Therese A. Cannon: Ethics and Professional Responsibility for Paralegals
Wolters Kluwer Law & Business, New York 2014, 541 stran, 56 USD.
Brány advokacie nejsou otevřeny každému. Přitom vstup do nich, zpodobněný zápisem do seznamu advokátů, představuje toliko slavnostní okamžik, který prokazuje, že kandidát či kandidátka v dobách před zápisem osvědčili své znalosti, schopnosti a dovednosti poskytovat řádně právní služby. A právě období koncipientury můžeme bez nadsázky považovat za nejdůležitější období ve výchově a vzdělávání advokátky či advokáta.
Nejen v České republice je za nedílnou součást výchovy a vzdělávání koncipientů považována i oblast profesní etiky. Jmenovaní jsou v ní školeni Českou advokátní komorou, svými zaměstnavateli, základy profesně-etických pravidel nacházejí v zákonné úpravě a stavovských předpisech a s nimi související literatuře či na stránkách Bulletinu advokacie. Doposud však nebyla v České republice publikována kniha, zabývající se výhradně problematikou profesní etiky koncipientů. Zájemci o téma se tak nabízí možnost využití děl zahraničních, a jak dokazuje kniha americké autorky Therese A. Cannon Ethics and Professional Responsibility for Paralegals, nalézt v nich lze mnohou inspiraci a poučení.
V první řadě je třeba poznamenat, že přestože kniha nese v názvu (americké) advokátní koncipienty (paralegals), je určena nejenom jim, ale stejně tak advokátům, kteří koncipienty zaměstnávají, resp. najímají (viz níže). Vyjadřuje se tím sympatická a nadto vysoce žádoucí myšlenka, že (i) ve Spojených státech by to měl být právě školitel, kdo spolu s koncipientem nese hlavní odpovědnost za (etickou) výchovu koncipienta.
Dílo tvoří deset přibližně stejně rozsáhlých kapitol, a to Právní regulace advokátů; Právní regulace advokátních koncipientů; Neoprávněné podnikání v oblasti poskytování právních služeb; Mlčenlivost; Střet zájmů; Inzerce a propagace; Poplatky a fondy klienta; Odborná způsobilost; Záležitosti specifické pro výkon advokacie; Profesionalita. Struktura kapitol odpovídá záměru knihy být moderní vzdělávací pomůckou sloužící především k samostudiu. Důraz byl proto kladen na přehlednost a porozumění textu, resp. jeho ilustrativnost. Každá z kapitol začíná stránkou obsahující stručný přehled materie v kapitole rozebírané. Objeví-li se v textu samém klíčové slovo, čtenáře na tuto skutečnost upozorní zvýraznění kurzívou a dále marginální poznámka obsahující stručnou definici rozebíraného pojmu. Na text kapitol navazují tzv. opakovací otázky, jejichž hlavním smyslem je prověřit, zda si čtenář z přečtení skutečně odnáší to, co autorka považovala za nejpodstatnější. Po nich následují otázky diskusní a případové studie (hypotheticals). Zatímco smysl opakovacích otázek tkví v opakování faktografických poznatků, hypotheticals a diskusní otázky míří spíše na hodnotové uvažování. (Kupř.: Vyžaduje etický výkon advokátní praxe po advokátovi, aby práci vždy delegoval na toho zaměstnance, který disponuje potřebnou odbornou způsobilostí, a současně je pro klienta nejlevnější variantou?) K prohloubení znalostí v kapitole obsažených pak slouží úplný závěr kapitol, ve kterém čtenář nalezne typy a zadání k dalšímu rozvoji vědomostí a postojů a řadu výňatků z nejdůležitější judikatury související s předmětem kapitoly. Čtenáři se tak dostane skutečně komplexního vhledu do jednotlivých témat.
Zájem českého čtenáře samozřejmě limituje skutečnost, že kniha nepojednává o záležitostech českých, ale výhradně o situaci ve Spojených státech amerických. Nabízející se srovnání obého a z něj plynoucí závěry však takový handicap přinejmenším vyvažují. Předně, hledáním srovnatelného se čtenář bude dozvídat více právě o úpravě naší. Při srovnávání pak může zjistit, že v řadě oblastí jsou si američtí koncipienti s českými velice blízcí (např. v pravidlech mlčenlivosti). Naopak při nalezení odlišností může čtenář zvažovat, čí úprava je vhodnější. (Američtí koncipienti kupř. mohou své služby advokátům nabízet i jako samostatní podnikatelé; freelance paralegals.) V neposlední řadě pak kniha obsahuje řadu pozornosti hodných informací, nehledě na možné srovnání. Mezi nimi např. skutečnost, že „profese“ advokátních koncipientů nemá ve Spojených státech hlubokou tradici, neboť se začala formovat teprve v 70. letech jako jeden z nástrojů zvýšení dostupnosti právních služeb (spolu s automatizací a zkvalitněním managementu) při snaze o zachování jejich kvality.
Z uvedeného plyne, že knihu lze doporučit nejen zájemcům z řad advokátních koncipientů a školitelů (při současném vyslovení přání, že obdobná publikace by mohla časem vyjít i u nás), ale i širší právnické obci, která se zajímá o problematiku právnických profesí obecně.
Mgr. TOMÁŠ FRIEDEL, Ph.D., odborný asistent na Katedře politologie a sociologie Právnické fakulty UK v Praze