Požadavky uzavření mezinárodní smlouvy se státem původu a skutečné výukové činnosti v této zemi, jež byly v Maďarsku zavedeny v roce 2017, jsou podle stanoviska generální advokátky Juliane Kokott ze dne 5. března 2020 předneseného Soudnímu dvoru neslučitelné s unijním právem a právem WTO. V roce 2017 byl maďarský zákon o vysokých školách novelizován v tom smyslu, že vysoké školy ze států mimo EHP smějí v Maďarsku působit jen tehdy, jestliže byla uzavřena mezinárodní smlouva mezi Maďarskem a státem jejich původu. Kromě toho musí všechny zahraniční vysoké školy, které chtějí v Maďarsku nabízet vysokoškolské vzdělání, takovéto vzdělání nabízet i ve státě svého původu. 

Central European University (CEU), univerzita založená podle práva státu New York (USA) a podporovaná americkým obchodníkem maďarského původu Georgem Sorosem, byla jedinou zahraniční vysokou školou již působící v Maďarsku, která nové požadavky nesplnila. Mezitím své působení v Maďarsku ukončila a v listopadu 2019 otevřela nový kampus ve Vídni (Rakousko).

Komise podala v roce 2018 proti Maďarsku žalobu pro nesplnění povinnosti z důvodu přijetí dotyčných změn zákona o vysokých školách. Generální advokátka Juliane Kokott ve svém stanovisku předneseném Soudnímu dvoru navrhuje, aby této žalobě vyhověl.

Generální advokátka zastává názor, že požadavek uzavření mezinárodní smlouvy se státem původu je v rozporu s požadavkem národního zacházení (požadavek, aby bylo se zahraničními a tuzemskými poskytovateli služeb zacházeno stejně) podle Dohody GATS (General Agreement on Trade in Services, Všeobecná dohoda o obchodu službami). Tato dohoda byla uzavřena v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a schválena Unií, čímž se stala součástí unijního práva. Generální advokátka uvedla, že i když Soudní dvůr zpravidla právo WTO neuplatňuje, má pravomoc rozhodovat na unijní úrovni o žalobách, kterými Komise vytýká určitému členskému státu nedodržení tohoto práva. Takovouto žalobou totiž dává Unie najevo svou vůli řídit se mezinárodním právem. To odpovídá rozsáhlé pravomoci Unie v oblasti obchodní politiky, na jejímž základě Unie navenek odpovídá za všechny povinnosti vyplývající z GATS a přebírá na sebe jednání v rámci WTO.

Generální advokátka uvádí, že Maďarsko se v rámci GATS ve vztahu k takovým opatřením, jako jsou opatření dotčená v projednávané věci, v plném rozsahu zavázalo, že bude se zahraničními a tuzemskými poskytovateli služeb zacházet stejně. Maďarsko nevyužilo možnosti vznést výhrady stran národního zacházení se službami poskytování vysokoškolského vzdělávání. Nový požadavek tudíž nemůže být ospravedlněn.

Generální advokátka má za to, že i když mezinárodní smlouva, na základě které vláda státu původu vysoké školy její činnost v Maďarsku v zásadě podporuje, může v zásadě prokázat její důvěryhodnost, a tím přispět k zabránění podvodným obchodním praktikám, jeví se požadavek v konkrétní podobě jako prostředek svévolné diskriminace vysokých škol usazených ve třetích státech. Rozhodnutí, zda a kdy bude taková smlouva uzavřena, totiž zcela závisí na volné úvaze Maďarska. V konečném důsledku tudíž tento požadavek představuje podmínku povolení. Maďarsko však možnosti zakotvení takovéto podmínky v rámci GATS nevyužilo.

Generální advokátka mimoto konstatuje, že požadavek uzavření mezinárodní smlouvy se státem původu je v rozporu s Listinou základních práv Evropské unie. Nepřiměřeným způsobem totiž omezuje svobodu zakládat a provozovat vzdělávací zařízení a svobodu věd. Unijní základní práva jsou pro Maďarsko v oblasti vysokého školství závazná, pokud – jako v projednávané věci – provádí mezinárodní závazky Unie. Závazky převzaté původně Maďarskem v rámci GATS totiž přešly na Unii.

Kromě toho je požadavek skutečné výukové činnosti ve státě původu, který platí pro všechny zahraniční vysoké školy, tedy i pro vysoké školy z jiných členských států EU nebo EHP, podle generální advokátky Kokott vzhledem k jeho diskriminační či nepřiměřené povaze v rozporu i se svobodou usazování, směrnicí o službách[1], Listinou základních práv (svobodou zakládat a provozovat vzdělávací zařízení a svobodou věd) a s požadavkem rovného zacházení v rámci GATS. Svoboda usazování zahrnuje mimo jiné právo hospodářského subjektu vykonávat svou činnost výlučně v jiném členském státě.

Zdroj: Soudní dvůr EU
Ilustrační foto: Pixabay

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. 2006, L 376, s. 36).