Soudní dvůr EU v rozsudku ve věci C-215/18 dne 26. 3. 2020 rozhodl, že cestující, který si zarezervoval let prostřednictvím cestovní kanceláře, může proti leteckému dopravci podat žalobu na náhradu škody z důvodu významného zpoždění letu u soudu místa odletu. I když mezi tímto cestujícím a dopravcem nebyla uzavřena smlouva, spadá taková žaloba pod věci týkající se smlouvy nebo nároků ze smlouvy ve smyslu nařízení o příslušnosti, takže může být podána u soudu místa poskytnutí služby letecké dopravy.

Libuše Králová uzavřela s českou cestovní kanceláří smlouvu o souborných službách pro cesty, která zahrnovala jednak leteckou přepravu mezi Prahou (Česká republika) a Keflavíkem (Island), zajišťovanou dánským leteckým dopravcem Primera Air Scandinavia, a jednak ubytování na Islandu. Let z Prahy do Keflavíku uskutečněný dne 25. Dubna 2013, který si L. Králová zarezervovala, byl zpožděn o více než čtyři hodiny. Libuše Králová poté podala k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 proti Primera Air Scandinavia žalobu na náhradu škody ve výši 400 eur podle nařízení o právech cestujících v letecké dopravě[1]. Uvedený soud má pochybnosti o tom, zda je místně říslušný k rozhodnutí tohoto sporu, neboť zaprvé podle nařízení o příslušnosti[2]musí být žaloby proti podniku usazenému v daném členském státě v zásadě podány v tomto členském státě.

Mimoto zadruhé se zvláštní ustanovení tohoto nařízení, která se týkají smlouvy nebo nároků ze smlouvy a umožňují podat žalobu také u soudu místa plnění závazku (na základě judikatury[3] je v případě služeb letecké dopravy takovým soudem zejména soud místa odletu),v zásadě uplatní pouze v případě, kdy mezi dotyčnými stranami existuje smluvní vztah. Libuše Králová však neuzavřela smlouvu s leteckým dopravcem, ales cestovní kanceláří.

Český soud se Soudního dvora táže, zda v projednávaném případě existuje mezi cestujícím a dopravcem smluvní vztah, který by cestujícímu umožnil podat proti dopravci žalobu k českému soudu z důvodu, že tento soud je soudem místa odletu zpožděného letu.

V rozsudku Soudní dvůr nejprve připomněl, že pojem „provozující letecký dopravce“, na kterého se vztahují povinnosti podle nařízení o právech cestujících v letecké dopravě, zahrnuje nejenom leteckého dopravce, který provádí nebo zamýšlí provést let v rámci smlouvy uzavřené s cestujícím, ale také leteckého dopravce, který provádí nebo zamýšlí provést let v zastoupení třetí osoby, která uzavřela smlouvu s tímto cestujícím. V takové situaci, jako je situace dotčená v projednávané věci, kdy letecký dopravce provedl let v zastoupení cestovní kanceláře, která uzavřela smlouvu s cestujícím, se v případě významného zpoždění letu cestující může vůči dopravci dovolávat nařízení o právech cestujících v letecké dopravě, i když mezi cestujícím a dopravcem nebyla uzavřena smlouva. Soudní dvůr dále připomněl, že i když uzavření smlouvy není podmínkou pro uplatnění zvláštních ustanovení nařízení o příslušnosti, která se týkají smlouvy nebo nároků ze smlouvy, použití těchto ustanovení předpokládá, že existuje svobodně přijatý závazek jedné strany vůči druhé straně.

Soudní dvůr v tomto ohledu zdůraznil, že na provozujícího leteckého dopravce, který stejně jako Primera Air Scandinaviane uzavřel smlouvu s cestujícím, ale v zastoupení cestovní kanceláře vůči němu plní povinnosti podle nařízení o právech cestujících v letecké dopravě, musí být nahlíženo tak, že plní závazky svobodně přijaté vůči této kanceláři. Soudní dvůr v tomto ohledu upřesnil, že tyto závazky vyplývají ze smlouvy o souborných službách pro cesty, kterou cestující uzavřel s dotčenou kanceláří. Za těchto podmínek Soudní dvůr uvedl, žena žalobu na náhradu škody za významné zpoždění letu, kterou cestující podal proti provozujícímu leteckému dopravci, jenž není smluvním partnerem cestujícího, musí být nahlíženo tak, že spadá pod věci týkající se smlouvy nebo nároků ze smlouvy. V takové situaci proto může cestující v souladu s judikaturou podat žalobu na náhradu škody proti dopravci u soudu místa odletu.

Zdroj: Soudní dvůr EU
Foto: Pixabay

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.261/2004 ze dne 11 .února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č.295/91 (Úř. věst. 2004, L46, s.1; Zvl. vyd. 07/08, s. 10, oprava Úř. věst. 2009, L092, s. 5).

[2] Nařízení Rady (ES) č.44/2001 ze dne 22. Prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2001, L12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42, oprava Úř. věst. 2008, L269, s. 14).

[3] Rozsudek Soudního dvora ze dne 9. Července 2009, Rehder (C-204/08), viz také TZ 62/09.