Leges, Praha 2019, 310 stran.

Ke konci loňského roku byla vydána v nakladatelství Leges učebnice věnovaná rodině, rodinnému právu a mezinárodnímu právu rodinnému v širších souvislostech. Již na první pohled je patrné, že je pojata komplexně, interdisciplinárně a zejména prakticky, neboť jsou do ní zařazeny příklady z bohaté praxe Úřadu pro mezinárodně­právní ochranu dětí.

Jde-li o tým spoluautorů, skládá se jak z akademiků, tak zejména z právníků a dalších odborných pracovníků Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

V úvodních řádcích učebnice naznačují autoři svůj cíl, zaměření díla a zdůrazňují nutnost mezinárodní rodině „volající o pomoc“ nabídnout takové prostředky, které přispějí k její sanaci, resp. rozvíjení rodinného života vůbec.

Kniha je rozdělena na část obecnou a zvláštní, dále bohatě strukturovanou. Jednotlivé kapitoly na sebe vhodně navazují a jejich vnitřní struktura je dobře promyšlená.

V rámci obecných pojednání je fundovaně vysvětlen rodičovský konflikt jako společenský fenomén, včetně jeho dopadu na dítě v mezinárodní rodině. Všeobecně se ví, že jakýkoli mezinárodní prvek potenciálně vnáší do každé rodiny možnost problémů, které nemůže sama zvládnout. Ocitá-li se rodina v hrožení či patologické fázi, mezinárodní prvek může vést až k vážnému vyhrocení emocí a situaci dítěte v mezinárodní rodině značně znesnadnit. Dítě se stává ohrožené. Proto je třeba uvítat, že právě dítěti a jeho právům, včetně participačních práv, je věnována zvýšená pozornost, a to zejména ve vazbě na lidskoprávní východiska mezinárodněprávní ochrany dětí a judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.

Zvláštní část posuzované učebnice je zaměřena především na základní právní rámec řešení poměrů dítěte v rámci mezinárodní rodiny, tj. na mezinárodní příslušnost orgánů k mezinárodněprávní ochraně dětí, jejich status a úkoly, a také na vysvětlení klíčového pojmu „obvyklé bydliště dítěte“ jako hraničního určovatele, jeho definici, účel a význam. Také je třeba ocenit, že se autoři zaměřují na výkon opatrovnictví v mezinárodním kontextu, včetně tzv. slabých míst systému, kupř. absence podporujících služeb v regionech.

Samostatná pozornost je autory věnována zvláštním situacím, tj. kupř. určování a popírání rodičovství v mezinárodním kontextu, tzv. mezinárodním únosům dětí, agendě výživného či náhradní rodinné péči, včetně mezinárodního osvojení, což je sice především statusová změna, ale pro děti útlého věku představuje mnohem více. Odbornou veřejnost zaujmou nejen výklady platné právní úpravy, ale také informace týkající se procesu zprostředkování osvojení a tzv. postadopčního servisu.

S ohledem na výše uvedené je možné posuzovanou učebnici označit za velmi kvalitní výsledek nepochybně dlouhých přípravných prací, studia příslušných pramenů, komunikace v týmu, diskuse nad závěry a pečlivého zpracování mnohdy poměrně kontroverzních dílčích témat problematiky práv dítěte, resp. ohroženého dítěte v mezinárodním kontextu.

Učebnice může být nejen obohacením knihovny každého právníka, který se rodinným právem v širších souvislostech zaobírá, ale i vodítkem pro řešení krizových situací ohrožených dětí v praxi. Proto je možné ji doporučit právě i advokátům, kteří mnohdy stojí před nelehkými interpretačními a aplikačními problémy dané materie.

Kniha byla vydána v rámci projektu Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí a je neprodejná. Vážní zájemci ale mohou knihu získat darem, pouze za poštovné, u nakladatelství Leges.

prof. JUDr. ZDEŇKA KRÁLÍČKOVÁ, Ph.D., Katedra občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně