V souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 a pozastavením fungování justičních systémů ve většině členských států EU a jejich postupným obnovováním vyvstala potřeba na evropské i národní úrovni adresovat problematiku přístupu ke spravedlnosti a její podstatné složky – financování právní pomoci.

Rada evropských advokátních komor (CCBE) se jako k jednomu z prvních svých cílů vyjadřovala k problematice přístupu ke spravedlnosti a omezování/narušování principů právního státu. Učinila tak opětovně, a zvláště naléhavě nyní v souvislosti s opatřeními, přijímanými k zabránění šíření nemoci COVID-19.

Daným problematikám věnovala tři nedávno publikovaná stanoviska:

Stanovisko ohledně systémových rizik zasahujících do principů právního státu v době pandemie,

Stanovisko o reaktivaci justice v Evropě, a 

Stanovisko o používání aplikací a systémů pro vysledování kontaktů v souvislosti s pandemií COVID-19.

Zaslala rovněž prostřednictvím Prezidenta CCBE dopis předsedkyni Komise Ursule von der Leyen ohledně obav evropských advokátů a advokátních komor z opatření přijatých v souvislosti s pandemií.

Stanoviska byla vypracována na základě informací Komise o monitorování legislativy členských států v době pandemie, a především pak na základě pravidelně zasílaných informací ze strany členských advokátních komor ohledně aktuálního stavu a opatřeních přijatých v jednotlivých členských státech obecně, a i ve specifických oblastech – analýzu provedly všechny Výbory CCBE a tabulka byla předložena delegacím v rámci podkladů pro jednání Stálého výboru CCBE, jež se uskutečnilo 15. května 2020. Z tabulky vyplývá, že problém přístupu ke spravedlnosti a jeho jednotlivých aspektů, včetně právní pomoci, identifikovala jako zásadní problém řada odborných výborů (zejména výbor pro přístup ke spravedlnosti a výbor pro trestní právo). O uvedených iniciativách naše Stálá zástupkyně v Bruselu informovala Stálé zastoupení ČR při EU, zejména s ohledem na jednání ministrů spravedlnosti v Radě, konané 4. června 2020. Obdrželi jsme reakci, že informace byly postoupeny příslušným osobám na Ministerstvu spravedlnosti i ostatním expertům na Stálém zastoupení – je tedy možné v rámci jednání s ministerstvem na těchto požadavcích a námětech dále pracovat za účelem jejich uvedení do života.

Stanovisko o reaktivaci justice v Evropě

Otázce financování systému právní pomoci se věnovalo zejména Stanovisko o reaktivaci justice v Evropě, jež vyzývá evropské instituce a členské státy k investicím do justičních systémů obecně, zvláště však s ohledem na zkušenosti s pandemickou krizí i v oblastech, o nichž dříve nebylo uvažováno. Tedy zejména, aby EU i jednotlivé členské státy investovaly do zpřístupnění spravedlnosti i pro období, kdy je zapotřebí zachovat bezpečnost v rámci ochrany zdraví, zejména pak zajištění bezpečného přístupu obhájců do věznic. CCBE upozorňuje na to, že je nezbytné stanovit celounijní pravidla pro rozhodování o tom, ve kterých případech není fyzická přítomnost stran a/nebo advokátů v soudní síni vyžadována a lze ji případně nahradit využitím IT technologií. V případě fyzických jednání by měly být místnosti přizpůsobeny tak, aby umožňovaly sociální distancování a zajistily odpovídající ochranné prostředky, které budou k dispozici účastníkům řízení. V případě řízení, která nevyžadují fyzickou přítomnost účastníků či jejich zástupců, musí být přijata opatření k zajištění soukromých právních porad mezi advokátem a klientem, a rovněž dalších práv, jež jsou součástí práva na spravedlivý proces. Pokud by se soudní jednání, jež by za normálních okolností probíhalo veřejně, uskutečnilo prostřednictvím videokonference, měl by o takovém jednání být pořízen trvalý záznam.

Vzhledem k rušení a odkládání soudních jednání v době pandemie bude soudnictví čelit významným (dodatečným) průtahům, což dále negativně ovlivní právní jistotu a společenský mír. K co nejrychlejšímu odstranění těchto průtahů musí být zajištěna dostatečná kapacita soudců a personálu soudů. Prostředky by měly být rychle investovány do rozvoje IT v oblasti managementu soudních případů s cílem zvýšit transparentnost a rychlost, podpořit přístupnost soudních dokumentů stranám a jejich advokátům (mimo jiné např. investicemi do zavedení elektronického soudního spisu) a zefektivnit řešení případů. Je třeba se obávat, že vzhledem k hospodářským důsledkům koronavirové krize bude více občanů a subjektů potřebovat podporu v rámci systémů právní pomoci pro zajištění přístupu ke spravedlnosti. Je proto důležité, aby k zachování a prosazování práv znevýhodněných, krizí postižených rodin, rodičů samoživitelů či jinak hendikepovaných subjektů a nemajetných skupin v našich společnostech, byla posílena kapacita a prostředky investované státem do právní pomoci.

V této souvislosti CCBE upozorňuje též na to, že v souvislosti s omezením hospodářské aktivity způsobené uzavřením některých celých odvětví, došlo k úbytku poptávky po právní pomoci, jakož k pozdnímu placení faktur za již dříve poskytnutou právní pomoc zejména těmi klienty, kteří byli opatřeními nejvíce zasaženi. Zhruba 25 % zejména malých a středních advokátních firem bylo v důsledku toho v evropském ekonomickém prostoru buď částečně nebo vážně poškozeno.  To se pochopitelně odrazí i v přístupu k právní pomoci a spravedlnosti v dalším, možná i víceletém období, přičemž potřeba kvalifikované právní pomoci bude v době uvolňování spíše narůstat než klesat. Na druhé straně však nebude dostatek finančních prostředků k obstarání kvalitní právní služby a právní služby tak budou vystaveny dlouhodobému nedostatku financování své činnosti. CCBE z tohoto důvodu v dopisu předsedkyni Evropské komise navrhuje rovněž soubor dalších/alternativních opatření, jako například zrušení či omezení daňové povinnosti (např. DPH za právní služby, či jiné daňové úlevy), implementaci nových technologických řešení v obchodních transakcích, a v rámci e-justice obecně. Navrhuje rovněž zahrnutí advokátů do mechanismů a režimů podpory na úrovni členských států, ale i např. prostřednictvím evropských fondů, neboť likvidace advokátních kanceláří by měla pro fungování právního státu dlouhodobé a nedozírné následky.

Stanovisko ohledně systémových rizik zasahujících do principů právního státu v době pandemie

Stanovisko ohledně systémových rizik zasahujících do principů právního státu v době pandemie uvádí, že dosud neexistoval žádný pohotovostní plán na úrovni EU, ani ve většině členských států, který by garantoval zajištění fungování justice v době krize. Je potřeba takovýto plán vytvořit pro případ, že by se podobná krize v budoucnu opakovala. Jsou zde dále vypočtena potenciální i v průběhu krize skutečně zaznamenaná rizika související se zaváděním nouzového stavu. V obecné rovině lze hovořit o dvou – o riziku koncentrace moci v rukou výkonné moci, zvláště za situace, kdy zbývající dvě moci, parlament a soudy, nejsou fyzicky schopny zajistit náležitou kontrolu a přezkum kroků exekutivy proto, že jejich činnost je vlivem objektivních okolností omezena. Za druhé je to riziko, že narušení systému brzd a pák v rámci dělby moci, může sklouznout do „nového normálu“. CCBE tudíž nabádá k tomu, aby ihned po objektivním pominutí důvodů mimořádného stavu došlo k revizi opatření omezujících práva a svobody a k okamžitému plnému oživení demokratických mechanismů. Pokud jde o otázky výkonu spravedlnosti CCBE podtrhuje, že i v době nouzového stavu musí platit zejména následující limity:

• „stav nouze“ a „zvláštní pravomoci“ musí mít vždy oporu v zákoně (případně ústavním zákoně) a musí být o nich hlasováno v parlamentu,
• trvání nouzových opatření musí být časově omezeno a může být prodlouženo jedině dalším zákonem schváleným parlamentem,
• přijatá mimořádná opatření musí být potvrzena zákonem odhlasovaným v parlamentu se stanovením doby jejich účinnosti, jejímž uplynutím přestávají platit,
• opatření musí být přiměřená a musí respektovat základní lidská práva a svobody garantované Chartou a mezinárodními smlouvami a úmluvami,
• soudní přezkum všech opatření musí být zaručen a nelze jej nikterak omezit,
• po dobu trvání nouzových opatření musí být advokátům za všech okolností umožněno plnit svou společenskou roli – ochranu práv a oprávněných zájmů jednotlivců a organizací včetně pomoci těmto subjektům při realizaci jejich práva na přístup ke spravedlnosti.

Na závěr je třeba zmínit, že CCBE dne 5. května obdržela dopis od komisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse (odpověď na dopis Prezidenta CCBE), v němž uvádí, že sdílí obavy o efektivní fungování justičních systémů v době krize, a rovněž po ní, neboť lze očekávat nárůst soudních řízení ve všech právních oblastech. Souhlasí proto s tím, že aplikace inovativních technických řešení je nevyhnutelná pro řádné fungování justice, je třeba se soustředit na efektivitu, omezení zbytečných formalismů a na to, co je klíčové, za současného použití digitálních nástrojů tam, kde je to možné. Za prioritu proto považuje spuštění platformy E-codex a rovněž vyvinutí tlaku na Evropský parlament pro finalizaci pozice ohledně nařízení o elektronických důkazech.

Poznámka autora: Zde doufáme, že Parlament nepodlehne tlaku Komise, jejíž pozice má značné nedostatky, zatímco v Parlamentu se zatím daří prosazovat rozumná řešení, kromě jiných faktorů též díky naslouchání návrhům a kritickým argumentům advokátů.

Co se týče opatření, jež byla v rámci nouzového stavu přijata v jednotlivých členských státech, komisař Reynders zdůrazňuje, že Komise pečlivě monitoruje všechny legislativní iniciativy, zejména pak ty, jež by mohly ohrozit lidská práva a principy právního státu. Souhlasí s názorem CCBE, že výjimečná opatření, která mohou být v rámci pandemie přijata, musí respektovat základní principy a hodnoty zakotvené v čl. 2 SEU a také mezinárodní a evropské standardy ochrany lidských práv. Opatření musí splňovat požadavky nezbytnosti, přiměřenosti a časového omezení po dobu nouzového stavu. Vlády musí zajistit, že takto přijatá opatření budou předmětem parlamentní kontroly. Komisař rovněž zmiňuje, že si je vědom významu advokátů pro fungování právního státu a nutnosti jejich podpory v rámci vyrovnávání se s krizí.

JUDr. Antonín Mokrý, působí jako advokát, člen představenstva ČAK pověřený agendou mezinárodních vztahů

Foto: Pixabay