Leges, Praha 2019, 336 stran, 390 Kč.

Nakladatelství Leges vydalo v červnu roku 2019 publikaci nesoucí název Geneze kodifikací mezinárodního práva soukromého – soukromoprávní úpravy mezinárodních poměrů napsanou kolektivem autorů, a to prof. JUDr. Květoslavem Růžičkou, doc. JUDr. Ing. Bohumilem Poláčkem, Ph.D., MBA, LL.M., a JUDr. Petrem Dostalíkem, Ph.D. Monografie shrnuje dosavadní vývoj mezinárodního práva soukromého v České republice a poskytuje ucelený přehled zákonné úpravy tohoto odvětví.

Publikace je rozdělena do šesti kapitol popisujících vybranou problematiku mezinárodního práva soukromého. Jednotlivé kapitoly na sebe navazují a autoři popisují právní odvětví od samotného vzniku do současnosti. Monografii lze svým obsahem rozdělit do třech velkých okruhů. Tím prvním je historický vývoj. Na něj navazuje část, která se věnuje vývoji vybraných institutů. Poslední část se zabývá kodifikacemi mezinárodního práva soukromého. Autoři v této části publikují vybrané části zákonného textu Všeobecného zákoníku občanského (dále jen „ABGB“) i znění zákonů z let 1948, 1963 a 2012.[1] Jednotlivé zákonné texty jsou opatřeny komentářem či důvodovou zprávou, stejně tak i novelizacemi k jednotlivým zákonům.

Historický exkurz začíná již samotnou předmluvou. Autoři zmiňují první zákonnou úpravu mezinárodního práva soukromého na našem území. Čtenáře upoutá zmínka o „Výsadách Soběslava“ z let 1173 až 1178. V těchto prvních listech je obsažena kolizní úprava řešící střet práv domácího obyvatelstva s obyvatelstvem německým. Autoři pak příkladem uvádějí znění jedné takové kolizní normy. Po krátké předmluvě navazují první kapitolou, která poskytuje historický vývoj mezinárodního práva soukromého od starověku až do 20. století. Oceňuji, že se nevyhnuli otázce vědy mezinárodního práva soukromého v Československu a České republice, kde současně uvádějí i stěžejní představitele této vědní disciplíny. Dějiny vzniku mezinárodního práva soukromého byly v zásadě již popsány v řadě publikací.[2] Velkým přínosem však je, že se autoři zabývají vývojem mezinárodního práva soukromého v českých zemích. Nicméně s ohledem na samotný název publikace a cíle autorů je nutné čtenářům poskytnout komplexní přehled zrodu mezinárodního práva soukromého.

Druhá kapitola se zabývá popisem vývoje čtyř institutů. Jedná se o tyto instituty: právní jednání, cizinec, poručenství a věcná práva. Autoři vždy k jednotlivému institutu přikládají přehlednou tabulku, která zachycuje vývoj daných ustanovení v čase tak, jak byla použita v jednotlivých předpisech. Následně je tabulka doplněna o výklad, z jakého důvodu bylo ustanovení přijato, a jeho významu. Je nutné vyzdvihnout, že se autoři zabývají i slovním spojením užitým v příslušném ustanovení, které doplňují výkladem, ve kterém odůvodňují, z jakého důvodu bylo právě toto spojení použito. Čtenář tak získává přehled vývoje těchto institutů od účinnosti ABGB až po současnou právní úpravu. Výběr těchto institutů není založen na hledisku významnosti pro mezinárodní právo soukromé, ale jak autoři sami píší, „je zajímavé popsat vývoj těchto čtyř institutů, které prostupují všemi dosavadními moderními kodifikacemi“.

Třetí až šestá kapitola se zabývají dosavadními českými kodifikacemi mezinárodního práva soukromého. Každá kapitola je pak zaměřena na jednu kodifikaci.

Třetí kapitola obsahuje vybrané části zákonného textu z ABGB, který je současně opatřen výkladem profesorů Františka Roučka a Jaromíra Sedláčka.[3] Čtvrtá kapitola pak zákonný text zákona o mezinárodním a mezioblastním právu soukromém a o právním postavení cizinců v oboru práva soukromého. V kapitole je i důvodová zpráva k zákonu a novelizace zákona s důvodovou zprávou. Pátá kapitola obsahuje zákonný text, důvodovou zprávu a dvacet novelizací opatřených důvodovými zprávami k zákonu o mezinárodním právu soukromém a procesním. V šesté, poslední kapitole najde čtenář nejnovější text zákona o mezinárodním právu soukromém. Rovněž zde je do textu vložena důvodová zpráva a jsou připojeny dvě novelizace vztahující se k zákonu. Na konci je monografie opatřena přehledem použité literatury.

Kniha přinesla zevrubné zmapování vzniku a vývoje mezinárodního práva soukromého se zaměřením na českou právní úpravu. Monografie představuje komplexní zpracování vědní disciplíny, jelikož odráží její východiska, vývoj, význam a podobu v dnešní době. Kniha obsahuje veškerou legislativní úpravu, čímž čtenář po přečtení knihy získá komplexní pohled na mezinárodní právo soukromé. Mám za to, že publikace je vhodná jak pro studenty mateřských oborů právnických fakult, tak pro odbornou veřejnost. Autoři dosáhli svých cílů a dostáli názvu „Geneze kodifikací mezinárodního práva soukromého“. Jedná se o publikaci, která vůbec poprvé v české právní literatuře přinesla zachycení veškerých dosavadních kodifikací mezinárodního práva soukromého.

JUDr. KRISTINA SEDLÁKOVÁ SALIBOVÁ, doktorandka na Katedře mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

[1] Jedná se o zákon č. 41/1948 Sb., o mezinárodním a mezioblastním právu soukromém a o právním postavení cizinců v oboru práva soukromého, zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, a zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.

[2] Např. lze uvést v české literatuře publikaci od Zdeňka Kučery, která již řadu let představuje základ pro výuku na právnických fakultách. Poslední osmé vydání bylo vydáno s kolektivem autorů. Srov. Z. Kučera, M. Pauknerová, K. Růžička a kol.: Mezinárodní právo soukromé, 8. vydání, Aleš Čeněk – Doplněk, Plzeň-Brno 2015, 430 stran.

[3] J. Sedláček, F.  Rouček: Komentář k Československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, Wolters Kluwer ČR, Praha 2013, 5 424 stran.