Nejvyšší státní zástupce každoročně předkládá prostřednictvím ministra spravedlnosti vládě zprávu o činnosti státního zastupitelství za uplynulý kalendářní rok podle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Trestní stíhání firem za klasické korupční trestné činy je stále spíše výjimečné. Ani v posledních letech nejsou čísla vysoká, vyplývá z výročních zpráv NSZ zveřejněných na oficiálním webu.

Přestože v posledních letech počet stíhaných společností výrazně stoupl a od roku 2015 se pohybuje nad hranicí 200, klasických případů korupce je stále v řádu jednotek. Výjimkou byl rok 2016, kdy policie obvinila například 12 společností z podplácení a 17 ze sjednání výhody při zadávání veřejných zakázek. Firmy se jinak spíše dopouštějí daňových trestných činů.

Prvním výrazným korupčním případem bylo v roce 2013 obvinění největší české stavební společnosti Metrostav a dalších sedmi právnických osob v takzvané druhé větvi úplatkářské kauzy bývalého hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha. Ve stejném roce pak policie stíhala kromě nich za podplácení ještě jednu společnost. O rok dříve, kdy začala trestní odpovědnost právnických osob platit, neobvinila za úplatky žádnou firmu, kvůli machinacím se zakázkami pouze dvě.

V roce 2013 bylo podle výroční zprávy NSZ zahájeno stíhání 48 firem, z podplácení byla ještě obviněna společnost spadající do působnosti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem. O rok dříve bylo obviněno 18 právnických osob.

Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob

Možnost zprostit firmu odpovědnosti, pokud se prokáže to, že vynaložila spravedlivě očekávatelné úsilí, aby spáchání protiprávního jednání zabránila, zavedla novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob od prosince 2016. Podle loňské zprávy NSZ však tohoto společnosti někdy zneužívají. „V aplikační praxi byl zjištěn trend, že si velké prosperující obchodní společnosti s cílem domoci se zproštění své trestní odpovědnosti nechávají od advokátních kanceláří zpracovávat velmi obsáhlé dokumenty, které však do každodenní praxe nepřevedou,“ uvedlo NSZ.

V rámci své obhajoby pak právnické osoby podle NSZ soudu předkládají listiny vydávané za své vnitřní předpisy. „Nalézací soud poté zpravidla rezignuje na jejich bližší zkoumání či obsahovou analýzu a raději rozhodne o splnění exkulpační podmínky, než aby přiléhavě odůvodnil opačný závěr,“ dodalo Nejvyšší státní zastupitelství.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.