V rámci projednávání změn exekučního řádu v Poslanecké sněmovně leží i návrh na zavedení náhodného výběru soudního exekutora na principu místní příslušnosti. V případě přijetí návrhu by věřitel ztratil právo volby soudního exekutora a tím by mezi exekutory zanikla soutěž.

Právě soutěž a podnikatelské postavení exekutora jsou oněmi prvky, který exekutory odlišují od soudních zaměstnanců, kteří na výsledku exekuce nemají ekonomický zájem. Svobodné povolání exekutorů bylo přece v roce 2001 zavedeno právě proto, aby do výkonu rozhodnutí vnesli prvky, které v něm dosud chyběly. Nelze na ně rezignovat jen proto, že zatímco jedni v soutěži obstáli, tak jiným se to nedaří.

Připomeňme si, že soutěž soukromých exekutorů je jedním ze základních kamenů existence soukromých soudních exekutorů nejen v České republice, ale i všude v Evropě. Pracovní skupina pro exekuce CEPEJ (součást Komise pro efektivní justici při Radě Evropy v roce 2009 vypracovala sadu pokynů pro výkon rozhodnutí,[1] v jejímž článku 14 členským státům doporučuje, aby všude tam, kde působí soukromí soudní exekutoři, byla mezi nimi zachována soutěž.

Garance ochrany dlužníka přitom nestojí na tom, zda na něm exekuci vykoná státní úředník nebo soukromý podnikatel s pravomocí a úředním razítkem. I státní úředník se může při výkonu svých pravomocí dopouštět průtahů nebo trestné činnosti. I soukromý exekutor se musí řídit zákonem, je nad ním vykonáván dohled a povinný se může nepřiměřenému výkonu exekuce bránit prostřednictvím opravných prostředků, stížností k dohledovému orgánu či podnětům k orgánům činným v trestním řízení. V tom mezi nimi není rozdíl. Rozdíl je jen ve způsobu hrazení jejich činnosti. Zatímco státní úředník pobírá plat, soudní exekutor získává prostředky na provoz a svoji obživu prostřednictvím zákonné odměny z plnění, které na dlužníkovi vymůže. Jeho postavení úřední osoby vykonávající veřejnou moc při současném postavení podnikatele jako ústavně souladné s ústavním pořádkem Ústavní soud opakovaně potvrdil. Je nevyvratitelným faktem, že v České republice nebyl žádný soudní exekutor odsouzen za porušení soutěže, korupci ani za jiný trestný čin souvislosti se soutěží exekutorů.

V minulosti se Ústavní soud vyjádřil, že ust. § 28 exekučního řádu je jedním z klíčových ustanovení definujících základní principy, na nichž je exekuční řízení založeno.[2]

V současné době leží na Ústavním soudě návrh skupiny senátorů na zrušení části ustanovení § 28 a 38 exekučního řádu, která zakládají právo volby exekutora věřitelem a soutěž exekutorů.[3]

Do rozhodnutí Ústavního soudu je předčasné zabývat se v Parlamentu otázkou jeho změny. Věřím, že Ústavní soud se k otázce ústavní konformity soutěže exekutorů vyjádří více než přesvědčivě, ať už bude jeho názor jakýkoli.

Autor Mgr. Jakub Zahradník působí jako advokát.

Foto: Pixabay a archiv autora

[1] EUROPEAN COMMISSION ON THE EFFICIENCY OF jUSTICE (CEPEJ), GUIDELINES FOR A BETTER IMPLEMENTATION OF THE EXISTING COUNCIL OF EUROPE’S RECOMMENDATION ON ENFORCEMENT adopted by the CEPEJ at its 14^th plenary meeting (Strasbourg, 9 – 10 December 2009), online. Cit dne 21.4.2020, dostupné na  https://rm.coe.int/16807473cd.

[2] Nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2007 sp. zn./č. j.: II. ÚS 1331/07-1.

[3] Věc je u Ústavního soudu projednávána pod spisovou značkou Pl. ÚS 30/16.