Ústavní soud ke lhůtě pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti

Ústavní soud ve svém nálezu ve věci sp. zn. I. ÚS 3955/19 ze dne 20. 4. 2020 částečně vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2019, č. j. 13 To 281/2019-148, neboť jím bylo zasaženo do práva stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i práva na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny.

Stěžovateli byl za zanedbání povinné výživy uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin a soud mu zároveň uložil povinnost, aby podle svých sil nahradil dlužné výživné. Okresní soud v Příbrami rozhodl, že se k návrhu Probační a mediační služby přeměňuje trest obecně prospěšných prací na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 100 dnů, pro jehož výkon se stěžovatel zařazuje do věznice s ostrahou. Stížnost stěžovatele Krajský soud v Praze v neveřejném zasedání zamítl. V odůvodnění zmínil, že stěžovatel napadl usnesení okresního soudu pouze blanketní stížností, kterou blíže nezdůvodnil.

Stěžovatel se poté obrátil na Ústavní soud. Ve své ústavní stížnosti mj. namítá, že krajský soud rozhodl ještě předtím, než obdržel odůvodnění blanketní stížnosti, ačkoliv si jeho obhájce písemně vyhradil na doplnění odůvodnění lhůtu deseti dnů od konzultace se stěžovatelem a seznámení se se spisovým materiálem. Stěžovatel zároveň podal návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí, kterému Ústavní soud vyhověl.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Pokud soud obhájce neinformoval, že jeho záměr prodloužit si lhůtu pro odůvodnění blanketní stížnosti neakceptuje a jasně mu neurčil termín, dokdy musí odůvodnění doplnit, byl povinen mu umožnit, aby odůvodnění stížnosti doplnil v jím požadované lhůtě, byť byla pro soud stanovena matoucím způsobem a v konečném důsledku by byla nepřiměřeně dlouhá.

S ohledem na dodržování principů spravedlivého procesu je totiž nezbytné, aby měl stěžovatel jistotu, že podal-li doplnění stížnosti zákonem předvídaným způsobem a v avizované lhůtě, přičemž mu nebylo sděleno, že by se jednalo o lhůtu nepřiměřenou, bude k jeho námitkám při rozhodování o stížnosti přihlédnuto.

Stížnostní soud bude mít nyní možnost po zjištění skutkového stavu k době jeho rozhodování komplexně zhodnotit aktuální situaci odsouzeného a při rozhodování o přeměně zohlednit i jeho osobní, rodinné a majetkové poměry, jeho snahu o odstranění škodlivých následků a povahu a závažnost spáchaného trestného činu. Pokud by stěžovatel řádně plnil vyživovací povinnost a skýtal záruky, že i nadále bude včas výživné na nezletilé dítě hradit a že vykoná uložený trest obecně prospěšných prací, byl by tento zjištěný stav důvodem pro výjimečné ponechání trestu obecně prospěšných prací za přečin zanedbání povinné výživy v platnosti ve smyslu ustanovení § 65 odst. 3 trestního zákoníku.

Nález ÚS sp. zn. I. ÚS 3955/19 zde.

Zdroj: Ústavní soud
Ilustrační foto: AD

Go to TOP