, jeho obsahu a určení, od kdy nastupuje.

Na doručování v pracovněprávních vztazích ve světle zásady poctivého právního jednání si ve svém příspěvku „posvítili“ docent Martin Štefko a doktor Ján Matejka, kteří v něm popsali nejčastější příklady nepoctivých jednání zaměstnance bránícího se ze všech sil doručení výpovědi. Autoři zároveň kladou otázku, zda by zákon a judikatura měly i do budoucna obstrukčnímu či nepoctivému jednání zaměstnance poskytovat ochranu.

Pod provokativním názvem Zadavatelé, porušujte zákon! najdete dále v novém čísle BA práci Mgr. Marka Cupky, která získala 3. místo v kategorii Talent roku soutěže Právník roku 2019. Autor v ní kriticky rozebírá konkrétní kauzu, ve které Úřad na ochranu hospodářské soutěže sice rozhodl, že zadavatel nadlimitní veřejné zakázky vybral jako vítěze veřejné zakázky uchazeče, který nesplnil podmínky daného zadávacího řízení, soudy všech stupňů ale přesto odmítly žalobu na náhradu škody za ušlý zisk podanou uchazečem, jehož nabídka se umístila jako druhá nejvýhodnější.

Kritické čtení pak přináší i článek profesora Jiřího Jelínka nazvaný K nové trestněprávní ochraně zvířat aneb trefit kozla, který rozebírá novelu trestních předpisů provedených zákonem č. 114/2020 Sb., jež nabyla účinnosti 1. 6. 2020. Novela byla vedena jistě bohulibým úmyslem zvýšit trestněprávní odpovědnost za trestný čin týrání zvířat a po otřesných reportážích o „množírnách“ zakotvila i nový trestný čin chov zvířat v nevhodných podmínkách. Podle autora článku ale novela představuje nesystémový zásah do trestních sazeb ukládaných za trestné činy, zejména trestné činy proti životu a zdraví.

Druhým trestněprávním příspěvkem čísla je pak článek docentky Aleny Tibitanzlové, který rozebírá trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, přičemž dospívá k závěru, že odsouzená právnická osoba může být subdodavatelem veřejné zakázky, aniž by se tím dopustila trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí.

Z judikatury bychom pak rádi upozornili na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26, který zrušil jako neústavní další část odstavce 5 § 9 advokátního tarifu, tentokrát tu část, jež se týkala odměny advokáta za výkon funkce opatrovníka jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní. Přehled všech plenárních nálezů Ústavního soudu týkajících se tohoto ustanovení advokátního tarifu najdete ZDE.

Všichni advokáti, kterým dochází trpělivost s prohlídkami při vstupu do soudních budov, by si pak měli prostudovat rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 241/2018-25, ze kterého vyplývá, že není možné napadnout u soudu opatření předsedy soudu, které justiční stráži nařídilo provádět u advokátů kontrolu, ale že je třeba zpochybnit aplikaci tohoto nařízení v konkrétním případě.

Příjemný začátek léta a pohodové čtení přeje redakce BA.